Cesta zemí, která přežila Daeš

Tim Postovit

Reportáž z iráckého Kurdistánu, kde proběhly první parlamentní volby od referenda za nezávislost, kde stále žijí tisíce uprchlíků v táborech a kde chybí prostředky na školství i na ochranu přírody a zvířat.

Do Arbílu, metropole Jižního Kurdistánu, doráží 29. září československá humanitární expedice pod hlavičkou neziskové organizace H.M.N.T. Humanity. Den nato čekají tuto autonomní oblast kurdského etnika, ležící na severovýchodě Iráku, první parlamentní volby od referenda za nezávislost v září roku 2017. Pro svobodný Kurdistán se tehdy vyjádřila více než devadesátiprocentní většina oprávněných voličů. Irácká federální vláda však toto referendum záhy označila za neplatné.

V ulicích hlavního města panuje čilý ruch. Cesta z letiště do historického centra vede přes předměstské čtvrti, které tvoří převážně novodobé stavby, místy překvapivě vysoké a prosklené. Před érou Daeš přezdívali tomuto sedm tisíc let starému městu západní investoři „druhá Dubaj“.

Z ptačí perspektivy se Arbíl jeví jako takřka dokonalý kruh, jehož čtvrti se vrstevnatě zužují směrem k jeho středu, kterému vévodí prastará citadela. Z okolí této majestátní pevnosti, tvořené především trhy a chudinskými ulicemi, dýchá blízkovýchodní kolorit. Opékané maso, kouř z vodních dýmek, smog a stoky.

Nad tím vším se ve vzduchu třepotají nesčetné praporky v barvách favorizované parlamentní strany na provazcích zavěšených od budovy k budově. Rudá abreviatura PDK na žlutém poli, Kurdská demokratická strana Iráku, členská strana Socialistické internacionály.

Citadela v Arbílu a předvolební kampaň. Foto Tim Postovit

Míjí den a Arbíl zachvacuje neklid povolební noci. Do vyhlášení oficiálních výsledků hlasování je stále ještě daleko, ale hlavní třídou již projíždějí dlouhé kolony troubících aut. Z větší části jde o bílé Toyoty Hilux, nechvalně proslulé SUV z propagandistických videí Daeš. Osazenstvo se vyklání z oken a mává kampaňovými bannery. Pravé ruce řidičů, třímající volanty, zdobí fialové ukazováčky, pozůstatek procesu legitimace voličů, kteří dávají otisk prstu. Ve skutečnosti jde však spíše o jasný signál spoluobčanům: byli jsme volit, věříme v demokratický Kurdistán.

Takto začínají oslavy dělby moci mezi dvěma tradičními rivaly: PDK a Vlasteneckou unií Kurdistánu (PUK). Na náměstích odpalují lidé rachejtle, jejich praskání ojediněle přehlušují výstřely. Portréty vůdců hlavních parlamentních stran v rukou nespícího elektorátu názorně ilustrují skutečnost, že na pozadí obou těchto partají stojí jasně definované klanové struktury: rodina Masúda Barzáního a rodina jeho protějšku Džalála Talabáního.

Mezi prozatímní cíle nově založené neziskové organizace H.M.N.T. Humanity patří mimo jiné podpora vzdělávání v regionu a ochrana práv zvířat. Humanitární expedice, složená ze sedmi občanů a občanek České republiky a Slovenska, se proto nejprve vydává přímo do oblasti ležící padesát kilometrů severně od válkou zdevastovaného města Mosul. V tamních horách se nachází starý asyrský klášter, spadající pod správu Chaldejsko-katolické církve.

×