Týdeník Respekt přinesl informaci, že předseda vlády Andrej Babiš se na jednání Starostům pochlubil svým „trumfem“ v rukávu pro jednání s ČSSD. Má se jednat o protiprávně pořízený seznam 364 sociálních demokratů působících na ministerstvech a státních úřadech, jehož existenci následně Babiš podle očekávání popřel. Věc bude na základě podnětu Mladých sociálních demokratů prošetřena Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Článek redaktorky Ivany Svobodové a vedoucího redaktora Ondřeje Kundry ČSSD na vládním rozcestí, který otiskl týdeník Respekt v pondělí 26. 2. 2018, přinesl mimo jiné jednu šokující informaci z probíhajících politických jednání. Na jednom z nich údajně předseda vlády v demisi, lídr hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš zástupcům hnutí STAN „prozradil i svůj trumf v rukávu pro vyjednávání se sociální demokracií: že si nechal vypracovat seznam sociálních demokratů, kteří pracují na ministerstvech nebo státních úřadech, a napočítal jich 364.“ Článek citoval předsedu poslaneckého klubu Starostů Jana Farského, v dalších dnech se za věrohodnost této informace v médiích postavili i jeho straničtí kolegové Vít Rakušan a Martin Půta.

Jde přitom o vážné obvinění z porušení zákona o ochraně osobních údajů, údajné jednání by navíc za určitých okolností mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Andrej Babiš existenci seznamu vícekrát popřel, naposledy v pátek 9. 3. 2018 přímo na mimořádné schůzi Sněmovny svolané k probíhajícím personálním čistkám vlády v demisi. „Je lež, že bych já na tom vyjednávání mluvil o tom, že jsme dělali nějaký seznam členů ČSSD. Takový nesmysl. Jak bychom to dělali, prosím vás? Já jsem řekl, že jsme dělali přehled, kolik lidí přišlo před státní správou na jednotlivé resorty,“ vysvětloval trestně stíhaný premiér poslancům předtím, než společně se zástupci KSČM a SPD v hlasování nepřipustil schválení programu schůze a širší diskusi o tomto tématu na sněmovní půdě.

Účel: politické vydírání

Podívejme se nejprve na to, co je předmětem celé kauzy, o které v uplynulém týdnu referovala řada médií. Nepřímo citované a posléze vícero svědky potvrzené prohlášení poslance Farského pro týdeník Respekt se týká předsedy vlády a poslance Babiše a hovoří o údajném zpracování informací o 364 určených subjektech. Ty mají spojovat pracovněprávní či obdobné vazby k blíže neurčeným ministerstvům a státním úřadům a dále politické postoje, jež se shodují s hodnotami a cíli celosvětové skupiny sociálních demokratů. Tyto informace měly být neznámo kým shromážděny a zpracovány do jmenného seznamu na přímý pokyn předsedy vlády, jemuž měly být následně poskytnuty a jako „trumf“ jím měly být dále využity pro jednání s ČSSD. Účel? Zřejmě politické vydírání.

V tomto údajném jednání spatřují Mladí sociální demokraté protiprávní shromažďování citlivých údajů podle zákona na ochranu osobních údajů, neboť informace o tom, že je určený subjekt sociálním demokratem — bez ohledu na to, zda je, či není členem nebo voleným funkcionářem politické strany, nebo například pouze členem spolku, je citlivým osobním údajem, jehož zpracování je za takovým či obdobným účelem a bez souhlasu dotčených subjektů protiprávní, a za určitých okolností dokonce i trestné.

Bavíme-li se o sociálních demokratech, hovoříme zejména o lidech, kteří v drtivé většině nenaplňují charakteristiku politických exponentů a funkcionářů, jak je někdy označuje Andrej Babiš. Jedná se o lidi, kteří neslouží konkrétní vládě a partikulárním politickým zájmům, ale o aktivní občany naší země, kteří věří v demokratický právní stát a v jeho službách každý den poctivě pracují ve prospěch obyvatel České republiky.

Že je kvůli jejich politickým postojům, tedy přesvědčení založeném na hodnotách svobody, sociální spravedlnosti a demokracie a úcty k ideálům masarykovského humanismu někdo vede na svých seznamech a využívá je jako figurku v mocenské hře, je jednoduše estébácký, nebo lépe bolševický hnus, který by se měl hluboce příčit všem demokraticky smýšlejícím lidem. Proto jsme se před týdnem rozhodli podat podnět Úřadu na ochranu osobních údajů s výzvou k prošetření celé věci a zahájení incidentního správního dozoru.

Obhajoba Andreje Babiše není ani zdaleka obsahově ani formou překvapivá, to snad jen absencí slov, jako je účelovka či třeba kampaň. Předseda vlády v demisi označuje tvrzení za lež a prohlašuje, že o žádných takových seznamech nemluvil. Ve Sněmovně u pultíku dokonce připojil kouzelnou řečnickou otázku: „jak bychom to dělali, prosím vás?“ Ponechme stranou, že by jako agent Státní bezpečnosti evidovaný v mnoha jejích spisech podle všeho mohl jednoduše zapátrat v paměti po příslušných osvědčených technikách, jakými shromažďovat, zpracovávat a zneužívat citlivé údaje o konkrétních osobách.

Jeho tvrzení, že si pouze dělal přehledy o nárůstu počtu zaměstnanců ministerstev a státních úřadů pod správou konkrétních koaličních stran v minulém volebním období, zní na první pohled relativně důvěryhodně, byť by tento podklad mohl asi jen těžko působit jako zmiňovaný trumf pro vládní vyjednávání. Zkušenosti s působením Andreje Babiše ve veřejné i soukromé sféře, jeho trestní stíhání pro podvod i mnohé aféry s kompromitujícími složkami na politické oponenty a lživými diskreditačními kampaněmi, v jejichž rámci neváhal nedávno využít i nikdy nevydaný (!) článek kontroverzního novináře Marka Přibila, to vše a mnohé další nicméně velí přistupovat k této Babišově obhajobě s maximální opatrností a bezvýhradně trvat na úředním prošetření celé věci.

Historie napoví

Náležité obezřetnosti ostatně velí i historická zkušenost. Z podobnosti této kauzy s některými aspekty událostí, které se v naší zemi odehrály před sedmdesáti lety, doslova mrazí. Obdobné jmenné seznamy veřejně činných osob byly prokazatelně zpracovávány, vedeny a využívány osobami odpovědnými za zločinnou politiku Komunistické strany Československa a jejími přímými či nepřímými vykonavateli, a to jednak prostřednictvím činnosti státních orgánů (například Státní bezpečnost, Obranné zpravodajství a nástupnické organizace a jiné) a rovněž prostřednictvím činnosti stranických orgánů (například Komise pro evidenci demokratických sil při ÚV KSČ).

Tyto jmenné seznamy, pořizované po dlouhá léta před únorem 1948, prokazatelně sloužily k nezákonnému jednání, jakým byly kupříkladu komunisty realizované personální čistky ve strukturách Sboru národní bezpečnosti, maření činnosti policejních, justičních a jiných státních orgánů, protiprávní jednání akčních výborů v období měsíců února až července 1948 a další nezákonné aktivity zaměřené na eliminaci demokratických a opozičních sil z veřejného života.

Probíhající čistky na ministerstvech a státních úřadech a rovněž ve státem řízených právnických osobách, které provádí menšinová vláda hnutí ANO v demisi, a obsazování klíčových veřejných funkcí kontroverzními osobami spojenými s nepřiznanou koalicí hnutí ANO, KSČM a SPD, to vše dnes v mnoha občanech vzbuzuje oprávněné obavy o budoucnost naší země a o osud základů parlamentní demokracie, vlády práva v naší zemi a role veřejnoprávních médií.

Jsem přesvědčen, že sociální demokracie by měla tento zavrženíhodný způsob správy naší země a s ním spojené nekalé praktiky včetně vedení podobných seznamů rázně odmítnout, důrazně se postavit proti pokračujícímu squatování této vlády ve Strakově akademii a namísto úsilí o vládní spolupráci s hnutím ANO napnout síly na formulaci srozumitelné a důvěryhodné opoziční levicové politiky.

Naše země si totiž zaslouží nejen stabilitu a realizaci programových priorit sociální demokracie, tedy mimo jiné účinný boj za vyšší mzdy, spravedlivější daně, kvalitnější veřejné školství či proti exekucím a nespravedlivé karenční době, ale zároveň i vládu, která bude vedle sněmovní důvěry disponovat i elementární důvěryhodností. Takovou vládu však podle mého názoru s účastí hnutí ANO vytvořit dost dobře nelze. Věřím, že tento názor nakonec v sociální demokracii převládne.