Poslance v tomto týdnu čekají dvě zasedání Sněmovny. V úterý bude pokračovat přerušená řádná třináctá schůze. Ta má na programu mimo jiné zmírnění podmínek elektronické evidence tržeb nebo zpřesnění volebních zákonů. Na čtvrtek je naplánováno mimořádné jednání dolní komory Parlamentu k chystaným změnám vyplácení doplatku a příspěvku na bydlení. Jeho svolání iniciovali lidovečtí poslanci spolu se zákonodárci z řad Pirátů, TOP 09 a STAN.

Návrh projednat na půdě Sněmovny dopady sporných vládních novel zákonů o pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpoře podal již minulý týden poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL). Sněmovní většina však daný bod odmítla na program jednání zařadit. Čižinský se proto rozhodl sebrat hlasy pro mimořádnou schůzi.

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) říká, že chce omezit obchod s chudobou. Proto navrhuje výrazně snižit výši doplatku na bydlení a zpřísnit i podmínky pro vyplácení příspěvku na bydlení. Podle Čižinského však místo toho bude řadě potřebných lidí hrozit úplná ztráta střechy nad hlavou.

„Například matce samoživitelce se dvěma dětmi na rodičovském příspěvku v Praze 7, která dává za bydlení v bytě jedenáct tisíc měsíčně, zbývá nyní sedm tisíc čtyři sta na měsíc na ostatní výdaje. Po té novele by jí zbylo necelých pět tisíc. Vůbec nerozumím tomu, jak má tohle vyřešit obchod s chudobou,“ řekl Čižinský s tím, že příspěvky na bydlení dnes pobírá dvě stě třicet tisíc lidí, ale na ubytovnách jich bydlí jen dvanáct tisíc. „Ten nástroj je prostě zvolen špatně,“ dodal.

Lidovci proto spolu s Piráty, Starosty a zástupci TOP 09 chtějí přimět ministryni práci a sociálních věcí v demisi Jaroslavu Němcovou (ANO), aby obě novely zákona stáhla. Přestože podobný požadavek v minulých dnech vznesly i odbory, některé kraje, Svaz měst a obcí nebo veřejná ochránkyně práv, Němcová spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) chtějí oba zákony prosadit a kritiku odmítají. „Šmejdi, obchodníci s chudobou, kteří dovážejí lidi na sídliště v Janově, tak to je opatření proti nim,“ prohlásil Babiš.

Vzhledem k tomu, že záměr Němcové podporuje politické hnutí SPD a jistého ocenění se dočkal i ze strany KSČM, lze očekávat, že program mimořádné schůze Sněmovny nemusí být — stejně jako mnohokrát předtím — vůbec schválen. A právo vystoupit v rozpravě dostanou pouze poslanci s přednostním právem, tedy předsedové klubů a stran, členové vedení Sněmovny a ministři Babišovy vlády bez důvěry.

Klausovo zpátečnictví

Jediný pevně zařazený bod na programu řádné sněmovní schůze je druhé čtení novely školského zákona předkládané Václavem Klausem mladším (ODS). Pravicoví politici chtějí zrušit záruku místa ve školce, kterou pro dvouleté děti prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Skončit by podle představy ODS měla také povinná docházka do předškolního zařízení rok před nástupem na základní školu.

„Povinnou předškolní docházku chceme zachovat, aby docházelo k nějaké socializaci sociálně slabých. Měli by si navyknout na pobyt mezi vrstevníky. Navíc je to pouze rok, co to bylo zavedeno, tak je vhodné počkat, jak to dopadne,“ řekl Karel Rais (ANO) po jednání sněmovního školského výboru, který Klausův návrh na zrušení povinné předškolní docházky odmítl.

Na druhé straně ale výbor podpořil zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti. „Jsem pro to, aby zůstalo i nadále v kompetenci ředitelů školek, zda dítě mladší tří let přijmou,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi Robert Plaga (ANO). Programové prohlášení vznikajícího kabinetu politického hnutí ANO a ČSSD ovšem říká, že vláda „zajistí zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů“.

Kancléřova prověrka

Poslanci dále ve třetím čtení projednají novelu z pera Věry Kovářové (STAN), která navrhuje, aby vedoucím kanceláře prezidenta směla být jmenována pouze osoba s českým občanstvím, která je svéprávná, bezúhonná a je držitelem bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné. Poslední podmínka pak stanovuje, že kancléř nesmí zastávat žádnou funkci v politické straně. Babišova vláda v demisi návrh nepodpořila s tím, „podstatně omezuje kompetence přímo voleného prezidenta“.

Třetí čtení čeká i návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, pod nímž jsou podepsáni poslanci ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a SPD. Ti požadují, aby evidenci tržeb nově podléhali pouze podnikatelé, kteří jsou registrovaní coby plátci daně z přidané hodnoty a jejich obrat překročí jeden milion korun ročně. Babišova vláda v demisi poslaneckou iniciativu odmítla a ta tak bude ve Sněmovně čelit návrhu na zamítnutí.

Dále se v závěrečném čtení poslanci budou zabývat vládní novelou volebních zákonů, která přináší především technické úpravy reagující na nedůslednost a malou pečlivost okrskových volebních komisí a zvyšující se chybovost sčítání hlasů. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (nestr. ANO) proto navrhuje, aby se předsedové, místopředsedové a zapisovatelé komisí účastnili školení k zásadám hlasování, zavedení jednostranných hlasovacích lístků nebo zrušení využívání jedné obálky při souběhu voleb.

Nad rámec původního záměru ústavně-právní výbor doporučil Sněmovně schválit pozměňovací návrh Marka Výborného (KDU-ČSL), který snižuje hranici pro vstup koalice do Sněmovny. Místo stávajících deseti procent pro dvě strany, respektive patnácti pro tři a dvaceti pro čtyři, navrhuje Výborný limit stanovit na sedm, devět a jedenáct procent. Jan Farský (STAN) nicméně upozornil, že Výborného návrh byl schválen jen díky neúčasti poslanců politických hnutí ANO a SPD. Proto lze očekávat, že Sněmovnou neprojde.