Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) nebude vydán policii k trestnímu stíhání kvůli pomluvě na adresu prezidentského kandidáta Michala Horáčka (nestr.), rozhodla na svém středečním zasedání Sněmovna. Pro vydání se vyslovilo 47 poslanců, proti v souladu s doporučením Mandátového a imunitního výboru hlasovalo 80 zákonodárců — většinově z řad politického hnutí ANO, SPD a KSČM.

„Mohl jsem si vzít pouta na ruce a na pusu pásku. Ale pouta jsem půjčil kamarádce, která mi je nevrátila, a s páskou by se mi blbě mluvilo,“ řekl Ondráček. „V podstatě se mi klade za vinu, že Michal Horáček nebyl zvolen prezidentem,“ pokračoval s tím, že jde o kampaň proti jeho osobě coby poslanci KSČM.

Ondráček dále nesouvisle hovořil o různých výhrůžkách, práci instruktora na dětských letních táborech, svých úspěších u žen a připomněl slova premiéra Andreje Babiše (ANO), že si v České republice lze trestní stíhání objednat. „Páni novináři jste pro mě mediální žumpa. To co vůči mé osobě předvádíte je za hranou. Jste jedničky,“ dodal závěrem s odkazem na gesto expremiéra Mirka Topolánka (ODS).

„SPD nepodpoří snahu neúspěšného prezidentského kandidáta Michala Horáčka kriminalizovat výroky Zdeňka Ondráčka a takto se zviditelnit. Horáček je manipulátor, který urážel členy SPD, a hrál si na falešného morálního arbitra české společnosti,“ prohlásil v krátké sněmovní diskusi Radek Rozvoral (SPD). „Horáček je lhář, podvodník a manipulátor. Ať se nejdřív omluví voličům SPD, které uráží,“ dodal Tomio Okamura (SPD).

Výbor Ondráčkovo vydání hlasy ANO, SPD a KSČM nedoporučil

Policie se se žádostí o vydání Ondráčka k trestnímu stíhání obrátila na sněmovní výbor v polovině srpna. Důvodem bylo trestní oznámení, které Horáček počátkem letošního roku podal na Ondráčka kvůli tomu, že jej nařkl ze spolupráce s někdejší Státní bezpečností. „Pan Ondráček mě, navzdory dokumentům, které jsem zveřejnil, označil za ,spolupracovníka StB a veksláka'. Lež je nepřijatelná,“ uvedl tehdy Horáček.

Výbor ovšem na konci září Sněmovně hlasy poslanců politického hnutí ANO, KSČM, SPD a Marka Bendy (ODS) doporučil, aby Ondráčka k trestnímu stíhání nevydala. Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) rozhodnutí zdůvodnil odkazem na stanovisko Ústavního soudu, podle něhož musejí lidé veřejně činní snést větší tlak. „Michal Horáček by v době prezidentské volby exponovanou osobou,“ vysvětlil s tím, že členové výboru pokládali za vhodnější, aby Horáček danou záležitost řešil civilní žalobou.

Petr Gazdík (STAN), Lukáš Bartoň (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) nicméně avizovali, že poslanecké kluby Starostů, Pirátů a TOP 09 stanovisko výboru respektovat nebudou a při hlasování se vysloví pro Ondráčkovo vydání. „Michal Horáček byl nepochybně pomluven. V politické diskusi se ale pomluvy mají řešit občanskoprávním sporem a pomluvený nemá za sebe nechat jednat stát v trestním stíhání,“ dodal někdejší předseda TOP 09.

Sněmovna v tomto volebním období rozhodovala o vydání již pátého poslance. Jaroslava Faltýnka a Andreje Babiše (ANO) vydala k trestnímu stíhání v polovině ledna. Faltýnek byl ale později státním zástupcem stíhání zproštěn. Sněmovna naopak nevyhověla žádosti o vydání bývalého pražského primátora a poslance Bohuslava Svobody (ODS), kterého chtěla policie stíhat v kauze Opencard. Stejně se poslanci rozhodli i v případě Pavla Růžičky (ANO), jenž je podezřelý z nevýhodného prodeje domu na postoloprtském Marxově náměstí.