Začátkem listopadu se konalo referendum o nezávislosti Nové Kaledonie na Francii, jejíž byla — a nadále zůstala — součástí. Z necelých 175 000 oprávněných voličů a voliček se jich k referendu dostavilo 80 %, přičemž 56.4 % z nich hlasovalo proti samostatnosti.

Přestože si francouzský prezident Emmanuel Macron pochvaloval, že je hrdý na to, že většina Kaledoňanů se vyslovila pro setrvání, výsledek byl podstatně těsnější, než se očekávalo. Pro vyjasnění, proč se nadpoloviční část voličů rozhodla, že pro ně bude lepší zůstat součástí Francie, ale zároveň je nezanedbatelná část proti, je zapotřebí bližší historicko-ekonomické kontextualizace.

Nová Kaledonie leží v jihovýchodní Melanésii a skládá se ze čtyř ostrovů. Největším z nich je Grande Terre s hlavním — a také největším a nejbohatším — městem Nouméa na jihu, kde se nachází Jižní provincie. Severní provincie na tomtéž ostrově je výrazně méně obydlená a založená především na zemědělství. Třetí provincií jsou tzv. Ostrovy Loyauté, které sestávají ze tří menších a též převážně zemědělských ostrovů.