Doznání ve věci Čapí hnízdo
Ondřej VaculíkMiloš Zeman při své návštěvě chválil Andreji Babišovi výslovně jeho farmu Čapí hnízdo. Kromě toho, že tak oba potvrdili své spojenectví, identifikoval prezident nevědomky skutečného majitele. Historie se jich obou zbaví. Ale co my?
Tu kauzu už dále netřeba vyšetřovat, je jasná. Ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš v době, kdy potřeboval na výstavbu svého Čapího hnízda padesátimilionovou evropskou dotaci, tak říkajíc obešel zákon, když v té době majiteli nemovitosti, která jinak je jeho, byly jeho děti z prvního manželství včetně člověka jménem Herodes (ten mi jediný utkvěl v paměti).
Jinak všechny vlastnické vztahy a pouta, která charakterizují podstatu vlastnictví, vytváří přímo Andrej Babiš. Angažmá jeho příbuzných bylo toliko formální a mělo jediný smysl — obejít zákon.
Je to něco podobného, jako když obec na základě nějaké „smlouvy o spolupráci“ vloží svůj majetek do péče soukromého subjektu s myšlenkou, aby jí ho svou podnikatelskou činností zhodnotil. Například obec své pozemky, budoucí parcely, vloží do společného jmění s nějakou firmou, která na pozemcích postaví nejen domy, ale také vozovku, chodníky nebo veřejné osvětlení se záměrem podílet se na výnosech z prodeje domů a s podmínkou, že vybudované komunikace budou převedeny do jejího majetku.
V případě komunikací tedy jde o dvojí převod — pozemky na partnera spolupráce, a pak proměněny v komunikace zpět na obec. A právě to je podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách.
Pochopitelně — o onu dobu zhodnocení obecního majetku s ním jako se svým nakládá soukromý subjekt, který s ním ale nemusí hospodařit jako s veřejným majetkem, takže na stavební práce, jež převyšují miliony, nemá povinnost pořádat veřejnou obchodní soutěž. Hospodárné nakládání ani nemůže zaručit. A obec překračuje hned dva zákony — ten o veřejné obchodní soutěži, i zákon o obcích, protože zjevně nejedná jako „řádný hospodář“.
Andrej Babiš v případě svého Čapího hnízda učinil podobný obchvat zákona. K tomu, že vskutku šlo pouze o formální manévr, se mimoděk veřejně přiznal v ten slavný den, kdy jej na jeho farmě oficiálně navštívil prezident republiky Miloš Zeman, a pochválil ji přímo jemu, nikoli Herodesovi.
Zeman také zapsal Andreji Babišovi do pamětní knihy (tedy nikoli Herodesovi, přestože by se tato kniha třebas i nazývala Herodesovou) vskutku památná slova: „Z návštěv se radujeme a) z pokrytectví, b) z přátelství. V mém případě platí b).“ Snad ani není třeba psychologa: víme, že platí a) i b), přátelské pokrytectví i pokrytecké přátelství.
Rukojmími tohoto jejich vztahu byly chudáci děti, o které se v takzvaných „klokáncích“ stará Fond ohrožených dětí. Těm se celá akce pochopitelně líbila, jeli autobusem, a surikatami, lemury, ba i klokany byly nadšeny. Jednoho z nich dokonce pokřtily po Zemanovi jako Bimbo, což by pro klokana nebylo tak špatné nebýt té spojitosti, ale na to Klokan snad brzo zapomene.
Domnívám se, že Andrej Babiš už ani nemohl učinit okázalejší vlastnické gesto, jímž se projevuje nejen jeho skutečný a hluboce žitý vlastnický vztah k Čapímu hnízdu, ale kterým také sám prezident republiky kyne všemu lidu: „Hleďte, Babiš, a jeho krásné Čapí hnízdo, a já zde váš prezident jako jeho přítel.“ — Toto je vyjádřením skutkové podstaty neoprávněně čerpané dotace, a nikoli účelově formální zápis v katastru nemovitostí, jímž Babiš a jeho právníci obhajují opak.
Skutečný vlastnický vztah dosvědčují také Zemanova slova, jimiž přímo Babišovi, ministru financí, pochválil pěknou architekturu i to, jak se mu podařilo obnovit rozpadlý statek.
Nechtěl bych být nyní v kůži vyšetřovatelů tohoto podvodu, protože i jim B + Z kynou: a teď si zkuste Babiše odsoudit. Zároveň ale vyšetřovatelé a případně i soudci nyní už musí vědět, že v této kauze slepě udržet ukazovák pouze na liteře zákona, a úplně pominout jeho duch, tedy podstatu činu, to bude silná káva i pro ty nejotrlejší, pro něž svědomí je spíše přítěží než životní vzpruhou.
Pomiňme nevkus, jenž z celé akce citelně čiší tak, že člověk se necítí dobře, ani když o tom jenom píše, takže by už nejraději učinil závěrečnou tečku, což bohužel není možné. Pan prezident tam totiž ještě také řekl, že politici ani novináři nemají právo rozhodovat, jestli padesátimilionovou evropskou injekci na stavbu farmy získal Babiš oprávněně nebo ne: „… neměli by si hrát na vyšetřovatele, nebo dokonce na soudce, ale naopak počkat na výsledek vyšetřování a potom mluvit.“
V kontextu celé akce, těch gest, to není ani tak vzkaz pro politiky a novináře, jako právě hrozba vyšetřovatelům a soudcům. A to by si žádný soudný politik neměl dovolit.
Ta síla B + Z a ty způsoby, jimiž se oba derou k moci, odkopávajíce různými způsoby každého nepohodlného, svědčí o temnotě těchto dvou postav, které budoucnost vyhodnotí jako dva velmi nepřípadné politiky naší novodobé historie.
Historie se jich určitě zbaví. Ale co my? Už teď na nás Babiš zas zírá z megabillboardu u dálnice, že prý „lepší republika a lepší bezpečnost“ nebo co. Nevíte, o čem to mluví?
A naše oko a mluva -
...... většinově upře svou pozornost na vytvoření prostředí ušetřeného krvelačných válečných migrantů a jiné škodné narušující hnízdění a migraci přelétavého ptactva.
...... menšinově upře svou pozornost k otázce, proč se republikánská většina není schopna zamilovat do demokratického režimu alespoň tak, jako do pánaboha.
......okrajově bude nalezena velmi znepokojivá odpověď ..........bych přiškrceným hlasem dodal.