Sněmovní mandátový a imunitní výbor se ve středu znovu zabýval žádostí Police České republiky o vydání někdejšího ministra financí a předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) a prvního místopředsedy strany Jaroslava Faltýnka (ANO) k trestnímu stíhání. Sněmovní výbor doporučil oba čelné představitele politického hnutí ANO vydat.

Předsedkyně výboru Miroslava Němcová (ODS) novinářům po jednání výboru řekla, že zasedání bylo neveřejné, proto nebude informovat o počtu hlasů pro a proti. Deník Právo ale uvedl, že pro vydání hlasovalo deset členů výboru, v případě Faltýnka to bylo devět poslanců. Podle informací Práva kromě poslanců ANO nehlasoval pro vydání Babiše ani sociální demokrat Jeroným Tejc. Jako jediný se jednání výboru nezúčastnil poslanec ANO Jiří Zlatuška.

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek jsou podezřelí ze spáchání dotačního podvodu ve výši padesáti milionů korun při výstavbě Čapího hnízda. Firma původně patřila do holdingu Agrofert, poté změnila formu vlastnictví a po pár letech se do Agrofertu znovu vrátila. Jako taková by na evropskou dotaci však neměla mít nárok.

„Jsem přesvědčen o tom, že stíhání je účelové,“ řekl po jednání výboru Babiš. „Že tady se nejedná o kauzu Čapí hnízdo. To nebyl žádný dotační podvod. Jsou to domněnky, zkreslené představy a fabulace vyšetřovatele. Kauza Čapí hnízdo je o tom, že po všech různých kauzách, které jsou permanentně připravovány a na mě vysílány, se nepodařilo srazit preference našeho hnutí. Kauza je o tom, kdo uspěje ve sněmovních volbách. Jde o to, aby tradiční politické strany postavily vládu bez nás,“ pokračoval předseda politického hnutí ANO.

Reportéři ČT zveřejnili detaily z policejní žádosti o Babišovo vydání

Babišova tvrzení ovšem vyvrací policejní žádost o jeho vydání. Seznámili se s ní Reportéři ČT, kteří o ní podrobně informovali ve svém pondělním vysílání. Pořad popsal metodu, kterou se Babiš s Faltýnkem podle policie dopustili dotačního podvodu.

Andrej Babiš tvrdí, že Čapí hnízdo je deset let stará kauza. Projekt sice vznikl v roce 2007, ale farma v Olbramovicích se teprve v roce 2014 znovu stala součástí Babišova holdingu. Její vlastníci byli do té doby skryti za anonymními akciemi a Andrej Babiš se k ní, až na občasná podřeknutí jako například v rozhovoru pro časopis Včelařství, veřejně nehlásil. Bylo tedy téměř nemožné zjistit, že firma Čapí hnízdo a. s. nepatří mezi malé a střední podniky, které na dotace mají nárok.

Podle policie podvod začíná u společnosti Imoba. Ta patřila pod Agrofert a nakoupila pozemky a zdevastovanou zemědělskou usedlost v Olbramovicích. Imoba by jako dceřiná společnost Agrofertu nárok na dotaci neměla. Do dění tak vstupuje firma ZZN Agro Pelhřimov, která téměř nevykazovala žádnou činnost. Také ona byla součástí holdingu, tudíž ani ona by dotaci nemohla dostat.

ZZN Agro Pelhřimov se ze společnosti s ručením omezením mění na akciovou společnost a díky institutu anonymních akcií skrývá skutečného vlastníka a své spojení s Agrofertem. O zakrytí vazeb ZZN Agro Pelhřimov s Agrofertem rozhodlo v roce 2007 její představenstvo, ve kterém byli Zdeněk Kubiska, Jan Platil a Jaroslav Faltýnek. Podle policie jednali na pokyn Andreje Babiše.

„Následně 31. 12. 2007 po dohodě s Babišem a po udělení písemného souhlasu ze strany Agrofertu uzavřeli Zdeněk Kubiska a Jaroslav Faltýnek fiktivní Smlouvu o úplatném převodu cenných papírů s novými formálními nabyvateli předmětných akcií, kterými byli Adriana Bobeková (rozená Babišová), Andrej Babiš mladší a Monika Babišová (rozená Herodesová) jako stranou kupující,“ píše se v policejní žádosti o vydání Babiše a Faltýnka.

Policejní žádost o vydání Babiše a Faltýnka dále uvádí:

• „Všichni tři kupující věděli, že se jedná o formální a fiktivní převod akcií a že žádné akcie ve skutečnosti nekoupili ani je nepřevzali.“
• „Vědomě tak napomohli zakrýt identitu Andreje Babiše jako osoby fakticky vykonávající vliv na společnost ZZN Agro Pelhřimov a. s.“
• „Následně na pokyn Andreje Babiše došlo ke změně názvu společnosti nově na Farma Čapí hnízdo a. s.,“

„Martin Herodes, Adriana Bobeková, Andrej Babiš mladší a Monika Babišová… úmyslně a zcela vědomě napomohli k tomu, aby se společnost Farma Čapí hnízdo, a. s. navenek tvářila jako malý a střední podnik, který není nijak propojen s žádnou jinou hospodářskou entitou, a společnost Farma Čapí hnízdo, a. s. se tak mohla neoprávněně ucházet o dotaci,“ píše se také v policejní žádosti.

Babišovi blízcí poté zvolili do představenstva firmy Čapí hnízdo další jeho blízké spolupracovníky. Následně v roce 2008 Luděk Kalivoda (stále pracuje v Agrofertu v dceřiné společnosti Imoba, která kupovala pozemky, na nichž stojí Čapí hnízdo), Josef Nenadál a Jana Mayerová (je dnes za hnutí ANO náměstkyně jihlavského primátora) jako představenstvo požádali za Čapí hnízdo o přidělení padesátimilionové dotace z Evropských fondů.

Podle policie přitom

• „Vědomě uvedli v žádosti o dotaci a projektu Multifunkční areál Čapí hnízdo nepravdivé a hrubě zkreslující informace a některé podstatné skutečnosti zamlčeli...“
• „Věděli, že společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., tvořila jednu hospodářskou entitu se společností Agrofert, a. s.,“ a že „farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet.“

Podezřelými z dotačního podvodu tak nejsou jen Babiš a Faltýnek, ale také rodinní příslušníci Andreje Babiše a jeho blízcí spolupracovníci. Podle vyjádření advokátky Evy Grabarczykové pro Deník Referendum jejich argumentace, že v době podání žádosti neznalo české právo trestný čin „dotační podvod“, neobstojí.

„Pokud se prokáže, že informace, které uvedly ve smlouvě, byly nepravdivé a poté, jakmile získali dotaci, se znovu připojilo Čapí hnízdo k Agrofertu, je jasné, že tím zastírali skutečnost. Argumentace, že v době, kdy se žádalo o dotaci, neexistovala skutková podstata dotačního podvodu, je sice pravdivá, ale to neznamená, že by případný podvod nebyl podřaditelný pod skutkovou podstatu, kterou tehdejší právní úprava obsahovala,“ vysvětlila Grabarczyková.

Poslanci by se dle navrženého pořadu poslední schůze Sněmovny v tomto volebním období měli vydáním Babiše s Faltýnkem zabývat přesně za týden. Pokud ovšem Babiš a Faltýnek své poslanecké mandáty obhájí, bude třeba, aby příští Sněmovna o jejich vydání k trestnímu stíhání hlasovala znovu. Pokud by se prokázalo, že Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek a jejich spolupracovníci spáchali trestný čin, hrozil by jim trest odnětí svobody až osm let.