Polská společnost zůstává rozdělená
Jan ŠkvrňákDruhé kolo polských komunálních voleb nepřineslo žádnou velkou změnu. Výsledek zůstává vyrovnaný na obě strany, alternativa je stále na okraji. Posunou se preference v roce 2019, kdy budou Poláci volit do europarlamentu i Sejmu?
V Polsku proběhlo v neděli 4. listopadu druhé kolo voleb primátorů zbývajících 44 statutárních měst. Žádný výrazný zvrat zde ovšem nenastal. Oproti prvním exit pollům pro volby do sněmiků vojvodství ještě posílilo Právo a spravedlnost, které rozšířilo svoji základnu. Polské politické scéně sice nedominuje, ale i nadále je výrazně nejsilnější formací.
Ve volbách do sněmiků následovaly PiS, Občanská koalice a Polská strana lidová. Kolem pěti procent se pohyboval Svaz demokratické levice, Kukiz'15 (toto uskupení nezískalo žádný mandát) a Nezávislí. Propadli nacionalisté, libertariáni a nová levice. V těchto volbách lze sledovat zvětšování rozdílů mezi velkými městy, kde vyšší volební účast pomohla Občanské koalici a nezávislým kandidátům na primátora, a venkovem, kde PiS bral voliče a mandáty na úkor opoziční PSL.
Ve městech dominovali liberálové. Převaha Občanské koalice je tu rozhodující, neboť její kandidáti vyhráli v prvním kole v sedmi z deseti největších polských měst. Ve sněmicích získal nejvíce mandátů PiS — 254 (v minulých volbách 171), následovaný Občanskou koalicí — 194 (Občanská platforma v roce 2014 dosáhla na 179 křesel), Polskou stranou lidovou — 70 (157 před čtyřmi lety), Svazem demokratické levice — 11 (dříve 28).
Menší regionální strany získaly 25 mandátů (v roce 2014 20 křesel). V druhém kole byla převaha různě pojaté opozice ještě výraznější, kandidát Práva a spravedlnosti uspěl až v 61. největším polském městě, v Zamości, na konzervativním jihovýchodě Polska.