Polské volby poukazují na mobilizaci liberálního voličstva

Jan Škvrňák

V Polsku se o víkendu volilo do obecních zastupitelstev, okresních rad a vojvodství. Komunální volby zde obvykle bývají doménou liberálů. Bude tomu tak i tentokrát?

V neděli v 21 hodin se uzavřely volební místnosti v Polsku, a skončily tak volby do několika těles — do obecních zastupitelstev (někde jednokolově většinovým systémem, jinde poměrným systémem), okresních rad (poměrným systémem) a sněmiků čtrnácti vojvodství (také poměrným systémem). Vedle toho jsou přímo voleni také starostové a primátoři, stejným systémem jako v České republice senátoři. Pokud kandidát získá více než 50 procent hlasů, stává se vítězem už v prvním kole. Druhé proběhne za dva týdny. Volí se na pět let (před novelou volebního zákona v roce 2015 na čtyři roky).

Dalším výrazným rozdílem oproti českým volbám je daleko rozsáhlejší volební moratorium — od páteční půlnoci platí zákaz volební agitace po celém Polsku, včetně internetu. O průběžné volební účasti (ta byla v minulých volbách 40 procent) informuje pouze komise. Přísná a poměrně tvrdě trestaná nařízení jsou různě sofistikovaně obcházena, například levicové noviny Gazeta Wyborcza o víkendu na titulce zveřejnily heslo „Ty víš, jak hlasovat“ ve stejné grafické úpravě jako opoziční protesty proti soudním reformám. Pravidelně po uzavření volebních místností zveřejňují internetoví trollové „změny cen ovoce“, přičemž třešně znázorňují postkomunistickou SLD.

×