Česká televize vstoupila do otevřeného konfliktu s MF Dnes a nepřímo ji obvinila, že pracuje jako stranický tisk v zájmu svého vydavatele, ministra financí Andreje Babiše. Česká televize tak učinila v reakci na šestici otázek k tématu zakázky na svou veřejnou online prezentaci, které od MF Dnes obdržela. Česká televize otázky zveřejnila současně se svými odpověďmi na ně.

Tisková mluvčí České televize Alžběta Plívová v odpovědi napsala, že „pět ze šesti otázek implikuje podivné souvislosti a spekulace, jež ignorují znalost základních principů zákona o zadávání veřejných zakázek“. Svůj neobvyklý postup Česká televize zdůvodnila také tím, že „již má zkušenost s manipulativním článkem Mladé fronty DNES, který byl postaven na snaze ČT poškodit (článek Přes ČT se praly peníze z dubna 2015)“, a také tím, že „majitel mediálního domu MAFRA před několika dny obvinil bez jakýchkoli důkazů zaměstnance České televize z nekalého jednání“.

Česká televize přímo obvinila Mladou frontu Dnes z přípravy dezinfomačního textu v zájmu svého vydavatele. Plívová zcela neobvyklý krok, jímž zveřejnění odpovědí je, zdůvodnila takto: „Činíme tak ve snaze neocitnout se zítra v pozici, kdy bychom museli až zpětně dementovat dezinformační text o České televizi. A to navíc v den, kdy bude Rada České televize rozhodovat o volbě nového generálního ředitele České televize a také o aktuálních stížnostech na zpravodajství.“

Otázky Mladé fronty Dnes: sugestivní manipulace

Tah ČT působí promyšleně zejména proto, že otázky MF Dnes skutečně budí dojem sugestivní manipulace: „K čemu ČT zmíněné služby potřebuje? Co je cílem zakázky? Čemu přesně se bude vybraná trojice agentur věnovat?“ ptá se MF Dnes v první otázce, jež je podle ČT jediná neproblematická. Česká televize na ni také odpovídá podrobně a věcně. Vysvětluje, jak celé výběrové řízení uspořádala a jak se přitom striktně držela zákona.

„Jde tedy o zakázku, jejímž cílem je zlepšit komunikaci původní tvorby České televize a jejích pořadů primárně na internetu a sociálních sítích. Česká televize nemá v této expertní oblasti vlastní odborné pracovníky a je pro ni neefektivní je dlouhodobě zaměstnávat,“ zní zřejmě klíčová pasáž výkladu, proč televize vůbec výběrové řízení vyhlásila.

Další otázky MF Dnes znějí takto:

1. Má zakázka souvislost s návrhem zákona o České televizi a Českém rozhlase, kterou se nyní snaží část poslanců prosadit ve Sněmovně? Pracují agentury i v této oblasti?
2. Má zakázka souvislost s registrem smluv, respektive pozměňovacím návrhem, který podal poslanec Jan Birke? Z jakého důvodu byla zakázka poprvé zrušena ve stejném měsíci, kdy pan Birke pozměňovací návrh podal?
3. Má zakázka souvislost s volbou ředitele ČT? Půjdou finance pouze AMI Communications nebo i sesterské společnosti Pan Solutions, která už v minulosti za pana Dvořáka lobbovala?
4. Mělo vliv na výběr vítězných agentur to, že manželka zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT Františka Lutonského je partnerkou vítězné Bison & Rose?
5. Mělo vliv na výběr vítězné agentury to, že spolumajitel Bison & Rose Miloš Růžička je poradcem ministra vnitra?

„Má zakázka souvislost s registrem smluv, respektive pozměňovacím návrhem, který podal poslanec Jan Birke?“ ptá se MF Dnes. „Taková souvislost zde není a vzhledem k předmětu plnění zakázky, době jejího vypsání a dalším skutečnostem ani být nemůže,“ odpovídá ČT, což podrobněji zdůvodňuje ve třech dalších bodech.

„Má zakázka souvislost s volbou ředitele ČT? Půjdou finance pouze AMI Communications nebo i sesterské společnosti Pan Solutions, která už v minulosti za pana Dvořáka lobbovala?“ ptá se MF Dnes. „Ani zde nelze hledat žádnou souvislost. Česká televize se rozhodla služby, jež jsou předmětem plnění zakázky, poptat už v září roku 2015, tedy dva roky před tím, než uplyne mandát stávajícímu řediteli ČT,“ odpovídá Plívová a opět svou odpověď dokládá řadou dílčích argumentů.

Česká televize odpovídá i na otázku, týkající se rodinných vazeb svého zaměstnance: „Mělo vliv na výběr vítězných agentur to, že manželka zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT Františka Lutonského je partnerkou vítězné Bison & Rose?“ ptá se MF Dnes. „Pan Lutonský působí na postu zástupce šéfredaktora zpravodajství. Nikdo ze zpravodajství České televize se nepodílel ani na rozhodnutí zakázku vypsat, ani na jejím zadání, na jejím procesu či jejím vyhodnocení,“ odpovídá ČT.

František Lutonský platí v oboru za abnormálně slušného a až hyperkorektního profesionála. Podle znalce situace, s nímž DR věc konzultoval, je pravděpodobné, že MF Dnes na něj útočí prostřednictvím jeho ženy právě proto, že ví, jak tím člověka, zakládajícího si tolik na své korektnosti, zasáhne.

A konečně se MF Dnes ptá: „Mělo vliv na výběr vítězné agentury to, že spolumajitel Bison & Rose Miloš Růžička je poradcem ministra vnitra?“ Česká televize ústy Alžběty Plívové odpovídá: „Ne. Takovému bodu neodpovídá žádné z hodnotících kritérií veřejné zakázky. Obáváme se, že tato i předchozí otázky zcela přehlížejí základní principy zákona o zadávání veřejných zakázek a jsou vedeny snahou účelně propojit nespojitelné jevy.“

Deník Referendum zjistil, že pod otázkami MF Dnes byl podepsán Lukáš Valášek, donedávna člen brněnské redakce Babišova deníku. Valáška jsme v DR v minulosti kritizovali za jeho podíl na propagandistické kampani proti referendu o poloze nádraží v Brně, v níž MF Dnes nepokrytě hájila zájmy brněnské radnice vedené primátorem z politického hnutí ANO.

Podle znalců situace, s nimiž DR hovořil, je ale pravděpodobné, že skutečným autorem otázek kladených MF Dnes České televizi je František Nachtigall, který v deníku střeží Babišovy zájmy a osobně některé mladé novináře úkoluje a jejich texty pak edituje. Podle zdrojů DR obeznámených se situací v Mafře je to součást promyšlené Babišovy propagandistické mašinérie.

Deník Referendum k tématu, jakou úlohu deníky Mafra plní v Babišově politicko-ekonomické mašinérii a propagandě, připravuje vlastní obsáhlou analýzu, kterou zveřejníme v nejbližších týdnech. Současný útok na Českou televizi odpovídá schématu, jež se opakuje znovu a znovu: od diskreditační kampaně proti ministru Němečkovi, přes vyfabulovanou kritiku policejní reformy, až po systematické odvádění pozornosti od kauzy Čapí hnízdo.