V Barmě platí už stanné právo, mrtvých přes dvě stě. Odpor však nepolevuje

Petr Jedlička

Situace v zemi měsíc a půl po převratu postupně graduje. V hlavních městech mohou již demonstranty soudit vojenské tribunály. Pořádkové složky střílí čím dál častěji ostrými. Protesty střídají každý den potyčky u barikád.

Odpůrci režimu generálů za provizorní barikádou. Foto archiv AAPP

Již sedm týdnů kvasí a graduje popřevratová atmosféra v Myanmarském svazu známějším pod starým názvem Barma. Moc drží stále skupina generálů v čele s Min Aun Hlainem. Velká část populace se jí však odmítá podřídit. Zvláště v ulicích největších měst se každý den mohutně protestuje, přičemž bezpečnostní složky protesty násilně rozhání. Dle všech svědectví se brutalita zásahů postupně zvyšuje. Počet zabitých demonstrantů se k 19. březnu odhaduje mezi dvěma a třemi stovkami. V posledních dnech se k represi používá i střela ostrými bez varování.

Protesty a další akty odporu nejsou nějak centrálně řízené a často ani koordinované. V jedné ulici se tak nezřídka konají ráno happeningy, odpoledne se demonstruje a posléze staví barikády. Z těch pak skupinky mladíků hází na uniformované kameny a svádí krátké doje, než je rozežene střelba a policejní obrněnci.

„Jednu hodinu tudy prochází lidé s transparenty, jinou se střílí, pak nám tu někdo rozbíjí okna a večer zas ženy se svíčkami,“ popisuje jeden Barmánec v reportáži France 24.

Pořádkové složky se ve dnech bezprostředně po převratu snažily především udržet zdání klidu. Nyní postupují výrazně represivněji. Skokový posun k horšímu nastal v neděli 14. března, respektive v pondělí 15., kdy dosud neznámí pachatelé zapálili několik čínských výroben. Právě v neděli bylo zároveň zabito při rozhánění protestů dosud nejvíce osob — různé zdroje uvádějí padesát až pětaasedmdesát mrtvých.

Uniformovaní začali následně daleko častěji při zásazích střílet. Přibylo také úmrtí zadržených osob, přičemž těla vydaná příbuzným nesla často známky mučení — zlomenou čelist, popálenou kůži, pochroumané končetiny.

A rovněž po neděli nechal vojenský režim zavést stanné právo v Rangúnu a šesti dalších velkých městech. Armáda si zde udělila de facto absolutní moc.

„Pokud vás nyní zadrží, stanete před loutkovým vojenským soudem, proti jehož verdiktu nemáte odvolání. Nadto vám hrozí přísnější tresty včetně smrti nebo jiných drakonických postihů, například nucených prací bez určení délky trestu, tedy až do odvolání ad hoc,“ uvedl pro Al Džazíru Phil Robertson z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Hlavní ulice po nočních střetech. Foto archiv AAPP

Kontext převratu

Skupina armádních generálů v čele s Min Aun Hlainem provedla převrat 1. února — v den, kdy se měl sejít parlament vzešlý z loňských listopadových voleb. Ty strany blízké armádě drtivě prohrály. Generálové převzali moc s odvoláním na podvody v daných volbách, které prý nebyla civilní vláda ochotna řešit. Vládu do převratu tvořili představitelé Národní ligy pro demokracii (NLD) a právě tato formace loňské volby vyhrála.

V rámci převratu byli zadrženi vůdčí představitelé civilní moci i NLD včetně Aun Schan Su Ťij, de facto premiérky. Tito dnes čelí různým obviněním z korupčního či vlastizrádného jednání. Oficiálně pučitsté tvrdí, že chtějí držet moc jen do nových řádných voleb. Na hlavním televizním kanálu ale soustavně vystupují různí podnikatelé a reprezentati zájmových skupin, kteří odříkávají zjevně naučené věty, jak, kde a koho z civilní vlády v minulosti korumpovali.

Zatčení unikla pouze skupinka poslanců NLD, která v zápětí ustavila výbor na obranu parlamentu CRPH. V jeho čele stojí dnes prozatímně politik Maun Win Kchain Tha. CRPH komunikuje hojně se zahraničními médii a snaží se být uznán jako legitimní barmská reprezentace.

Z pohledu z vnější je obtížné odhadnout, kolik lidí se již do nějaké protestu zapojilo. V zemi bují stávkové hnutí, k němuž se přihlásilo dvacet oborových svazů. Lékaři nebo učitelé vyhlašují občanskou neposlušnost. Protestuje se také na venkově, byť méně masově.

Protestní průvod na barmském venkově. V čele transparent s vyjádřením podpory výboru na obranu parlamentu CRPH. Foto archiv AAPP

Reakce ze zahraničí

Popřevratový režim generálů nemá mezi velmocemi zatím patrona. Apely a odsudky tak přicházejí od všech myslitelných institucí. I Čína a Rusko ostatně nakonec podpořily v Radě bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající k zastavení násilí na pokojných demonstrantech a propuštění zadržených politiků. Struktury OSN se aktuálně snaží juntu přimět, aby přijala zahraničního mediátora. Ten by měl s generály vyjednat harmonogram dalšího postupu.

Západní diplomaté souběžně lobují za další sankce na vznikající režim. Cílem je dle jejich představitelů postihnout i vývoz ropy a dalších pro Barmu důležitých surovin. Širší shoda však zatím na daném nepanuje, a tak sankce zavádějí jednotlivé země zvlášť.

O zásahu ve formě vojenské intervence aktuálně nikdo neuvažuje. Padesátimilionový Myanmarský svaz má ostatně půlmilionovou armádu, větší než Turecko nebo Indonésie.

Další informace: