Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý sejde k dalšímu zasedání, kde bude projednávat žádost policie o vydání poslanců politického hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Ti jsou podezřelí z dotačního podvodu, respektive spoluúčasti na dotačním podvodu v kauze Čapí hnízdo. Podle poslanecké zpravodajky případu Kateřiny Valachové (ČSSD) ale výbor ani tentokrát žádné usnesení neschválí. Jeho členové se totiž chtějí seznámit se zprávou Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), které byla v minulých dnech zařazena do vyšetřovacího spisu. Ze stejného důvodu požádali Babiš s Faltýnkem o odložení své účasti na jednání výboru. Jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM) řekl, že žádost obou poslanců považuje za opodstatněnou, přestože neúčast Babiše s Faltýnkem na jednání nepředstavuje překážku pro to, aby výbor o jejich vydání rozhodl.

Zprávu OLAF, která je v českých médiích skloňována již několik týdnů, obdrželo ministerstvo financí na konci minulého roku. Přestože na základě zákona o svobodném přístupu k informacím obdrželo několik žádostí o její zveřejnění, rozhodlo se publikovat jen tři odstavce z doprovodného dopisu k padesátistránkovému textu. V těch OLAF doporučuje Generálnímu ředitelství pro regionální a městskou politiku, aby vyňalo přes dvaačtyřicet milionů korun pro Čapí hnízdo z projektů dotovaných Evropskou unií. Shodné doporučení zaslala již v polovině prosince loňského roku ministerstvu financí i Evropská komise. Ministryně financí Ivana Schillerová (ANO) následně k vynětí Čapího hnízda z projektů financovaných Evropskou unií přistoupila, což znamená, že dotace bude hrazená z domácích prostředků, respektive z peněz daňových poplatníků.

Ministerstvo financí se při nezveřejnění zprávy OLAF odvolávalo na stanovisko Městského státního zastupitelství v Praze, které případ Čapího hnízda dozoruje. Podle státních zástupců „s ohledem na obsah zprávy, který obsahuje i informace shromážděné v trestním řízení by jejich zveřejněním mohlo dojít k ohrožení jeho průběhu“. Proti zveřejnění zprávy se postavil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že postup jednotlivých orgány považuje za správný. „Jestliže závěry zprávy dopadají do trestního řízení, pak je logické, že je nezveřejníte,“ dodal Zeman.

Klíčové je vydání, nikoliv zpráva OLAF

Poslanci Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti), kteří se jakožto členové mandátového a imunitního výboru se zprávou OLAF seznámili na konci minulého týdne, po jejím prostudování novinářům oznámili, že evropský úřad explicitně píše o dotačním podvodu. „Zpráva OLAF skutečně podrobně popisuje a dokládá podezření ze zneužití peněz Evropské unie, nesrovnalosti a podvodu a cituje v závěru ustanovení o dotačním podvodu v českém trestním zákoníku jako vhodný postup pro orgány České republiky. OLAF tedy dává za pravdu české policii a vyvrací obhajobu premiéra Babiše, že to je účelovka,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů. Obdobně se vyjádřil i bývalý šéf TOP 09, když řekl, že „závěry nezávislé instituce potvrzují, že stíhání české policie není žádná vykonstruovaná účelovka“.

Poněkud jiné stanovisko zaujala zpravodajka případu Kateřina Valachová. „Zpráva OLAF neobsahuje žádné převratné informace oproti zjištěním, která shrnula policie ve vyšetřovacím spise. Pracovníci OLAF a detektivové policie ve svých krocích spolupracovali. Nicméně podle názoru státních zástupců, se kterým se ztotožňuji, není zveřejnění zprávy možné,“ napsala Valachová. Někdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dále Deníku Referendum řekla, že otázku zveřejnění či nezveřejnění zprávy OLAF nepovažuje za významnou. „Cílem je vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Odsoudit je mohou pouze orgány činné v trestním řízení, nikoliv OLAF. Klíčové je proto jednání mandátového a imunitního výboru a následné rozhodnutí pléna Sněmovny,“ vysvětlovala Valachová.

Postoj hnutí ANO k imunitě se proměňuje

Poslanecká sněmovna o vydání obou čelných představitelů politického hnutí ANO rozhodovala již na počátku září minulého roku, kdy po několika hodinové diskusi a četných obstrukcích ze strany Babišových a Faltýnkových kolegů z poslaneckého klubu, vyslovila souhlas s doporučením mandátového a imunitního výboru a oba politiky vydala k trestnímu stíhání. Pro vydání současného předsedy vlády hlasovalo sto třiadvacet přítomných, proti byli čtyři. Faltýnkovo vydání podpořilo sto dvacet poslanců a poslankyň, proti jich bylo pět. Všichni členové a členky poslaneckého klubu politického hnutí ANO — s výjimkou Babiše a Faltýnka — odešli ze sálu.

Vůli Babiše s Faltýnkem znovu vydat deklaruje většina parlamentních stran, proti se však staví politické hnutí ANO. Předseda Sněmovny Radek Vondráček na sklonku listopadu v nedělních Otázkách Václava Moravce avizoval, že rozhodování o vydání Babiše s Faltýnkem nebude snadné. „Budeme rozhodovat, co je lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi. Protože jde o člověka, který bude premiérem a má sestavovat vládu,“ vyjádřil s předstihem značně rezervovaný postoj politického hnutí ANO k policejní žádosti. V rozhovoru pro portál Aktuálně.cz pak Vondráček o několik dní později řekl, že Babišovo vydání rovněž komplikuje průměrná délka trestního stíhání. „Je pokrytecké říkat, ať se [Babiš] očistí. On nemá šanci. To by znamenalo, že by ten člověk — vítěz voleb — byl třeba na šest let diskvalifikovaný z veřejného života,“ vysvětloval předseda Sněmovny.

Politické hnutí ANO se však v předchozích letech k otázkám imunity stavělo značně odlišně. „Parlamentní imunita v Česku je světová rarita a činí z našich volených zástupců privilegovanou vrstvu. […] ANO je pro zachování indemnity (nemožnost trestu za ústní projevy ve sněmovně a za hlasování). V ostatních případech jsme pro to, aby stíhání probíhalo úplně stejně jako stíhání jakéhokoliv jiného občana bez rozdílu,“ uváděla Babišova strana ve volebním programu z roku 2013. A sám Babiš poslaneckou imunitu opakovaně označoval za zbytečnou a přežitou. „Politici nejsou žádní nadlidi,“ říkával.

Proměnu postoje dokládá i změna stranického morálního kodexu. Ten původně říkal, že politici a političky zvolení za politické hnutí ANO musejí neprodleně rezignovat na volený mandát, svou funkci ve straně a dokonce se vzdát i samotného členství v okamžiku zahájení trestního stíhání. Dané ustanovení však bylo počátkem tohoto roku — v době, kdy všichni diskutovali o korunových dluhopisech — výrazně zmírněno. Nově se vztahuje až k podání obžaloby a pouze na kriminalitu související s působením v politice.