Ještě před připomínkou tragického srpna 1968 ukončilo letošní okurkovou sezonu vyhlášení stávkové pohotovosti ve zdravotnictví a vyjádření ministryně Maláčové, že ČSSD podporuje požadavek odborů navýšit od příštího roku tarifní platy ve veřejné sféře o 10 procent.

Jeden ekonomicky liberální komentátor označil tento návrh za nereálný a proti ANO ve vládě neprosaditelný, jiný se nezdráhal výrazné zvýšení veřejných platů označit jako vydání se na „řeckou stopu“.

Pro mírné oživení pluralitní demokracie v České republice je už sama tato diskuse velmi prospěšná. Spor mezi koaličními partnery, o němž se veřejně debatuje (občas i s připomenutím souvisejících ekonomických údajů), je daleko zdravější než vláda jediné strany, nota bene řízené jako firma. Transparentní střetávání různých zájmů v diskusi o hospodářské politice a státním rozpočtu je nezbytným rysem demokracie.

Proměnila-li se naše země silou Agrofertu a slabostí tradičních stran v „korporativistickou druhou republiku“, lze se utěšovat tím, že tato republika má momentálně aspoň relativně silné odbory, působící jako protiváha firemních zájmů. Už v tomto smyslu si ministryně Maláčová zaslouží dík, že relativně odvážným požadavkem vůči premiérovi a resortu financí rozproudila politickou diskusi.

Mají-li se však tarifní platy ve veřejném sektoru zvednout o 10 procent, vyvstává pochopitelně otázka, kde na to ve státním rozpočtu vzít. Pracovalo-li loni ve veřejných službách a správě zhruba 635 tisíc lidí při průměrném měsíčním platu necelých 32 tisíc Kč, dojdeme velmi hrubým výpočtem k odhadu, že zvýšení tarifních platů všech těchto pracovníků o 10 procent by ročně vyšlo asi na 25 miliard Kč. To představuje zhruba půl procenta HDP, respektive polovinu rozpočtového schodku plánovaného na rok 2018.

Reálný výpočet je samozřejmě daleko složitější a musí vzít v potaz rozdíly mezi platy státních úředníků a jiných zaměstnanců státních složek, učitelů a dalších pracovníků spadajících pod příspěvkové organizace, velmi různorodé podmínky ve zdravotnictví a tak dále. Krátkodobý rozpočtový dopad navyšování platů ve zdravotnictví se bude lišit i podle toho, nakolik se využijí rezervy zdravotních pojišťoven.