Barmská armáda násilí na Rohinzích systematicky připravovala, tvrdí zpráva

Organizace Fortify Rights v rozsáhlé zprávě dokládá, že barmská armáda systematicky plánovala a připravovala loňské etnické násilí proti muslimským Rohingům. Případ podle ní splňuje znaky záměrné genocidy.

(josp)

25.07.2018 08:00

Ismail_ferdous_washington_post

Přes sedm set tisíc Rohingů, kteří jsou v Barmě dlouhodobě perzekuováni a zbavováni občanských práv, muselo uprchnout do sousedního Bangladéše. Foto Ismail Ferdous, Washington Post

Barmské úřady před loňskými násilnostmi proti Rohingům prováděly „rozsáhlé a systematické přípravy“ zaměřené na usnadnění etnických čistek. Dělo se tak v rozsahu týdnů až měsíců předcházejících útokům radikálních rohingských ozbrojenců na policii, jež se staly následně bezprostředním spouštěčem násilí. Dokumentuje to zpráva lidskoprávní organizace Fortify Rights.

Barmská armáda, jež byla v zemi až donedávna výhradním držitelem státní moci, po srpnových útocích rohingských radikálů na policejní stanice spustila rozsáhlou „protiteroristickou ofenzivu“ doprovázenou krvavým násilím na civilistech. Přes sedm set tisíc Rohingů, kteří jsou v Barmě dlouhodobě perzekuováni a zbavováni občanských práv, muselo uprchnout do sousedního Bangladéše. Jen během prvního měsíce násilí zahynulo na sedm tisíc lidí.

Záměrná genocida
Zpráva lidskoprávní organizace Fortify Rights nyní tvrdí, že se ozbrojené složky na násilí proti Rohingům v předchozích měsících systematicky připravovaly. Sto šedesát dva stran dlouhý dokument nese titul They gave them long swords („Rozdali jim dlouhé meče“), jenž odkazuje na ozbrojování příslušníků jiných etnických skupin zástupci barmské armády.

Případ podle Fortify Rights vykazuje znaky „záměrné genocidy“ a barmská armáda by se tak měla zodpovídat ze zločinů proti lidskosti. Organizace spojených národů již dříve označila násilí proti Rohingům za „učebnicový příklad etnické čistky“.

„Barmská armáda by chtěla světovou veřejnost přesvědčit, že v Rakhinském státě prováděla pouhá protiteroristická opatření, a že její akce byly spontánní odpovědí na útoky Armády spásy arakanských Rohingů (ARSA),“ uvedl pro televizní stanici Al-Džazíra Mathew Smith, ředitel Fortify Rights. „V naší zprávě dokumentujeme, že vojáci se ve skutečnosti na následující násilnosti systematicky připravovali již během týdnů a měsíců bezprostředně předcházejících pětadvacátému srpnu, kdy zaútočili rohingští ozbrojenci.“

Zabavili nože, rozdali meče
Závěry zprávy vycházejí z více než dvou stovek rozhovorů s přeživšími, očitými svědky, členy skupiny ARSA, zástupci bangladéšské armády a úřadů, barmskými vojenskými důstojníky, humanitárními pracovníky i lékaři. Barmští vojáci kupříkladu během měsíců předcházejících násilnostem systematicky odzbrojovali Rohingy a zabavovali i domácí či kuchyňské potřeby. „Přišli a vzali nám všechny nože,“ cituje zpráva Rahanu, matku dvou dětí z obce Buthidaung.

Současně armáda podle zprávy ozbrojovala a trénovala ne-rohingskou populaci státu k výkonu „policejních úkolů“. Právě polovojenské jednotky jiných etnických skupin se pak staly častými vykonavateli brutálního násilí, vypalování domů či znásilňování rohingských žen.

„Rozdali jim dlouhé meče,“ uvádí pětadvacetiletý Mohammed Rafiq, očitý svědek masakru ve vesnici Tula Toli. „Viděl jsem to. [Vojáci] rozdali [rakhinským civilistům] meče. Dokonce i mladí rakhinští chlapci dostali dlouhé meče, měli je pověšené na zádech a chodili s nimi všude.“

Úřady dále dle zprávy bránili v dovozu humanitární pomoci a zakázali do oblasti přístup novinářům i humanitárním pracovníkům. Vojáci rovněž odstraňovali ploty či další zábrany okolo domů, v nichž Rohingové žili, aby měli nad civilisty lepší dohled, a v oblasti byl vyhlášen diskriminační zákaz vycházení vztahující se výhradně na muslimy. V neposlední řadě pak armáda do regionu již před útoky přesouvala stále větší množství vojenských jednotek.

Barma vše popírá
Všechna tato opatření jsou podle Fortify Rights typickými znaky „záměrné genocidy“ známými z dřívějších podobných případů. Genocida je „složitým procesem, jehož plánování, koordinace a provádění vyžaduje čas“, cituje zpráva Úřad OSN pro předcházení genocidě a tvrdí, že právě takové plánování a koordinaci má barmská armáda na svědomí.

Armáda i civilní úřady obvinění od počátku ostře popírají. Moc v Barmě sdílí od roku 2015 vojenská junta s civilní správou, vedenou Národní Ligou pro Demokracii, v jejímž čele stojí někdejší politická vězeňkyně a nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Také ta se stala v průběhu posledního roku terčem ostré kritiky za mlčení i aktivní popírání násilí proti Rohingům.

Barmská vláda zamítla víza vyšetřovatelům OSN a vstup do země zakázala také zvláštní vyslankyni OSN, profesorce Yanghee Leeové, protože se údajně dopustila „zaujatých, jednostranných a nespravedlivých obvinění“ vůči tamním úřadům. Vládou zřízená vojenská vyšetřovací komise loni v listopadu uzavřela šetření s tím, že se armáda žádného zločinného jednání nedopustila. Vojáci tak byli nuceni přiznat jen mimosoudní popravu deseti Rohingů, doloženou objevem masového hrobu ve vesnici Inn Din na severu Rakhinského státu. Vojáci, kteří se masakru účastnili, dostali deset let nucených prací.

Organizace Fortify Rights předložila svou zprávu mezinárodnímu trestnímu soudu a hodlá přesvědčovat státy zastoupené v Radě bezpečnosti OSN, aby se zasadily o co nejrychlejší zahájení vyšetřování. Volá rovněž po zbrojním embargu proti Barmě a uvalení sankcí na jednotlivce pravděpodobně zapojené do organizace čistky, jako je vrchní velitel armády, generál Min Aun Hlain. „Tito lidé by měli být nejen sankcionováni, nýbrž rovněž vyšetřováni a stíháni za genocidu a další zločiny proti lidskosti,“ soudí Smith.

Barmská vláda se k závěrům zprávy nevyjádřila a novinářům se nepodařilo zastihnout ani tiskového mluvčího vlády. Win Htein, mluvčí Národní ligy pro demokracii a blízký spolupracovník Aun Schan Su Ťij, reportéry britského deníku The Guardian odbyl jedinou větou: „Žádná genocida se nestala, tak se mě na takové otázky neptejte“. Následně zavěsil a na další telefonáty nereagoval.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.