Před volbami slibovalo politické hnutí ANO vyrovnaný rozpočet, nyní navrhuje schodek padesát miliard korun pro rok 2019 i dva roky následující. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu, o kterém ve středu poprvé jednala vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi. Babišův kabinet se tedy rozhodl nenavázat na politiku předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která schodek pravidelně snižovala.

Babišova menšinová jednobarevná vláda za hlavní priority příštího rozpočtu označila zvýšení důchodů o více než devět set korun, posílení rozpočtů vysokých škol, podporu sportu nebo zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků.

„Důležité je, že jsme udrželi deficit, jak byl plánován, a snižujeme zadlužení. Myslím si, že tento rozpočet určitě pomůže dalšímu růstu naší ekonomiky,“ řekl premiér Babiš. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) ale doplnila, že ministři pro své rezorty požadují navíc ještě sto třicet miliard korun.

Škrtání výdajů na dávky v hmotné nouzi

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu počítá s růstem výdajů většiny rezortů —výjimkou mají být jen ministerstva průmyslu a obchodu, zahraničních věcí, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí.

Právě rozpočty rezortů životního prostředí a zemědělství budou sníženy nejvíce, a to o čtyři sta padesát, respektive dvě stě sedmdesát milionů korun. Schillerová rovněž navrhuje o více než sto milionů korun snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky.

Klesnout by měly rovněž výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, což zřejmě souvisí s plánovaným seškrtáním doplatků na bydlení a záměrem rodící se vládní koalice politického hnutí ANO a ČSSD podmiňovat výplatu dávek veřejně prospěšnými pracemi ve prospěch měst a obcí.

Schillerová dále neplánuje zvyšovat výdaje na státní sociální podporu, tedy na příspěvek na bydlení a rodičovskou, přestože programové prohlášení druhého Babišova kabinetu na základě požadavku ČSSD počítá s nárůstem rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc korun.

Vláda nepočítá s růstem platů státních zaměstnanců

V rozporu s praxí posledních let ministerstvo financí neplánuje ani navyšovat platy státních zaměstnanců. „Chceme to udělat cíleně, kde je to skutečně potřeba. Ne že dostanou přidáno plošně všichni,“ vysvětlil Babiš.

Odbory ale se záměrem vlády nesouhlasí a šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pohrozil protesty „Požadujeme, aby se plošně zvýšily platy od začátku října. O kolik by měly platy vzrůst, se budeme ještě radit,“ dodal předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Návrh rozpočtu, jak ho předkládá ministryně financí Schillerová, navíc počítá s formálním rušením neobsazených pracovních míst na centrálních státních úřadech. Tím by rezortu financí odpadla povinnost vyčleňovat na tato místa prostředky na mzdy a platy, což by snížilo předpokládané výdaje státu.

Ministerstva, která k prvnímu čtvrtletí tohoto roku vykázala více než tři procenta volných pozic, nedostanou na tato místa žádné peníze. Pokud neobsazenost přesáhne pět procent, budou pracovní pozice rovnou zrušeny. V této souvislosti je třeba poznamenat, že právě peníze z neobsazených míst jsou využívány na osobní ohodnocení úředníku a odměny. I toto opatření se proto promítne do peněženek státních zaměstnanců.

Debata o rozpočtu skončí v září

Předložený rozpočet kromě odborů kritizují zástupci sněmovní pravicové opozice. Piráti, ODS ani TOP 09 nesouhlasí s navrženým schodkem a argumentují, že v době ekonomického růstu by vláda měla naopak usilovat o vyrovnané hospodaření.

Jisté výhrady k rozpočtu má i ČSSD. Stranický předseda Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že pokud se sociální demokraté v referendu rozhodnou do vlády vstoupit, hodlají do jeho podoby ještě rázně promluvit.

Vláda musí státní rozpočet pro příští rok postoupit Poslanecké sněmovně nejpozději na konci září. Lze proto očekávat, že v nadcházejících měsících — zvláště v případě, že druhá Babišova vláda vznikne na půdorysu politického hnutí ANO, ČSSD a KSČM — se jeho podoba ještě promění, minimálně s ohledem na vyjednané programové prohlášení vlády.

Šéfka státní kasy Schillerová pak bude muset najít další zdroje příjmů, bude-li chtít udržet schodek na dnes předpokládaných padesáti miliardách korun.