Polská společnost zůstává rozdělená

Jan Škvrňák

Druhé kolo polských komunálních voleb nepřineslo žádnou velkou změnu. Výsledek zůstává vyrovnaný na obě strany, alternativa je stále na okraji. Posunou se preference v roce 2019, kdy budou Poláci volit do europarlamentu i Sejmu?

V Polsku proběhlo v neděli 4. listopadu druhé kolo voleb primátorů zbývajících 44 statutárních měst. Žádný výrazný zvrat zde ovšem nenastal. Oproti prvním exit pollům pro volby do sněmiků vojvodství ještě posílilo Právo a spravedlnost, které rozšířilo svoji základnu. Polské politické scéně sice nedominuje, ale i nadále je výrazně nejsilnější formací.

Ve volbách do sněmiků následovaly PiS, Občanská koalice a Polská strana lidová. Kolem pěti procent se pohyboval Svaz demokratické levice, Kukiz'15 (toto uskupení nezískalo žádný mandát) a Nezávislí. Propadli nacionalisté, libertariáni a nová levice. V těchto volbách lze sledovat zvětšování rozdílů mezi velkými městy, kde vyšší volební účast pomohla Občanské koalici a nezávislým kandidátům na primátora, a venkovem, kde PiS bral voliče a mandáty na úkor opoziční PSL.

Voliči rozdali karty pro příští volební rok poměrně vyrovnaně. Foto Gazeta pomorska

Ve městech dominovali liberálové. Převaha Občanské koalice je tu rozhodující, neboť její kandidáti vyhráli v prvním kole v sedmi z deseti největších polských měst. Ve sněmicích získal nejvíce mandátů PiS — 254 (v minulých volbách 171), následovaný Občanskou koalicí — 194 (Občanská platforma v roce 2014 dosáhla na 179 křesel), Polskou stranou lidovou — 70 (157 před čtyřmi lety), Svazem demokratické levice — 11 (dříve 28).

Menší regionální strany získaly 25 mandátů (v roce 2014 20 křesel). V druhém kole byla převaha různě pojaté opozice ještě výraznější, kandidát Práva a spravedlnosti uspěl až v 61. největším polském městě, v Zamości, na konzervativním jihovýchodě Polska.

×