V případě dotací Čapího hnízdo se Andreji Babišovi začíná chvět půda pod nohama. Kvůli podezření z dotačního podvodu, v němž se jedná o padesát milionů korun, částku pro něj spíše směšnou, může přijít o svůj precizně budovaný obrázek čestného velkopodnikatele, který přišel do politiky proto, že měl už dost paktování tradičních stran s kmotry.

Čapí hnízdo je pro Babiše dle jeho vlastní slov srdeční záležitost. Ve filmu Víta Klusáka Matrix AB o něm řekl: „Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt... Nevede sem dálnice, takže se teď kolegy z vlády snažím přesvědčit především o investici do infrastruktury.“

Čapí hnízdo je luxusní resort, jehož vybudování stálo dle informací z dotační žádosti k Regionálnímu operačnímu programu Střední Čechy půl miliardy a pětadvacet milionů korun, z čehož zhruba padesát milionů byla právě dotace z evropských fondů.

Klíčová otázka celé kauzy zní: kdo vlastně od dotačního úřadu onen padesátimilionový příspěvek dostal. Babišův Agrofert to formálně vzato být nesměl. Dotační program byl určen takzvaným malým a středním firmám, což chemicko-potravinářský koncern vlastnící fabriky hned v několika evropských zemích rozhodně není. Proto bylo potřeba věci navlíknout trochu jinak…

Původní vlastník zchátralého zemědělského areálu ZZN Agro Pelhřimov ze stáje Agrofertu se — jak se můžeme domnívat, právě kvůli zálusku na evropskou dotaci — stal koncem roku 2007 společností s anonymními akciemi. A získal nový název Farma Čapí hnízdo.

Podle informací, které nashromáždil server hlídacípes.org se členy dozorčí rady firmy stali Adriana Bobeková, Martin Herodes a Iveta Husáková, tedy údajně Babišova dcera, bratr Moniky Babišové a její přítelkyně. Od ledna 2008 anonymní akcionáře firmy na valné hromadě pak vždy zastupoval Václav Knotek.

Václav Knotek je multifunkční zaměstnanec Andreje Babiše: člen dozorčí rady společnosti Agrofertu a Kosteleckých uzenin, člen představenstva firmy SynBiol, kterou vlastní přímo Andrej Babiš, předseda představenstva firmy Imoba, která spravuje nemovitosti Agrofertu. Býval také členem představenstva Mafry a v Nadaci Agrofert je členem tříčlenné správní rady společně s Andrejem Babišem a Monikou Babišovou.

Andrej Babiš pro časopis Včelařství: „Dá se to realizovat jen s povolením čínské vlády, takže je to docela výzva.“ Koláž Lukáš Senft, DR

Projekt stavby Čapího hnízda začal podle informací z Regionálního operačního programu 1. září 2008 a skončil 30. dubna 2010. Udělen byl za působení středočeského hejtmana za ODS Petra Bendla. Pravidla udělení dotace jsou taková, že její příjemce musí ještě po tři roky od konce projektu — v tomto případě do konce dubna 2013 dodržovat podmínky, za kterých dotaci dostal.

Úvahu, že celá estráda s anonymními akciemi byla provedena právě proto, aby firma skryla svou souvislost s Agrofertem, a mohla tak dostat evropskou dotaci, podporují dvě okolnosti. Zaprvé: Andrej Babiš se musel minimálně do konce dubna 2013 tvářit tak, že s Čapím hnízdem nemá nic společného. A to také vehementně dělal. Zadruhé: v létě 2014, tedy po uplynutí povinné dotační lhůty, se Farma Čapí hnízdo otevřeně vrátila do stáje Agrofertu, a to fúzí s jednou z dceřiných firem Agrofertu, společností Imoba, jak uvedl hlídacípes.org.

Andrej Babiš se před novináři z Čapího hnízda ovšem vykrucoval ještě v říjnu 2013, tedy v době, kdy rozdával svým budoucím voličům v různých koutech republiky své koblihy a sliboval: Ano, bude líp. Je to logické, protože formálně za Farmou Čapí hnízdo stále stáli anonymní akcionáři, nikoliv Agrofert.

Časopisu Respekt v té době Babiš řekl: „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Půjčil jsem té společnosti přes čtyři sta milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše.“

Babiš pro Včelařství: chci si tam dovést pandu

Stejně opatrný ovšem Andrej Babiš nebyl v tu samou dobu, tedy opět v říjnu 2013, několik dní po svých devětapadesátých narozeninách, které měl 2. září 2013, v rozhovoru pro časopis Včelařství.

Jak upozornil čtenář Deníku Referendum, v rozhovoru s laskavým titulkem Děti jsou priorita a smysl života se na otázku „Jaké máte dnes cíle a výzvy“ nechal Andrej Babiš slyšet: „Chci například dovézt pandu z Číny, abychom ji měli na farmě Čapí hnízdo. Je to velmi obtížné. Dá se to realizovat jen s povolením čínské vlády, takže je to docela výzva.“

Na jiném místě v rozhovoru se pak dále píše o tom, že si Andrej Babiš objednal u předsedy Českého svazu včelařů včelstva pro „svou farmu Čapí hnízdo“. Před redaktorkou Respektu, u níž Andrej Babiš předpokládal, že by se mohla ve věci „rýpat“, se od Čapího hnízda jasně distancoval. Naopak v agitačním rozhovoru pro včelaře si dovolil předvádět se s pandou.

Přiznání vlastnictví Čapího hnízda v časopise Včelařství může být pro Andreje Babiše skutečný problém. Říká totiž, že farma patřící anonymním akcionářům, je ve skutečnosti jeho. Už nyní tuto kauzu vyšetřuje na základě anonymního trestního oznámení policie i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Podnikatelský úspěch Andreje Babiše tkví i v tom, že je šetrný člověk a nenechá si utéct jedinou příležitost k dotaci. Projekt Čapího hnízda jej stál skoro půl miliardy. Zdá se nesporné, že „neznámým“ majitelem, jemuž „jen půjčil“ čtyři sta milionů, byl ve skutečnosti on sám. A to proto, aby si pomohl k padesátimilionové dotaci.

Věc navlékl s využitím anonymních akcií tak, aby formálně splňovala pravidla, ale ve skutečnosti jejich princip porušil. V rozhovoru s Včelařstvím se sám udává. Bude to snad zajímat i vyšetřovatele české policie a Evropského úřadu pro boj proti podvodům.