Argentina si půjčí ještě víc, než se čekalo. Nespokojenost s vládou roste

František Kalenda

Argentina si vyjednala nejvyšší půjčku od Mezinárodního měnového fondu v historii. Má pomoci vyléčit další ekonomickou krizi, plánovaná úsporná opatření však vyvolávají odpor veřejnosti a povedou ke zvýšení chudoby.

Argentina si vyjednala u Mezinárodního měnového fondu (MMF) vůbec nejvyšší půjčku v historii. Úvěr, který ve čtvrtek společně oznámil argentinský ministr financí Nicolás Dujovne a ředitelka MMF Christine Lagardeová, se oproti předběžné dohodě uzavřené v květnu zvýšil z padesáti na astronomických 57 miliard dolarů.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Rekordní půjčka je odpovědí pravicové vlády argentinského prezidenta Mauricia Macriho na prohlubující se ekonomickou krizi. Země se letos podle všech odhadů opět propadne do recese a už tak vysoký počet nezaměstnaných se za jediný rok zvýšil o 150 tisíc osob na bezmála deset procent obyvatel.

Podobně jako třeba v Turecku je ale největším problémem prudce se propadající měna — argentinské peso bylo letos nejrychleji oslabující měnou na světě — a obrovská inflace. Ta by měla v tomto roce dosáhnout čtyřiceti procent a být tak po Venezuele druhá nejvyšší v celé Latinské Americe.

Chudoba v Argentině

Obojí se v praktické rovině projevuje prudkým růstem cen základních potravin, což mimořádně zatěžuje nejzranitelnější část obyvatelstva, která poslední dobou znovu chudla, jak na to v létě upozornila studie Argentinské katolické univerzity (UCA). Součástí „záchranného balíčku" MMF je přitom tlak na úsporná opatření, která situaci nejslabších v zemi nadále zhorší.

„Snižování fiskálního deficitu s sebou nutně nese škrty ve veřejné infrastruktuře a ve státní správě,“ upozorňuje Agustín Salvia z UCA a dodává, že argentinská vláda by měla zvýšit pomoc nejchudším. To ale prezident Macri odmítá. Začátkem září v televizním vystoupení před národem připustil, že počet lidí pod hranicí chudoby bude dále narůstat a vláda pro zranitelné skupiny obyvatelstva nechystá zvláštní ochranná opatření.

„Už jsme zažili mnoho krizí a Argentinci to dobře vědí. Nyní ale mají vládu, která bude čelit realitě, aniž by něco skrývala nebo se obávala zaplatit cenu za změnu. Současná krize nesmí být jenom další v řadě, musí být poslední!“ pokoušel se prezident obhájit politiku utahování opasků.

Odpor společnosti

S tímto přístupem zřetelně nesouhlasí značná část argentinské společnosti, jak ukazují nejen průzkumy, v nichž se Macriho popularita propadla na nejnižší úroveň od zvolení, ale i vzrůstající společenská mobilizace. Například v úterý tak Argentinu ochromila letos v pořadí již druhá generální stávka, kterou společně svolaly dvě největší odborové organizace.

Na čtyřiadvacet hodin na většině míst v zemi nefungovala veřejná doprava, byly přerušeny letecké spoje, nemocnice poskytovaly pouze pohotovostní péči a do práce nenastoupili například ani zaměstnanci bank. Protestujícím se také podařilo zablokovat most Pueyrredón na jedné z klíčových přístupových cest do hlavního města Buenos Aires.

Rozhodující však budou prezidentské volby příští rok, v nichž se bude Macri ucházet o znovuzvolení. Stupňující se ekonomická krize a dohoda s nenáviděnou institucí, již si většina Argentinců oprávněně spojuje s katastrofickým státním bankrotem z roku 2001, jeho nadějemi značně otřásla, ačkoli opozice je nadále rozdělená a její část zdiskreditovaná skandály předchozích vlád.

    Diskuse