Skončí nejdéle trvající občanská válka světa?

Podaří se zastavit rozbroje uvnitř Barmy? Spory mezi etnickými skupinami a vládou způsobují úmrtí lidí i vysídlování občanů. Přinese nová vláda i novou naději?

Barma se na historické křižovatce snaží o ukončení nejdéle trvající občanské války na světě a stanovení data pro politická jednání mezi současnou vládou a ozbrojenými etnickými skupinami. Ty se již připojily k celostátní dohodě o příměří („NCA“).

Vláda Theina Seina ohlásila, že politický dialog zahájí 12. ledna. Zúčastní se jej více než sedm set účastníků, sedmdesát pět zástupců vlády a sedmdesát pět zástupců parlamentu, sto padesát zástupců barmské armády, padesát zástupců etnických skupin, padesát svědků a další účastníci.

Jednání bylo nazváno Svazová mírová konference na základě dohody mezi vládou a osmi etnickými ozbrojenými skupinami. Politický dialog se uskuteční v novém hlavním městě Naypyidaw a první kolo jednání potrvá od 12. do 22. ledna. Projekt Za mírový proces podporují Norské fondy i fondy Evropské unie.

Pochyby před dialogem
NCA v nedávné době projednával parlament a většina volených zástupců dohodu kritizovala jako nedostatečnou. Celostátní příměří podepsané osmi nestátními ozbrojenými skupinami dne 15. října vyžaduje, aby politický dialog započal do devadesáti dnů od data podpisu, ovšem vůdcové jiných etnických skupin mají proti této situaci námitky.

Poukazují na to, že rámec NCA projednávalo původně patnáct etnických ozbrojených skupin, nakonec ji ale podepsalo jen osm z nich. Etničtí vůdcové požadují, aby NCA zahrnovala všechny zúčastněné strany.

Celkově jedenáct skupin, které NCA nepodepsaly, však u jednacího stolu získá téměř padesát míst v pozici pozorovatelů. Projednávat se bude složitá spleť problémů, přičemž zásadní budou požadavky etnických menšin na ústavní reformu, federální uspořádání a větší míru autonomie.

Je jisté, že více než 95 procent barmských občanů včetně etnických menšin chce změnu stávající kontroverzní ústavy z roku 2008. Tu uzákonila vojenská junta. K „nesignatářům“ příměří patří největší z ozbrojených etnických skupin v zemi, mimo jiné i Spojená armáda státu Wa (UWSA) a Kačinská nezávislá armáda (KIA).

A Myanmarská národně demokratická aliance (MNDAA) a Arakanská armáda se jednání nijak nezúčastní. Tyto dvě armády se v posledních měsících střetávaly s barmskou armádou a byly vyloučeny z jednání o příměří; MNDAA a vládní síly spolu vedou mimořádně tuhé a trvalé boje na severovýchodě Barmy.

Barmský prezident při jednání s vůdci etnických skupin. Příměří mezi nimi a vládou bude důležitým tématem nadcházejících měsíců. Foto rfa.com

Po vyhlášení výsledku historických voleb z 8. listopadu 2015 povede novou vládu disidentka Aung Schan Su Ťij, předsedkyně Národní ligy pro demokracii (NLD), hlavní opoziční strany, která přelomové volby vyhrála. Su Ťij prohlásila, že povede novou vládu a zapojí se do barmského mírového procesu, že změní některá ustanovení nynějšího návrhu mírové smlouvy a dále, že se jí nelíbí stávající NCA právě proto, že smlouvu o příměří některé ozbrojené etnické skupiny nepodepsaly. „Když nezahrnuje všechny, pak to není celonárodní smlouva o příměří,“ shrnula.

Vláda sice oznámila dialog – státní média v sobotu zveřejnila titulek „Oslavujme mír“ – ale skupiny, které příměří nepodepsaly, a občanští aktivisté vyjadřují obavy z postupu vyjednávání.

Řada vůdců etnických skupin prohlašuje, že vláda tlačí na politický dialog, na který přitom není dostatek času. Jednání by měla trvat přiměřenou dobu. Poukazují také na poměr zastoupení jednotlivých stran ve Svazové mírové konferenci. Podle etnických vůdců bude mít vláda a barmská armáda při současném rozdělení křesel pro mírová jednání výraznou převahu.

Podle jiných etnických vůdců by bylo lepší počkat, až se kormidla příští rok ujme nová vláda. Byl by tím dál pevnější základ pro politický dialog, než když jednání začnou už nyní. Pokud by se mělo diskutovat již v lednu, hrozí riziko nepochopení a pochyb na straně ozbrojených etnických skupin vzhledem ke stále probíhajícím konfliktům ve státech Šan a Kačin.

Problémem je tedy rozdílný přístup současné vlády a mnoha etnických skupin v Barmě. Nynější vláda chce nejprve dosáhnout dohody o příměří a poté jednat o politických otázkách, kdežto etnické skupiny chtějí nejprve politickou dohodu a teprve potom celostátní příměří.

Řada pozorovatelů tvrdí, že Barmské mírové centrum (MPC) je jen odnoží současné vlády, která se snaží od sebe jednotlivé etnické skupiny oddělit a přimět je podepsat příměří jednotlivě.

Jak si nová vláda Su Ťij poradí s mírovým procesem? To nikdo neví. Su Ťij je však jednou z nejspolehlivějších osob při jednání s etnickými skupinami a řada vůdců ji uznává, byť nesouhlasili s jejími aktivitami ohledně konfliktů ve státech Kačin a Arakan.

Barmánci a zejména etnické menšiny chtějí pro Barmu skutečný mír. Rodiny barmských vojáků i povstalců jsou ochotné ukončit dlouhotrvající občanskou válku. Od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1948 vláda neustále bojuje s řadou etnických skupin a výsledkem jsou tisíce a tisíce obětí.

Násilí způsobilo také vysídlení tisíců civilistů a úplné nebo částečné opuštění tisíců vesnic. Konflikt přinesl smrt mnoha lidem a jiné vyhnal z domovů do západního Thajska, jižní Číny a východní Indie. OSN odhaduje, že v letech 1996 až 2006 bylo v Barmě vnitřně vysídlen přibližně milion osob, více než 230 000 lidí je vysídleno v jihovýchodní Barmě a 128 000 uprchlíků žije v dočasných táborech na thajsko-barmské hranici. Civilisty z domovů vyháněla i vláda, která jim zabavovala pozemky za účelem výstavby nebo těžby surovin.

Až se nebude bojovat, nebude docházet k násilnostem a vnitřnímu vysidlování ani ke ztrátám na životech civilistů, teprve tehdy bude v Barmě opravdový mír. Pak může začít rozvoj pomocí zodpovědných investic pro lepší budoucnost Barmy.

Z angličtiny přeložil ANTONÍN HLUŠTÍK

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.