Vyšetřovatelé OSN obvinili myanmarskou armádu z genocidy. Su Ťij mlčí

Šest myanmarských generálů by mělo stanout před soudem kvůli genocidě muslimských Rohingů. Takový je názor vyšetřovacího týmu OSN, který nashromáždil důkazy o systematicky páchaných zločinech proti lidskosti. Aung Su Ťij obvinil z nečinnosti.

(frk)

29.08.2018 02:14

Foto_unhcr_roger_arnold

Před násilím ze strany myanmarské armády uteklo do sousední Bangladéše na 700 tisíc Rohingů. Foto Roger Arnold, UNHCR

Násilí myanmarské armády na muslimských Rohinzích je možné charakterizovat jako genocidu. Nejtvrdší možné odsouzení ve své zprávě poprvé použili vyšetřovatelé OSN, kteří v pondělí zveřejněné zprávě doporučili stíhání konkrétních generálů u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Brutální jednání, jež z domovů vyhnalo bezmála milion lidí, podle nich bylo předem promyšlené a systematické. Přestože za hlavního viníka označili myanmarskou armádu, jíž nemá civilní vláda pod kontrolou, vyšetřovatelé odsoudili také její nečinnost a konkrétně státní kancléřku a nositelku Nobelovy ceny míru, Aun Schan Su Ťij.

„Naše mise na základě shromážděných důkazů potvrdila, že způsob strašlivých porušení lidských práv a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva odpovídá definici nejhoršího zločinu v rámci mezinárodního práva,“ prohlásil s narážkou na genocidu člen vyšetřovacího týmu, Chris Sidoti.

Závěry komise
Nezávislá vyšetřovací mise vznikla pod hlavičkou Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) v březnu loňského roku. Od té doby vyslechla 875 svědků a shromáždila rozsáhlé doplňující materiály sestávající ze satelitních snímků, fotografií a videí. Tři přední světoví experti na lidská práva museli pracovat na dálku, myanmarská vláda je totiž odmítla vpustit do země a žádným způsobem s nimi nespolupracovala.

Podle vyšetřovatelů jsou ale spáchané zločiny nepopiratelné. „Máme stovky očitých svědků. Prostudovali jsme znepokojující fotografie a satelitní snímky rohingských vesnic srovnaných se zemí buldozery, aby zmizelo všechno, co zbylo ze života původní komunity,“ popisuje šéf vyšetřovatelů a bývalý indonéský generální prokurátor, Marzuki Darusman. „Všechny dosud shromážděné informace poukazují na extrémně kruté násilí. Máme velké množství důkazů o brutálních skupinových znásilněních a jiných formách sexuálního násilí na ženách.“

Mezi další vyšetřovateli citované zločiny patří vraždy – včetně vražd dětí a kojenců – mučení, mrzačení nebo zotročování. Podle „konzervativního“ Reportérů bez hranic odhadu zemřelo v průběhu násilností na deset tisíc Rohingů.

Odpovědnost armády
Za hlavního viníka spáchaných činů zpráva označuje myanmarskou armádu, která je podle vyšetřovatelky a bývalé zástupkyně generálního tajemníka OSN Radhiky Coomaraswamy využívala jako „součást promyšlené strategie na zastrašení, terorizování nebo trestání civilních obyvatel“. Vojáci přitom měli mít ve svém postupu posvěcení nejvyšších kádrů.

„V Myanmaru je velmi jasná linie velení. Neexistuje žádná pochybnost, že v Arakanském státu by se nic z toho nestalo bez vědomí armádních špiček a pod jejich kontrolou,“ dodává Chris Sidoti.

Zpráva z tohoto důvodu doporučuje stíhat za zločiny proti lidskosti a genocidní jednání šest nejvýše postavených generálů včetně nejvyššího velitele myanmarských ozbrojených sil, Min Aung Hlainga. Myanmar nicméně stejně jako řada dalších zemí neuznává jurisdikci ICC a kroky v tomto směru tak může podniknout pouze Rada bezpečnosti OSN. Na její půdě se stejně jako v minulosti očekává veto od blízkého myanmarského vojenského a obchodního partnera – Číny.

Na stole tak zůstává možnost ustanovení zvláštního tribunálu nebo zúžení vyšetřování na nucené deportace Rohingů do sousední, převážně muslimské Bangladéše. Bangladéš patří mezi signatáře dohody o ustanovení Mezinárodního trestního soudu, takovéto vyšetřování by tedy umožnilo vydávání zatykačů na myanmarské generály.

A co Su Ťij?
Přestože vyšetřovatelé z OSN považují za viníka číslo jedna armádu, spoluzodpovědnost podle nich leží také na civilní vládě v čele se státní kancléřkou Su Ťij. Držitelka Nobelovy ceny míru z roku 1991 podle jejich zprávy „nevyužila svou funkci faktické hlavy státy ani svou morální autoritu, aby zabránila událostem v Arakanském státu“.

Na vyjádření Su Ťij k výsledkům vyšetřováním se dosud čeká, stejně jako na oficiální komentář myanmarské vlády. Podle britského deníku The Guardian se o zprávě nezmínily ani režimem kontrolovaná média. V minulých letech Su Ťij čelila opakované kritice za neochotu etnicky a nábožensky motivované násilí na Rohinzích jednoznačně odsoudit.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.