Titulek vypůjčený ze známého deníku nechť nám pomůže pochopit nepochopení. O co tu běží? Chronické jsou stesky na potemnělost veřejných soutěží, švindly při zadávání veřejných zakázek, klientelismus a tak podobně. Místo aby se sáhlo po něčem, kde to nejde tak snadno, co je dávno objeveno a nedávno zapomenuto.

Architektonická soutěž je v civilizovaném světě samozřejmostí. U nás upadla v amnézii.

Když ale přijde konkrétní událost, moderátoři veřejného dění zůstanou bezradní, zkoprnělí a bez zkušeností. Místo aby architektonická soutěž na tak významnou veřejnou věc dotovanou náramným balíkem peněz byla spontánní samozřejmostí, i žurnalisty přemáhá pocit, že to je jen vnitřní záležitost - něco jako privilegium - architektů.