Chci přispět X

Pomalá genocida křesťanské komunity v Myanmaru

Násilí ze strany myanmarské armády se netýká jen muslimských Rohingů. Cílem útoků se stává také převážně baptistická komunita Kačjinů, jejíž příslušníci před nálety na civilní obyvatelstvo masově prchají do sousední Číny.

(iš)

26.05.2018 08:00

Foto_myanmar_times_vincent_zinwa

Desítky tisíc Kačjinů byly nuceny uprchnout do sousední Číny, další žijí v provizorních příbytcích v džungli a podávají západním médiím zprávy o masakrech, jichž byli svědky. Foto Vincent Zinwa, Myanmar Times

Z Myanmaru přicházejí zprávy o dalším násilí vůči menšinám. Vedle dříve dokumentovaných útoků tamní armády na muslimské Rohingy, které neustaly ani po faktickém nástupu laureátky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij do čela státu, stojí zatím mimo pozornost světové veřejnosti násilí proti obyvatelům státu Kačin na severní hranici s Čínou.

Po ukončení britské koloniální nadvlády a vyhlášení nezávislého státu (tehdy pojmenovaného Barma) zaručilo federativní uspořádání etnickým a náboženským menšinám rovnost před zákonem s většinovým obyvatelstvem a právo na sebeurčení. Když se však v Myanmaru roku 1962 chopila moci vojenská junta, zformovala se Kačinská nezávislá armáda a propukl ozbrojený konflikt, který trvá do současnosti.

Kačin má přibližně 1 600 000 obyvatel etnicky příbuzných Tibeťanům a v zemi většinovým, buddhistickým Barmáncům. Díky úspěšné misii kazatele Adonirama Jundsona z počátku 19. století se Kačjinové (zvaní též Ťingpchové) stali zřejmě jediným dominantně baptistickým etnikem na světě. Tato křesťanská denominace je sice rozšířená na všech světadílech, s výjimkou USA je však všude výrazně menšinově zastoupená.

Útoky na menšiny pokračují
Myanmarská armáda pokračuje v násilí vůči etnickým a náboženským menšinám i poté, co připustila parlamentní volby a umožnila, aby se Su Ťij držená v létech 1989-1995 v domácím vězení stala státní poradkyní, tedy de facto hlavou státu; pozici prezidentky totiž podle ústavy nemůže jako osoba narozená mimo Myanmar zastávat.

Pozornost budí zejména útoky armády na civilní obyvatelstvo včetně bombardování kačinských vesnic. Desítky tisíc Kačjinů byly nuceny uprchnout do sousední Číny, další žijí v provizorních příbytcích v džungli a podávají západním médiím zprávy o masakrech, jichž byli svědky. Postup vládního vojska bývá hodnocen jako pomalá genocida či etnická čistka.

Někteří pozorovatelé upozorňují, že dotyčná oblast je bohatá na jantar a nefrit a jejich export mimo státní kontrolu přes sousední čínskou provincii Jün-nan ochuzuje Myanmar o velké částky na daních. Myanmarské násilí vůči Kačjinům dosud zůstávalo ve stínu konfliktu vládní moci s Rohingy. Zdá se však, že se přes nesporné ekonomické a etnické aspekty konfliktu probouzí solidarita evropských a amerických křesťanů.

Komentátoři náboženského aspektu probíhajícího konfliktu pak poukazují na rozklad iluze o mírumilovném rázu buddhismu v kontrastu s náboženstvími, jejichž dějiny jsou až do současnosti plné násilí, například křesťanství a islámu. Ve všech náboženstvích spoluutvářejících mezinárodní scénu lze podle nich pozorovat napětí mezi pokojným obsahem náboženství normativního a aktéry či obětmi násilí náboženství empirického.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.