Argentina si půjčí ještě víc, než se čekalo. Nespokojenost s vládou roste

František Kalenda

Argentina si vyjednala nejvyšší půjčku od Mezinárodního měnového fondu v historii. Má pomoci vyléčit další ekonomickou krizi, plánovaná úsporná opatření však vyvolávají odpor veřejnosti a povedou ke zvýšení chudoby.

Argentina si vyjednala u Mezinárodního měnového fondu (MMF) vůbec nejvyšší půjčku v historii. Úvěr, který ve čtvrtek společně oznámil argentinský ministr financí Nicolás Dujovne a ředitelka MMF Christine Lagardeová, se oproti předběžné dohodě uzavřené v květnu zvýšil z padesáti na astronomických 57 miliard dolarů.

Rekordní půjčka je odpovědí pravicové vlády argentinského prezidenta Mauricia Macriho na prohlubující se ekonomickou krizi. Země se letos podle všech odhadů opět propadne do recese a už tak vysoký počet nezaměstnaných se za jediný rok zvýšil o 150 tisíc osob na bezmála deset procent obyvatel.

Podobně jako třeba v Turecku je ale největším problémem prudce se propadající měna — argentinské peso bylo letos nejrychleji oslabující měnou na světě — a obrovská inflace. Ta by měla v tomto roce dosáhnout čtyřiceti procent a být tak po Venezuele druhá nejvyšší v celé Latinské Americe.

Chudoba v Argentině

Obojí se v praktické rovině projevuje prudkým růstem cen základních potravin, což mimořádně zatěžuje nejzranitelnější část obyvatelstva, která poslední dobou znovu chudla, jak na to v létě upozornila studie Argentinské katolické univerzity (UCA). Součástí „záchranného balíčku" MMF je přitom tlak na úsporná opatření, která situaci nejslabších v zemi nadále zhorší.

„Snižování fiskálního deficitu s sebou nutně nese škrty ve veřejné infrastruktuře a ve státní správě,“ upozorňuje Agustín Salvia z UCA a dodává, že argentinská vláda by měla zvýšit pomoc nejchudším. To ale prezident Macri odmítá. Začátkem září v televizním vystoupení před národem připustil, že počet lidí pod hranicí chudoby bude dále narůstat a vláda pro zranitelné skupiny obyvatelstva nechystá zvláštní ochranná opatření.

„Už jsme zažili mnoho krizí a Argentinci to dobře vědí. Nyní ale mají vládu, která bude čelit realitě, aniž by něco skrývala nebo se obávala zaplatit cenu za změnu. Současná krize nesmí být jenom další v řadě, musí být poslední!“ pokoušel se prezident obhájit politiku utahování opasků.

Odpor společnosti

S tímto přístupem zřetelně nesouhlasí značná část argentinské společnosti, jak ukazují nejen průzkumy, v nichž se Macriho popularita propadla na nejnižší úroveň od zvolení, ale i vzrůstající společenská mobilizace. Například v úterý tak Argentinu ochromila letos v pořadí již druhá generální stávka, kterou společně svolaly dvě největší odborové organizace.

Na čtyřiadvacet hodin na většině míst v zemi nefungovala veřejná doprava, byly přerušeny letecké spoje, nemocnice poskytovaly pouze pohotovostní péči a do práce nenastoupili například ani zaměstnanci bank. Protestujícím se také podařilo zablokovat most Pueyrredón na jedné z klíčových přístupových cest do hlavního města Buenos Aires.

Rozhodující však budou prezidentské volby příští rok, v nichž se bude Macri ucházet o znovuzvolení. Stupňující se ekonomická krize a dohoda s nenáviděnou institucí, již si většina Argentinců oprávněně spojuje s katastrofickým státním bankrotem z roku 2001, jeho nadějemi značně otřásla, ačkoli opozice je nadále rozdělená a její část zdiskreditovaná skandály předchozích vlád.