Pro ucho francouzské porodní báby znělo jméno Shahnourh Varinag Aznavourian, skutečné jméno budoucí hvězdy Aznavoura při křtu, nepochopitelně, napsala tedy arménské jméno dítěte jako Charles. Byl rok 1924.

Jak se tenhle Shahnourh ocitl ve Francii? Jeho rodičům se podařilo utéct po masakru Arménů Turky, kteří v roce 1915 zabili jeden a půl milionu dětí, žen, starců, mužů. Jeho matka byla jediná z celé rodiny, kdo přežil. Po desetiletích nazvalo mezinárodní společenství tyto hrůzy genocidou, první ve 20. století.

Utekli do Francie tak jako tisíce dalších Arménů, kteří masakru unikli. Do Francie, která měla pověst země volnosti a lidských práv. A která je přijala, nezamkla před nimi hranice a nedeportovala je násilím. Podmínky nebyly snadné, každý se musel nějak protlouct, různí Francouzi různě pomáhali či nepomáhali.

Aznavourianové skončili v Paříži (USA jim nedaly vízum), většina Arménů na jihu Francie, kolem řeky Rhôny: Marseille, Aix-en-Provence. V tomhle městě dodnes narazíte na velký pomník arménské diaspory.

Pouť zplodila jednoho z nejznámějších francouzských zpěváků, Charlese Aznavoura. Pro dnešní třicátníky to jméno v Čechách už moc neznamená, ale o dvě generace nazpátek ho znají všichni. Po celém světě. Když se letos ještě jako devadesátiletý pustil do světového turné, v Praze mu vstoje tleskal narvaný sál. A CNN ho prohlásila za světově proslulejšího, než je Frank Sinatra.

Tohle dítě přistěhovalců, kteří samozřejmě přijeli bez znalosti francouzštiny a jako všichni utečenci nejspíš se špinavými nehty, děravýma botama, boláky po těle a strachem a hladem v očích, si osvojilo perfektně jazyk Francie a šířilo kouzlo francouzské písně jako málokdo. Kdyby Francie odmítla jeho rodiče, neměla by zpěváka Aznavoura.

Ekonomický přistěhovalec Yves Montand