Salih Muslim je bývalým spolupředsedou strany demokratické unie (PYD), která řídí autonomní kurdský region Rojava v severní Sýrii. Jako zástupce koordinátora Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu je také nejvýznamnějším členem kurdské opozice v syrské občanské válce. Muslim se zapojil do kurdského hnutí během sedmdesátých let, kdy studoval na Istanbulské technické univerzitě, a to pod vlivem boje Mustafy Barzáního proti irácké vládě.

Barzáního neúspěch vedl Muslima k tomu, že se stal ještě aktivnějším. V roce 1998 vstoupil do Kurdské demokratické strany Sýrie (KDP-S), syrské pobočky irácké Kurdské demokratické strany (KDP), kterou opustil v roce 2003 poté, co byl zklamáním tím, že strana nedokázala splnit své cíle. V roce 2003 se připojil k nově zformované Demokratické unii (PYD), stal se členem výkonné rady a v roce 2010 byl zvolen za vedoucího člena strany.

Poté, co byl i s manželkou Ayşe Efendi uvězněn v Sýrii, uprchl v roce 2010 do Iráku pod ochranu Vlastenecké unie (PUK) a v březnu 2011, po začátku syrské občanské války, se vrátil do Kámišlí. V následujících letech se stalo PYD vedoucí politickou stranou a hlavním aktérem při vzniku Federace severní Sýrie-Rojava. V září 2017 se konal 7. kongres PYD v severní Sýrii, kde byli zvoleni dva noví spolupředsedové. Muslim byl nahrazen Shahozem Hassaemn a Asya Abdalla byla nahrazena Ayshou Hisso.

Salih Muslim je občan Sýrie a narodil se v obci Seyran poblíž Kobání v roce 1951. Po ukončení vzdělání v Sýrii pokračoval ve studiu na Fakultě chemického inženýrství Istanbulské technické univerzity od roku 1970 až do ukončení studia v roce 1977. Po krátkém pobytu v Londýně pracoval v Saúdské Arábii, a to od roku 1978 do roku 1990, a později v roce 1993 si zřídil technickou kancelář ve městě Aleppo.

Dne 9. října 2013 byl jeho syn Shervan, bojovník v lidových ochranných jednotkách (YPG), zabit na západ od Tell Abyad během střetů s teroristickou frontou an-Nusrá (odnož al-Káidy). Byl pohřben v rodném městě Kobání. Veřejného pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Muslim je častým hostem a přednášejícím na evropských politických institucích a událostech, mimo jiné v září roku 2016 se obrátil ve svém projevu na Evropský parlament.

Během oslav Nouruzu ve Frankfurtu v březnu 2017 řekl, že „navzdory všem útokům Daešem existuje obrovský odpor. Nikdo by neměl pochybovat o tom, že úspěch a vítězství budou naše.“ Muslim také kritizoval Německo za to, že zakazuje kurdské symboly. Prohlásil, že „Německo by mělo zakázat vlajky Turecka a teroristů namísto našich vlajek a symbolů, protože bojujeme na Blízkém východě ne sami za sebe, bojujeme proti ISIS a terorismu za celé lidstvo... Náš boj je boj za Evropu, za Západ a za celé lidstvo.“

Během rozhovoru s reportérem BBC News Orlym Guerinem již v srpnu 2012 odmítl Muslim „operativní propojení" s Kurdskou dělnickou stranou (PKK). Turecko pozvalo Saliha Muslima v roce 2013 k rozhovorům, a v roce 2014 dokonce uvažovalo o otevření zastupitelského „úřadu Rojavy v Ankaře, pokud to bude v zájmu politiky Ankary.“

Nicméně později se turecká vláda údajně snažila Muslima opakovaně zavraždit. Koncem roku 2016 na něj vydalo Turecko zatýkací rozkaz, to poté, co Ankara zvolila konfrontační kurz směrem ke svým západním spojencům. Dne 14. února 2018, dva dny poté, co byl tureckým ministerstvem vnitra umístěn na seznam „nejobávanějších teroristů“ a na jeho hlavu byla vypsána odměna čtyři miliony tureckých lir (asi 22 milionů korun), uspořádal tiskovou konferenci v sídle institucí Evropské unie v Bruselu.

Nebyl tam zadržen. To se stalo až v sobotu 24. února při jeho účasti na setkání v Praze. Pokud bude vydán do působnosti současných tureckých soudů, lze pochybovat o řádném uplatnění jeho práva na spravedlivý proces a nejspíše by mu hrozil nejvyšší trest. Je to přitom klíčový spojenec koalice v boji s Islámským státem v Sýrii.