Indonéské zákony o rouhání mají další oběť
František KalendaNa 18 měsíců do vězení odsoudil indonéský soud ženu, která se měla dopustit rouhání. Je to další důkaz stále častějšího zneužívání sporných paragrafů trestního zákona proti náboženským menšinám a politickým oponentům v Indonésii.
Rok a půl ve vězení. To je trest, který si v úterý v Indonésii vyslechla Meiliana, čtyřiačtyřicetiletá buddhistka z čínské menšiny, za údajnou „urážku islámu“. Důvodem bylo, že si v létě roku 2016 sousedům stěžovala na „příliš hlasité“ volání k modlitbě z nedaleké mešity.
Zveřejnění Meilianiných poznámek na sociálních sítích a jejich rozšíření o smyšlená tvrzení, že se žena pokoušela narušovat modlitby a házela kameny na mešitu, vyvolalo před dvěma lety největší nepokoje vůči čínské menšině v Indonésii od roku 1998. Při nich bylo v přístavním městě Tanjungbalai na ostrově Sumatra vypáleno čtrnáct buddhistických chrámů. Z rabování, ničení majetku nebo vyvolávání násilí bylo posléze na jeden až čtyři měsíce vězení odsouzeno 19 lidí — paradoxně tedy k mnohem nižším trestům, než jaký obdržela Meiliana.
Organizace Amnesty International (AI) rozsudek odsoudila jako „absurdní rozhodnutí“, které je „do očí bijícím porušením svobody slova“. „Poslat někoho na 18 měsíců do vězení za něco tak triviálního názorně ukazuje stále svévolnější a represivnější aplikaci indonéských zákonů o rouhání,“ píše v prohlášení ředitel indonéské pobočky AI, Usman Hamid.
Právník odsouzené již oznámil, že se proti trestu odvolá. Podobné případy z minulosti ale naznačují, že má jen malou šanci na úspěch.
A bude hůř.
Indonésie a Malajsie jsou dvě starobylá království, kde muslimové v posledních desetiletích získali nadpoloviční většinu a kde se začínají naplňovat slova těch, kteří před islámem důrazně varují - jakmile muslimové získají většinu, přichází zcela nepokrytý útlak ostatních.
Protože islám.
Samozřejmě, kácení pralesů na Kalimantanu nebo represe v Západním Irianu, nasvědčují problémovější přítomnosti Indonésie. Je však na těchto a dalších špatnostech až tolik specificky muslimského? Obávám se, žel, že nikoliv.
Ostatně, jsou i nám podstatně bližší země, zeměpisně a kulturně, kde mají někteří lidé také problémy s rouháním nebo jinými delikty plynoucími z jejich názorů.
Jen tím vyvolává nepatřičné nálady.