Pokrokáři v USA prohráli boj o předsedu Demokratické strany, celkově ale sílí

Pavel Šanda

Pavel Šanda přibližuje aktuální boje v Demokratické straně USA, která se vzpamatovává z volební porážky a v níž narůstá vliv stoupenců Bernieho Sanderse. Paralelně se v USA začíná aktivizovat čím dál více lidí i mimo tradiční partaje.

Víkendová volba předsedy Celostátního výboru Demokratické strany (DNC) představovala jeden z mnoha střetů mezi dvěma křídly této strany, jež lze zjednodušeně popsat jako pokrokáře — progresivisty — reprezentované v loňských primárkách senátorem Berniem Sandersem, dnes nejpopulárnějším americkým politikem, a stoupenci politiky, kterou mezi demokraty v USA zpopularizoval prezident Bill Clinton; řekněme propodnikatelským — korporátním — křídlem. Jeho typickou představitelkou je Hillary Clintonová, poražená kandidátka celé strany v loňských prezidentských volbách.

V Demokratické straně USA se dosud vše odehrává na pozadí přetrvávajícího šoku z vítězství Donalda Trumpa a prvních týdnů jeho prezidentství. Volba předsedy DNC, což je ve skutečnosti spíše vedoucí organizačního aparátu strany než skutečný stranický předseda — tedy administrativní, ale důležitá funkce — přitom nebyla výjimkou.

Kandidáti obou křídel na předsedu DNC: Tom Perez (vlevo) a Keith Ellison. Foto archiv RisingUpWithSonali.com

Vedení DNC se ocitlo v krizi poté, co byla už loni v létě po primárkách donucena k rezignaci Debbie Wassermanová-Schultzová kvůli odhalení, v jak rozsáhlé míře ovlivňovala proces výběru prezidentského kandidáta Demokratické strany. Dočasně ji nahradila Donna Brazilová, u níž se ovšem zas ukázalo, že před debatou demokratických kandidátů na CNN poskytla Hillary Clintonové předem otázky, na které bude dotazována.

Horkým kandidátem na předsedu DNC byl delší dobu federální poslanec za stát Minnesota Keith Ellison. Ten je znám nejen jako jediný muslim mezi členy Kongresu, ale především jako člověk blízký progresivnímu křídlu strany. Nikoliv překvapivě měl podporu samotného Bernieho Sanderse, o to nečekaněji jej podpořili i někteří významní členové korporátního křídla, kteří vnímají narůstající sílu a tlak progresivců, mezi nimi například senátor za New York Chuck Schumer.

Pak ale do celého procesu vstoupil bývalý prezident Barrack Obama, který v podstatě přemluvil svého ministra práce Toma Pereze, jenž ani původně neměl v úmyslu kandidovat. Korporátní křídlo strany následně zahájilo nevybíravé a až absurdní útoky na Keitha Ellisona, který byl například obviňován z antisemitismu kvůli tomu, že se v mládí zúčastnil mítinku mírně řečeno excentrického černošského vůdce Louise Farrakhana.

Následovalo velmi těsné vítězství Toma Pereze. Je ovšem nutno si uvědomit, že předsedu DNC volí úzká elita Demokratické strany. Proto i Bernie Sanders označil výsledek Keitha Ellisona za výborný s ohledem na skutečnost, že volbu prováděl stranický establishment. Je třeba podotknout, že pokud by progresivní křídlo strany bylo tak slabé jako ještě před rokem či dvěma, Keith Ellison by neměl sebemenší šanci na zvolení.

Vedení v bublině

×