Proč se sešla Su Ťij s barmským diktátorem?

Proč se předsedkyně Národní ligy pro demokracii rozhodla vést dialog s představiteli armády, přestože právě oni ji věznili? Linn Thant vysvětluje, proč je smírčí politika nadějí pro Barmu.

Bývalý barmský generál Than Shwe akceptoval skutečnost, že vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij se stane budoucí hlavou Barmy. 4. prosince 2015 se sešel přímo se Su Ťij, předsedkyní Národní ligy pro demokracii (NLD), po průlomovém vítězství strany ve volbách konaných 8. listopadu. Zprávu o jejich setkání zveřejnil na Facebooku vnuk někdejšího generála Nay Shwe Thway Aung.

„Necítím žádnou zášť, která by mohla škodit zájmům země. Abychom mohli úspěšně budovat Barmu a spolupracovat se všemi organizacemi včetně armády, ráda bych se setkala a jednala s generálem Thanem Shwem,“ vyjádřila se Su Ťij.

A bývalý generál Than Shwe navázal v podobně smírčím duchu: „Po vítězství ve volbách je skutečností, kterou musí akceptovat všichni, že Aun Schan Su Ťij bude budoucí vůdkyní Barmy. Bude-li se snažit pracovat na rozvoji země, budu ji podporovat, jak nejlépe budu umět.“

Vnuk Thana Shweho toto prohlášení zveřejnil společně s fotografií bankovky v hodnotě pěti tisíc kyatů s podpisy Thana Shweho, Theina Seina a Su Ťij. To znamená, že Su Ťij je také jedním z barmských vůdců. Přitom se zdá, že diktátor Than Shwe si stále udržuje postavení nadřízené prezidentovi. Su Ťij před návštěvou ovšem prohlásila, že po vítězství ve volbách bude mít vyšší postavení než prezident.

Čelní představitelka země
Than Shwe, bývalý předseda Státní rady pro udržení zákonnosti a pořádku (SLORC) a Státní rady míru a rozvoje (SPDC), se od svého údajného odchodu z politické scény v roce 2010 veřejně příliš neprojevoval. Nejvyšší vládní činitelé o bývalém vůdci junty hovoří s úctou, ovšem trvají na tom, že on se již do politiky nezapojuje.

V uplynulých dvaceti letech veškeré výzvy Su Ťij k dialogu odmítal. Když Su Ťij a NLD drtivě porazili vládnoucí stranu ve volbách 8. listopadu, v nichž získali rozhodnou většinu v obou komorách svazového parlamentu a počet hlasů potřebných ke zvolení příštího barmského prezidenta, Su Ťij zaslala osobní dopisy prezidentovi, hlavě armády a mluvčímu parlamentu Shwe Mannovi. Dopis obsahoval výzvu k jednání o předání moci nové vládě.

Všichni tři oslovení žádost Su Ťij přijali. Shwe Mann se s ní potkal 19. listopadu a obě strany potvrdily, že budou usilovat o klidné předání mocenských pozic. 2. prosince se sešla zvlášť s prezidentem Theinem Seinem a vrchním velitelem barmské armády generálem Min Aung Hlaingem.

Armádní prohlášení po středečních disputacích bylo stručné – praví se v něm, že „obě strany se při jednání shodly na tom, že budou plnit touhu občanů po spolupráci při budování stability země, právním státu, národním sjednocení a rozvoji“.

Ohlédněme se nyní zpět v čase. V roce 1990 strana SLORC neuznala výsledek všeobecných voleb, v nichž strana Su Ťij dosáhla přelomového vítězství po dvou letech činnosti barmského hnutí za demokracii. To vzniklo v roce 1988.

Generál Than Shwe si uvědomuje etiku smíření, kterou Su Ťij zvolila. Právě díky tomu se odvážil k setkání. Foto kachinlandnews.com

V témže roce Su Ťij odjíždí do Myanmaru, aby se mohla starat o vážně nemocnou matku. Zemí otřásá revoluce, v níž demonstranti protestují proti generálu Ne Winovi a jeho nesmlouvavé vojenské juntě. 26. srpna 1988 Su Ťij pronáší projev na podporu revoluce. Vojenská junta ji v roce 1989 uvězní a 20. července 1989 je Su Ťij uloženo domácí vězení. Nabídnou ji svobodu za podmínky, že odjede ze země. Ona odmítá.

Su Ťij je propuštěna z domácího vězení v červenci 1995 a pokračuje ve snaze o demokracii. Kvůli tlaku na její osobu nemůže navštívit manžela, který v březnu 1999 umírá na rakovinu. Vojenská junta na ni podruhé uvalí domácí vězení 23. září 2000, údajně kvůli porušení zákazu cestování. Znovu je propuštěna na nátlak mezinárodního společenství.

31. května 2003 došlo v Depayinu, městě v provincii Sagaing, k tak zvanému Depayinskému masakru, při němž bylo nejméně sedmdesát osob spojených s NLD zabito vládou najatými násilníky. Následně byla Su Ťij uvržena do domácího vězení potřetí.

Navzdory filosofii nenásilí, kterou Su Ťij zastává, usoudili někteří bývalí armádní velitelé a vysocí političtí činitelé, kteří do NLD vstoupili během krize, že Su Ťij vystupuje příliš konfrontačně, a ze strany odešli. Su Ťij si však udržela obrovskou popularitu a podporu mezi mladými členy, s nimiž trávila většinu času.

V domácím vězení se Su Ťij věnovala buddhistickým meditacím a studiu buddhistických idejí. Její hluboký zájem o buddhismus se odráží v jejích spisech, které kladou důraz na lásku a soucit. V té době se také rozvinula debata o slučitelnosti demokracie s buddhismem a o schopnosti osvobodit se prostřednictvím buddhismu od autoritářské vlády.

V roce 2007 vypukla šafránová revoluce – série ekonomických a politických protestů a demonstrací, které proběhly v srpnu, září a říjnu téhož roku. Protesty vedli studenti, političtí aktivisté včetně žen a buddhističtí mniši. Jednalo se o nenásilný odpor, někdy také nazývaný jako občanský odboj. Vojenská junta revoluci brutálně potlačila.

V roce 2008 junta násilím prosadila kontroverzní ústavu. Ta zaručuje 25 procent křesel v parlamentu příslušníkům barmské armády. Podle nově stanovených pravidel se v roce 2010 konaly všeobecné volby a Strana svazové soudržnosti a rozvoje podporovaná barmskou armádou získala téměř 80 procent křesel v obou komorách parlamentu.

A právě generál Than Shwe se nyní na barmskou politickou scénu vrací. Su Ťij prohlašuje, že její nová vláda musí být založena na národním usmíření. V kabinetu NLD se sejdou vůdcové dalších politických stran a etnických skupin.

5. prosince se Su Ťij setkala s kandidáty do horní komory parlamentu v Pyinmaně v provincii Nay Pyi Taw, kde zdůraznila zásady právního státu, vnitřního míru a národního usmíření. „Nezačneme se mstít. Lidé chybují, ale mohou se i změnit. Při práci jsou chyby běžné. Můžeme nechat ty, kdo se zmýlili, aby se změnili k lepšímu,“ říká Su Ťij. Ví moc dobře, že její vládu čeká řada výzev.

A své politiky nabádá, aby nejednali jako vítězní kandidáti opojení triumfem, nýbrž jako zvolení kandidáti. „Kandidáti musejí být schopni zdolávat výzvy. Více než o svůj prospěch se musejí starat o prospěch druhých. Musejí sloužit zájmům občanů, aby se tak zasloužili o historii,“ dodává Su Ťij.

Postoj této laureátky Nobelovy ceny míru za rok 1991 dobře zná i bývalý generál Than Shwe. Také proto k ní jako svého emisara vyslal vlastního vnuka. Su Ťij na druhou stranu ví, že Than Shwe má stále vliv na současnou vládu i armádu. Proto ho také vyzvala k jednání. Mnoho aktivistů schůzku Su Ťij s diktátorem neschvaluje, někteří s ní nicméně souhlasí.

Vysoce postavení aktivisté soudí, že v zájmu země musí Su Ťij jednat s bývalými mocnáři, nynější vládou a barmskou armádou. Musí jednat jako realistická a pragmatická politička, chce-li zvládnout problémy barmského politického systému.

Podle řady komentátorů nyní diktátor Than Shwe vyvěsil bílou vlajku. To je pro budoucnost Barmy velmi dobré znamení.

Přeložil ANTONÍN HLUŠTÍK


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.