Osmadvacetileté progresivní političce se podařilo připravit o místo v americkém Kongresu jednoho z nejvýše postavených demokratů. Po zemětřesení v Republikánské straně způsobeném Donaldem Trumpem se teď v základech začíná otřásat i demokratický establishment. Pokud ho skutečně nahradí, nebo alespoň významně rozmělní zástupci progresivního hnutí, Demokratická strana bude ve výsledku v lepší kondici pro lokální, státní i federální volby, a především pro zcela zásadní prezidentskou volbu v roce 2020.

Vítězství Ocasio-Cortezové představuje zásadní bod zvratu v americké politice, ale pro skutečné pochopení jeho významu se musíme napřed vrátit několik let nazpět, do časů vlády Baracka Obamy. Pro levicově smýšlející občany USA (v americké veřejné debatě se standardně označují jako progresivci) to byla skutečně frustrující doba.

Obama ve své kampani sliboval změnu, nakonec ale přinesl jen o něco únosnější status quo. V některých oblastech dokonce navazoval na politiku svého konzervativního předchůdce a dále jí rozšiřoval.

Obama nedodržel svůj slib, že zavře věznici Guantánamo, násobně zvýšil nasazení válečných dronů, rozšířil program špehování všech Američanů prostřednictvím NSA, z většiny obnovil a učinil permanentním Bushovo původně dočasné snížení daní a mnoho dalšího. Progresivci tedy měli spoustu důvodů k hněvu, chyběla jim ale platforma, kde by mohli svůj nesouhlas s Obamovou administrativou vyjádřit.

Hlavní překážkou pro artikulaci alternativní politické vize k demokratickému statu quo a republikánskému ultrapravicovému šílenství byla a stále do velké míry jsou mainstreamová americká média. Ta totiž za legitimní politický střet považují jen souboj pravostředové, korporátní a establishmentové podoby Demokratické strany s politickou platformou republikánů. Tedy souboj liberálního pravého středu s konzervativní krajní pravicí (krajní převážně v ekonomickém slova smyslu, jakkoliv krajně konzervativní či reakcionářské ideje hrají v politice republikánů taktéž zásadní roli).

Levice v tomto kontextu přístup do médií neměla v podstatě žádný. To se ale změnilo s nástupem digitálních technologií a vznikem a postupným růstem progresivních internetových médií. Jedním příkladem za všechny je zpravodajská internetová televize The Young Turks (TYT Network), která už od roku 2005 přináší na Youtube liberálně levicový, a především anti-establishmentový pohled na dění v USA a ve světě.

Dnes se TYT považuje za největší zpravodajskou online televizi na světě, což se jeví vzhledem k průměrné sledovanosti ve výši dvou milionů shlédnutí denně v roce 2017 jako velmi pravděpodobné. Na úspěch The Young Turks navázala celá řada progresivních youtubových kanálů. Pomalu se tak začala vytvářet diskurzivní infrastruktura, od které se v roce 2015 mohl odrazit Bernie Sanders.