Vítáme podporu, kterou evropští představitelé vyjádřili Mezinárodnímu trestnímu soudu a jeho nezastupitelné roli v prosazování spravedlnosti v případech válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Důsledná podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu a prosazování jeho univerzálního mandátu stvrzují, že evropský závazek nepřipustit porušování lidských práv a prosazovat mezinárodní vztahy založené na právním řádu, míru a bezpečnosti, je míněn vážně.

Je nesporné, že Evropa dlouho těžila z multilateralismu, který je v mezinárodním právu a v jeho institucích zakotven. Dnes, v době, kdy se multilaterální řád a nezávislá justice na mnoha místech světa i v Evropě samé ocitá v ohrožení, je zachování legitimity i mandátu Mezinárodního trestního soudu zcela klíčové.

S politováním proto sledujeme rostoucí počet útoků na Mezinárodní trestní soud, jeho pracovníky a spolupracující organizace občanského sektoru. S velikým znepokojením jsme přihlíželi vydání exekutivního příkazu bývalým prezidentem USA Donaldem Trumpem, jímž uvalil sankce na členy Mezinárodního trestního soudu a jejich rodinné příslušníky.

Hluboce zneklidňující je též nemístná veřejná kritika Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s vyšetřováním podezření ze zločinů spáchaných na okupovaných palestinských územích, kritika, v jejímž rámci zaznívala také ničím nepodložená obvinění z antisemitismu.

Je prokázáno a má se za obecně uznávanou skutečnost, že trvalého a pevného míru lze dosáhnout jedině tehdy, pokud jsou všechny strany konfliktu pohnány k zodpovědnosti za veškerá závažná porušení práva. Platí to pro případ Izraele a Palestiny, stejně jako to platilo v Súdánu, v Libyi, v Afghánistánu, v Mali, v Bangladéši a Myanmaru, v Kolumbii i na Ukrajině.

Tam, kde nejsou pachatelé závažného porušování lidských práv přivedeni k zodpovědnosti za své činy, doplácejí na to oběti usilující o spravedlnost i všichni lidé, kteří po míru touží. Pokud to s úsilím o dosažení globální spravedlnosti myslíme vážně, nemůžeme tedy tolerovat pokusy diskreditovat Mezinárodní trestní soud a bránit mu v jeho práci.

Rozumíme obavám, že stížnosti či vyšetřování by mohly být politicky motivované. Jsme nicméně přesvědčeni, že Římský statut mezinárodního práva zaručuje nejvyšší kritéria spravedlnosti a obsahuje zásadní pojistky, a přitom skýtá potřebné nástroje, jak nepřipustit beztrestnost nejzávažnějších zločinů páchaných kdekoli na světě.

Pokud by v takových případech nedokázalo mezinárodní společenství zakročit, mělo by to velmi vážné důsledky. V dané souvislosti chceme zdůraznit, jak podstatné je, aby se všechny evropské vlády jasně postavily za nezávislost Mezinárodního trestního soudu a aby instituci a její zaměstnance ochránili před jakýmikoli vnějšími tlaky a pohrůžkami.

Stejně tak je nezbytné zdržet se veřejné kritiky rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu. V opačném případě by to vedlo k oslabení jeho nezávislosti a důvěry veřejnosti v jeho autoritu.

Vítáme tudíž rozhodnutí Bidenovy vlády zrušit Trumpův exekutivní příkaz a odvolat sankce proti členům Mezinárodního trestního soudu. Jedná se o krok, který může být dobrým východiskem pro postupné upevnění a posílení institucí mezinárodního práva a právních norem ve spolupráci s naším klíčovým transatlantickým spojencem.

Mezinárodní trestní soud je nepostradatelnou součástí mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Dnes je ještě více než kdykoli dříve zapotřebí, aby se Evropa stala vzorem a šla příkladem v ochraně jeho nezávislosti.

• Douglas Alexander, bývalý ministr pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
• Jean-Marc Ayrault, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Francie
• Hans Blix, bývalý ministr zahraničí, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Švédsko
• Emma Boninová, bývalá ministryně zahraničí, bývalá ministryně evropských záležitostí, bývalá eurokomisařka; hlavní delegátka EU při Diplomatické konferenci v Římě, kde byl založen Mezinárodní trestní soud; zakladatelka organizace No Peace Without Justice, Itálie
• Ben Bradshaw, bývalý vládní zmocněnec pro Blízký východ, Velká Británie
• Gro Harlem Brundtlandová, bývalá předsedkyně vlády, Norsko
• John Bruton, bývalý předseda vlády, Irsko
• Micheline Calmyová-Reyová, bývalá ministryně zahraničí a prezidentka, Švýcarsko
• Ingvar Carlsson, bývalý ministr zahraničí, Švédsko
• Gunilla Carlssonová, bývalá ministryně mezinárodního rozvoje a spolupráce, Švédsko
• Lord Menzies Campbell, bývalý předseda Liberální strany, Velká Británie
• Willy Claes, bývalý ministr zahraniční a generální tajemník NATO, Belgie
• Joe Costello, bývalý ministr obchodu a rozvoje, Irsko
• Massimo d’Alema, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Itálie
• Teresa Patrício de Gouveia, bývalá ministryně zahraničí, Portugalsko
• Karel de Gucht, bývalý ministr zahraničí a evropský komisař, Belgie
• Ruth Dreifussová, bývalá prezidentka, Švýcarsko
• Alan Duncan, bývalý ministr pro Evropu a Ameriku a bývalý ministr pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
• Espen Barth Eide, bývalý ministr zahraničí, Norsko
• Jan Eliasson, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN, Švédsko
• Uffe Ellemann-Jensen, bývalý ministr zahraničí a předseda evropských liberálů, Dánsko
• Benita Ferrerová-Waldnerová, bývalá ministryně zahraničí a eurokomisařka pro zahraniční vztahy, Rakousko
• Charles Flanagan, bývalý ministr zahraničí, Irsko
• Sigmar Gabriel, bývalý ministr zahraničí a vicekancléř, Německo
• Bjørn Tore Godal, bývalý ministr zahraničí, Norsko
• Bertel Haarder, bývalý prezident Severské rady, bývalý ministr evropských záležitostí a bývalý ministr vnitra, Dánsko
• Peter Hain, bývalý ministr pro Blízký východ, Velká Británie
• Lena Hjelm-Wallénová, bývalá ministryně zahraničí a vicepremiérka, Švédsko
• Lionel Jospin, bývalý předseda vlády, Francie
• Tom Kitt, bývalý ministr pro rozvoj zámořských teritorií a lidských práv, Irsko
• Lord Neil Kinnock, bývalý eurokomisař, bývalý předseda labouristů, Velká Británie
• Bert Koenders, bývalý ministr zahraničí, Nizozemsko
• Yves Leterme, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Belgie
• Martin Liedegaard, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
• Mogens Lykketoft, bývalý ministr zahraničí a předseda valného shromáždění OSN, Dánsko
• Senator Michael McDowell, bývalý ministr spravedlnosti a bývalý generální prokurátor, Irsko
• Per Stig Møller, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
• Holger K. Nielsen, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
• Baronka Lindsay Northoverová, bývalá místopředsedkyně parlamentního výboru pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
• Andrzej Olechowski, bývalý ministr zahraničí, Polsko
• Marc Otte, bývalý zvláštní zástupce EU pro Blízkovýchodní mírový proces, Belgie
• Ana Palaciová, bývalá ministryně zahraničí, Španělsko
• Chris Patten, bývalý viceprezident Evropské komise pro zahraniční vztahy, Velká Británie
• Jacques Poos, bývalý ministr zahraničí, Lucembursko
• Mary Robinsonová, bývalá prezidentka a bývalá Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Irsko
• Soraya Rodríguezová, bývalá státní tajemnice pro mezinárodní rozvoj, Španělsko
• Robert Serry, bývalý zvláštní koordinátor OSN pro Blízkovýchodní mírový proces, Nizozemsko
• Javier Solana, bývalý ministr zahraničí a Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Španelsko
• Erkki Tuomioja, bývalý ministr zahraničí, Finsko
• Ivo Vajgl, bývalý ministr zahraničí, Slovinsko
• Jozias van Aartsen, bývalý ministr zahraničí, Nizozemsko
• Hubert Védrine, bývalý ministr zahraničí, Francie
• Joris Voorhoeve, bývalý předseda Liberální strany VVD a bývalý ministr obrany, Nizozemsko
• Margot Wallströmová, bývalá vicepremiérka a ministryně zahraničních věcí, Švédsko
• Baronka Sayeeda Warsiová, bývalá členka vlády a ministryně pro OSN, lidská práva a Mezinárodní trestní soud, Velká Británie