Egypťané by se mohli dočkat, že z jejich občanských průkazů zmizí záznam o náboženské příslušnosti. Alespoň tedy v případě, že projde návrh z pera poslance Ismaíla Nasreldína, který chce tímto způsobem odstranit jeden ze základních instrumentů zneužívaných k šikanování náboženských menšin.

„Občané by neměli být diskriminováni na základě svého náboženského přesvědčení. Protože jak už říkáme posledních sto let, náboženství patří Bohu, ale tahle země patří všem,“ prohlašuje poslanec, jehož měl k předložení návrhu inspirovat projev autokratického prezidenta Abdala Fattáhá Sísího na Světovém fóru mládeže.

Sísí na akci pořádané tento rok v letovisku Šarm aš-Šajch zdůraznil, že egyptští občané mají nárok na úplnou náboženskou svobodu bez zásahů státu. „Každý má právo na svobodu vyznání a dokonce právo na to nemít žádné vyznání,“ prohlásil Sísí na jednom z panelů a dodal: „V Egyptě neděláme rozdíl mezi tím, jestli je někdo muslim nebo křesťan. Záleží jen na tom, že jsme všichni Egypťané.“

Teorie a praxe

Nasreldínův argument a prezidentova slova mají oporu v egyptské ústavě z roku 2012. Ta v článku 43 uvádí, že „svoboda vyznání je neporušitelné právo. Stát garantuje svobodu praktikovat náboženské obřady a zřizovat místa bohoslužeb pro zjevená náboženství na základě zákonné úpravy“.

Už sama ústava však zároveň výše zmíněné principy porušuje, když stanovuje islám jako „náboženství státu“ a především v druhém článku označuje „principy islámského práva šaría“ za „hlavní zdroj legislativy“. Jiná náboženství než sunnitský islám navíc musí čelit systematické diskriminaci zakotvené přímo v konkrétních zákonech a nařízeních, mezi nimiž jsou regulace týkající se stavby a oprav kostelů nebo právě občanské průkazy, na kterých musí být od roku 2000 uvedeno náboženské vyznání.

Fakt, že vůbec nejdůležitější dokument občana užívaný na každodenní bázi a požadovaný pro většinu administrativních úkonů obsahuje tak citlivý údaj, otevírá možnost diskriminaci na pracovišti, šikany ze strany policie a úředních orgánů a v neposlední řadě napomáhá únoscům a teroristům, jejichž nejčastějším cílem je v Egyptě zhruba desetiprocentní menšina koptských křesťanů.

Současná podoba občanských průkazů navíc umožňuje uvést pouze jedno ze tří náboženství — islám, judaismus nebo křesťanství. Vyznavači menšinových směrů, jako je kupříkladu bahaismus, mají stejně jako osoby bez vyznání smůlu, přestože bahaistům se v roce 2008 podařilo soudní cestou vymoci možnost ponechat kolonku náboženství nevyplněnou. Do té doby jim bylo samotné vydání občanského průkazy často odmítáno a do dnešní doby není jasné, nakolik je soudní rozhodnutí realizováno v praxi.

Krůček správným směrem

Egyptští lidskoprávní aktivisté a zástupci menšin považují navržený zákon za krok správným směrem, přestože zároveň upozorňují, že v kontextu egyptské situace ani zdaleka nestačí. Jak vysvětluje Samuel Tadros z Centra pro náboženskou svobodu při Hudson Institute, identifikovat křesťana bude i po případném odstranění tohoto údaje z občanského průkazu poměrně snadné kvůli odlišným křestním jménům a příjmením nebo na zápěstí často vytetovanému symbolu kříže.

Náboženská diskriminace má podle nich v egyptské společnosti přes všechna oficiální prohlášení hluboké kořeny, což potvrzuje i vzrušená debata o Nasreldínově návrhu — proti se postavili představitelé náboženských konzervativců včetně některých učenců z klíčové náboženské univerzity al-Azhar, jež by v případě jeho schválení musela potvrdit, že je v souladu s islámským právem.