Policie se obrátila na mandátový a imunitní výbor Sněmovny s žádostí o vydání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání pro pomluvu na adresu neúspěšného prezidentského kandidáta Michala Horáčka. „Pan Ondráček mě, navzdory dokumentům, které jsem zveřejnil, označil za ,spolupracovníka StB a veksláka'. Je vidět, že lež je pořád nepřijatelná,“ uvedl Horáček. Podle předsedy imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) by měl výbor o případném vydání rozhodnout již před nejbližším zasedání Sněmovny 10. září.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat, o žádosti nic nevím, počkám si na soud,“ odmítl Ondráček žádost deníku Právo o komentář. Poznamenal pouze, že věc vnímá jako součást předvolebního boje. K věci se zatím nevyjádřil ani Grospič, který se z titulu své funkce cítí být vázán mlčenlivostí. Potvrdil jen, že imunitní výbor převzal spis. Dalším krokem bude zjišťování dalších informací o kauze a jejich představení poslancům, kteří by o vydání Ondráčka mohli rozhodnout již na příští schůzi.

Žádost obvodního ředitelství policie Prahy 2 se s největší pravedpodobností týká trestního oznámení ve věci pomluvy. To na komunistického poslance podal Horáček na začátku roku. Prezidentský kandidát jím reagoval na Ondráčkovy výroky v rozhovoru pro portál Eurozprávy.cz z prosince minulého roku. Ondráček tehdy prohlásil, že „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař.“ Současně ale tvrdil, že mu je „Horáček ukradený stejně jako řada jiných z pražské kavárny“.

Někdejší kandidát na prezidenta žádost policie o Ondráčkovo vydání ke stíhání přivítal. Vyšetřovatelé totiž případ napoprvé odložili, státní zastupitelství jim jej ale opět vrátilo. Pomluva je trestným činem, za který podle trestního zákoníku hrozí až jeden rok odnětí svobody, případně dva roky a zákaz činnosti tehdy, kdy pachatel rozšíří pomluvu masovým médiem.

Předehrou ke stíhání byla bitva o sněmovní komisi pro GIBS

Horáček s Ondráčkem se do sporu dostali již na začátku prosince minulého roku, kdy se chystala volba předsedy sněmovní Komise pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček navržený do funkce jako jediný kandidát KSČM vzbudil spoustu negativních reakcí svým dřívějším angažmá v Pohotovostních plucích Veřejné bezpečnosti.

Jako jejich příslušník se podílel na rozhánění protirežimních demonstrací v roce 1989. V rámci svého nasazení, jak sám přiznal pro časopis Mladý svět, bil neozbrojené demonstranty obuškem. „Sloužili jsme vlasti,“ hájil se na začátku roku Ondráček, který před politickou kariérou pracoval až do roku 2011 u policie.

„Stal se tak přímým aktérem represí, uplatňovaných v zájmu totalitní moci a okupantů naší vlasti. Takový člověk podle mého soudu nemůže vést komisi pro dohled nad GIBS,“ kritizoval jej tehdy Horáček na jedné z řady demonstrací.

Samotná volba předsedy komise probíhala zhruba čtvrt roku. V prosinci o kandidátovi KSČM poslanci hlasovali dvakrát, přičemž Ondráčka na druhý pokus zvolili, ale kvůli nejasnostem ohledně stanovení hlasovacího kvora volbu vzápětí zrušili. Další hlasování proběhla v lednu a březnu, kdy byl Ondráček zvolen těsnou většinou jednoho hlasu. Ve funkci ale zůstal pouhé tři dny. Rezignoval kvůli údajným obavám o svou bezpečnost krátce poté, co proti němu protestovaly desetitisíce lidí napříč republikou.