Referendum o odtržení iráckých oblastí osídlených Kurdy od zbytku země zorganizované Kurdskou regionální vládou 25. září skončilo jednoznačným výsledkem: pro nezávislost se vyslovilo na 92 procent hlasujících při účasti 72 procent. Celoirácký parlament zareagoval hned ve středu, tedy v den oznámení výsledků referenda, schválením mandátu centrální vládě Hajdara Abádího k nasazení vojenských jednotek ve sporných oblastech na hranicích irácko-kurdské autonomie. Tyto oblasti zabraly kurdské jednotky v bojích s Daeš, nebo-li Islámským státem (ISIS), a chtějí z nich učinit součást budoucího nezávislého Kurdistánu.

Zvláště palčivou je zde otázka města Kirkúk s okolím, kde se nalézají bohatá ložiska ropy. Možnost vojenského zabrání Kirkúku připustil v posledních dnech dokonce i sousední Írán, jehož zástupci teď jednají v Bagdádu s Abádího vládou o dalším postupu.

Enormní nárůst napětí kvůli referendu potvrdil už i sám Abádí, zdůraznil ovšem, že další vnitřní válku v Iráku si rozhodně nepřeje. „Zajistíme vládu iráckého práva v celém státě, přesně podle naší ústavy. Preferujeme ale dialog,“ řekl Abádí novinářům ve středu, v reakci na výsledky referenda.

Pozorovatelé připomínají, že vůči snahám iráckých Kurdů o osamostatnění se vymezuje ostře i Turecko, přestože jeho vztahy s  Kurdskou regionální vládou v Iráku jsou výrazně lepší než s reprezentacemi Kurdů v ostatních zemích. Nyní Turecko hrozí uzavřením hranic a uvalení ekonomických sankcí nebo i zastavením obchodu mezi oběma zeměmi, třebaže to by dle znaleckých analýz poškodilo vážně také jeho hospodářství.

Referendum mezi obyvateli iráckého Kurdistánu a přilehlých oblastí iniciovala současná irácko-kurdská vláda, jíž kontroluje od roku 2005 nepřetržitě prezident Masúd Barzání, jeho strana KPD a několik spřízněných rodin pod vedením klanu Barzání. Barzáního oponenti mezi Kurdy i četní komentátoři přitom vnímají dané hlasování jako jeden z kroků, s jejichž pomocí se právě Barzání snaží udržet vlastní moc.