Majetková přiznání komunálních politiků zůstanou veřejná, rozhodla Sněmovna
Jan GruberPoslanci nepodpořili senátní návrh na zmírnění zákona o střetu zájmů. Majetková přiznání komunálních politiků zůstanou veřejná. Ti budou nadále zveřejňovat údaje o majetku, vlastněných akciích, nemovitostech a funkcích ve firmách.
Sněmovna ve středu napodruhé schválila poslaneckou novelu zákona o střetu zájmů z dílny Věry Kovářové, Víta Rakušana a Jana Farského (všichni STAN), kterou jí s pozměňovacími návrhy vrátil Senát. Poslanci většinově odmítli záměr senátorů na zmírnění zákona. Komunální politici proto budou nadále podávat pravidelná majetková přiznání a zveřejňovat údaje o majetku, vlastněných akciích, nemovitostech a podílech v obchodních společnostech.
Novelu ve sněmovní verzi podpořilo sto třiapadesát poslanců, jeden bylo proti. Zastánci omezení rozsahu povinně zveřejňovaných informací argumentovali tím, že lidé kvůli přísnému znění zákona odmítají kandidovat v komunálních volbách, neboť se nechtějí před svými spoluobčany „vysvlékat do naha“. Proti se naopak postavili zástupci politického hnutí ANO a Pirátů, podle kterých utajování majetkových přiznání politiků v duchu senátního pozměňovacího návrhu není na místě.
Kromě Pirátů se vůči zmírnění zákona vymezila i Rekonstrukce státu a v minulých týdnech jej kritizoval i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Vždy se to prezentuje na příkladu romantického starosty malé obce, co ráno pohladí spoluobčany po hlavě, a pak jde vykopat další kus kanalizace, aby večer složil svou unavenou hlavu zpět na obecní postel. Ale známe také městské části Prahy, které kdysi, jestli si vzpomínáte, jedna nejvyšší státní zástupkyně označila za malá Palerma České republiky,“ řekl.
Zmírnění zákona odmítli tři poslanci ČSSD
Novelu zákona o střetu zájmů Sněmovna schválila na sklonku dubna. Pro její přijetí se tehdy vyslovilo sto šestatřicet poslanců, zdrželo se jich dvaadvacet, proti byli pouze tři členové klubu ČSSD Lubomír Zaorálek, Petr Dolínek a Roman Sklenák. Zákonodárci rozhodli, že údaje o movitém majetku, finančních úsporách a závazcích komunálních politiků budou neveřejné. Neuvolněným zastupitelům, kteří za výkon své funkce nepobírají plat, pak zákon uložil zveřejňovat pouze údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách.
„Řada zkušených starostů, místostarostů a radních už nemusí zvažovat to, jestli budou chtít ve svém mandátu pokračovat i po letošních komunálních volbách. V rámci zákona o střetu zájmů se nám pro ně podařilo prosadit dobré podmínky. Zvlášť pro ty, jejichž funkce není placená. Tito politici sice pořád musejí uvádět majetková přiznání, veřejná je ale pouze jejich část,“ řekl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). „Snažíme se zachovat kontrolu a omezit šmírování,“ doplnil Výborného stranický kolega Ondřej Benešík.
Sdružení místních samospráv, které po zmírnění zákona dlouhodobě volalo, nebylo s přijatými změnami spokojeno. „Nemůžeme souhlasit s tím, aby podstatná část údajů komunálních politiků byla anonymně dostupná komukoliv. Usilovali jsme o lepší řešení,“ uvedl předseda Sdružení a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) s tím, že se pokusí vyjednat se senátory další úpravy, které by rozsah povinně zveřejňovaných údajů dále omezily.
Senát na svém květnovém zasedání hlasy Sdružení místních samospráv a komunálních zastupitelů vyslyšel a přijal pozměňovací návrh senátora Michaela Canova (STAN). Ten počítá s tím, že by občané mohli nahlížet do majetkových přiznání komunálních politiků jen na základě individuálních žádostí. Zastupitelé by rovněž získali možnost dozvědět se, kdo se o jejich údaje ve veřejném registru zajímal. Senát Canovův návrh schválil pohodlnou většinou devětačtyřiceti hlasů, nikdo nebyl proti, pouze devět senátorů se zdrželo.