Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý pokračoval v projednávání žádosti policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání. Oba jsou podezřelí z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Na jednání výboru se dostavil vyšetřovatel Pavel Nevtípil i státní zástupce Jaroslav Šaroch. Účast naopak odmítli oba čelení představitelé politického hnutí ANO. Ti již minulý týden avizovali, že se nejprve chtějí seznámit se zprávou Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Výbor tedy žádné stanovisko nepřijal. Znovu se sejde příští úterý.

„To je maso. V očích kolegů jsem viděl zoufalství,“ prohlásil při odchodu ze sálu předseda Starostů Petr Gazdík s tím, že jednání o vydání Babiše s Faltýnkem bylo znovu přerušeno. Šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek doplnil, že pro odklad ve výboru hlasovali zástupci politických hnutí ANO a Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. „Navrhl jsem, aby výbor přijal usnesení, kterým vyzve ke zveřejnění zprávy OLAF. Pro však hlasovalo pouze šest členů,“ pokračoval Michálek a dodal, že se pomalu začíná rýsovat Sněmovní většina pro nevydání obou poslanců politického hnutí ANO.

Michálek ještě před samotným zasedáním avizoval, že navrhne, aby výbor žádost o vydání Babiše s Faltýnkem projednal ještě dnes, neboť již ve středu před Sněmovnu předstoupí vláda se žádostí o důvěru. A dodal, že pokud výbor stanovisko nepřijme, Piráti navrhnou zítřejší jednání Poslanecké sněmovny přerušit. Což potvrdil i poté, co opustil zasedání mandátového a imunitního výboru.

Zpravodajka vydání Babiše s Faltýnkem Kateřina Valachová (ČSSD) dodala, že na příštím jednání již výbor usnesení přijme. „Na příštím zasedání nám již nic nebrání. A pokud se Babiš s Faltýnkem znovu nedostaví, tak jsem připravená příslušné usnesení i přesto schválit,“ uvedla. Poslankyně Taťána Malá (ANO) řekla, že ani dnešní jednání nerozptýlilo její podezření, že se jedná o politicky motivovanou kauzu.

Byl to podvod, říká OLAF

Přestože je zpráva OLAF součástí vyšetřovacího spisu a jako takovou ji ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) na doporučení Městského státního zastupitelství v Praze odmítlo zveřejnit, redakci Hospodářských novin se ji podařilo získat. Podle Hospodářských novin evropský úřad konstatuje, že farma Čapí hnízdo neměla na získání dotace z Evropské unie nárok.

„OLAF je toho názoru, že příprava a implementace projektu [Čapí hnízdo] byly postiženy četnými porušeními národních a evropských zákonů. (…) Tato porušení mohou představovat podklad pro soudní řízení na základě příslušných ustanovení českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie,“ citovaly Hospodářské noviny ze zprávy.

Hospodářské noviny dále uvedly, že vyšetřovatelé OLAF zjistili, že příjemci dotace na Čapí hnízdo v žádosti o podporu projektu předložili „nepravdivé informace a důležité informace zatajili“. Podle evropského úřadu zatajené informace dokazují, že společnost na dotaci neměla nárok. Zpráva OLAF rovněž zmiňuje, že anonymní vlastnická struktura neumožňovala, aby byl příjemce dotace po celou dobu trvání projektu řádně monitorován, „což není v souladu s obecným principem transparentnosti, který platí při využívání peněz z fondů Evropské unie“.

Farma Čapí hnízdo ještě na počátku roku 2008 patřila do holdingu Agrofert pod názvem ZZN Agro Pelhřimov. Na konci roku 2007 se však ze společnosti s ručením omezením proměnila na akciovou společnost a díky institutu anonymních akcií skryla skutečného vlastníka a své spojení s Agrofertem. O zakrytí vazeb ZZN Agro Pelhřimov s Agrofertem rozhodlo v roce 2007 její představenstvo, ve kterém byli Zdeněk Kubiska, Jan Platil a Jaroslav Faltýnek. Následně společnost získala evropskou dotaci. V roce 2014 pak po uplynutí dotačních podmínek společnost Farma Čapí hnízdo zanikla a stala se součástí firmy Imoba ze skupiny Agrofert.