V polovině listopadu roku 2016 byli v Turecku zatčeni a obviněni z terorismu dva čeští občané, Markéta Všelichová a Miroslav Farkas. Ministerstvo zahraničních věcí jim od té doby poskytuje konzulární pomoc (podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích) a to ve formě zprostředkování kontaktu s příbuznými, zajištění spojení s konzulárními úředníky zastupitelského úřadu České republiky v Turecku a jejich případné návštěvy obou zadržených ve vazbě, doporučení vhodného advokáta, případné účasti na soudním líčení a tak dále.  

Podle dostupných informací Ministerstva zahraničních věcí nebylo účelem cesty této dvojice do Sýrie účast na teroristické činnosti. Toto hodnocení ze strany Ministerstva zahraničních věcí tlumočil ministr Lubomír Zaorálek na jeho návštěvě Turecka dne 13. 12. 2016.

Výše uvedené stanovisko MZVČR dokládá skutečnost, že se Česká republika aktivně podílí na boji proti terorismu a také že není k dispozici žádná informace, která by mohla vést k přesvědčení, že zadržená dvojice měla v úmyslu se účastnit teroristické činnosti. Tito prokurdští aktivisté totiž opakovaně cestovali do Sýrie a Iráku, aby pomáhali místním obyvatelům v boji proti tak zvanému Islámskému státu.

Jejich poslední aktivity před zadržením směřovaly ke zřízení polní ambulance pro poskytnutí bezodkladné péče zraněným. Jednalo se tedy o humanitární projekt, který by mohl zachránit mnoho životů. Nyní jsou ale již osmým měsícem tureckými úřady zadržováni a obviněni ze spáchání závažných trestných činů podle tureckého práva.

Pomoc z Evropy

Soud s nimi byl opakovaně odložen. Turecká republika považuje kurdské YPG (Lidové obranné jednotky), ke kterým se oba jmenovaní veřejně hlásili na sociálních sítích, za pobočku teroristické organizace PKK (Strana kurdských pracujících). Tu na základě tureckého politického tlaku označují za teroristickou organizaci všechny státy Evropské unie.

YPG/ YPJ jsou zapojeny do jednotek SDF, které bojují proti tzv. Islámskému státu jako součást mezinárodní koalice. Dokonce tvoří podstatnou část pozemních sil koalice a mají prokazatelně lví podíl na jejích vojenských úspěších v boji proti teroristům Islámského státu. V tuto chvíli osvobozují hlavní město této organizace, Rakku. Tedy ani státy z mezinárodní koalice v čele s USA nejsou ty jednotky, kterým dvojice projevila sympatie, považovány za teroristy.

Důkazem je jejich vyzbrojování a vojenská spolupráce s nimi, která se však Turecku příliš nezamlouvá. To argumentuje tím, že se jedná jen o jiné označení pro PKK. Při bližším pohledu se objevuje jistá ideologická spřízněnost. Jsou zde ale i značné rozdíly. Nejsou ale známy případy použití teroristických metod ze strany YPG (PKK je požívá již mnoho let výhradně proti vojenským cílům a represivním složkám a existují rozsudky evropských soudů, které zpochybňují zařazení organizace na seznamech teroristů) a ani nejsou známy případy, kdy by YPG operovalo na území Turecka. Evropská unie a jeho členské státy nepovažují YPG/YPJ za teroristy.

V severní Sýrii byla Tureckem nejprve podpořena a následně i částečně provedena invaze do oblasti kurdské Rojavy, kterou YPG v rámci práva na sebeobranu brání, což nelze jistě označit ze strany YPG za teroristický čin. Teroristické útoky na oblast kurdského kantonu Afrin jsou prováděny s pomocí turecké armády a v poslední době dokonce přímo jí.

V souvislosti se zadržovanou dvojicí proběhla medii celá řada nepravd. Ve skutečnosti měli v pořádku cestovní doklady, neměli u sebe nic závadného, do Turecka přiletěli, projeli přes jeho území a byli zadrženi při jeho opouštění přes regulérní hraniční přechod do sousední země.

Z pohledu právního platí, že žádný trestný čin nemůže být spáchán jinak, než porušením nějakého zákona. Pakliže jediným jejich zločinem má být projevení sympatií našim spojencům v boji proti terorismu, nenapadá mě, který zákon by měli porušit. Dále je zde i otázka působnosti zákonů.

Pokud by nějaký trestný čin opravdu měli spáchat, měl by mít nějakou spojitost s územím Turecka. A jak jsem již psal výše, YPG v Turecku neoperuje, ani na území Turecka dvojice nevyjadřovala YPG podporu. Nebo by musel být trestný čin spáchán občanem Turecka (oba mají občanství České republiky) nebo vůči občanovi Turecka.

Zde by přicházeli v úvahu snad jen Turci, kteří bojují v řadách Islámského státu, případně v tureckých proxi jednotkách, které provedly invazi do severní Sýrie. Boj proti teroru ani sebeobrana při napadení však jistě terorismem není. Problém, který je v tomto případě oprávněně možno předpokládat je i s uplatněním práva na spravedlivý proces v zemi jako je současné Turecko.

Dále je tu i velmi podstatný problém vymahatelnosti práva v oblasti mezinárodních vztahů. Dle mého názoru je dvojice zadržených vedle občanství ČR též držiteli občanství EU. EU je pro Turecko jistě daleko významnější obchodní partner než Česká republika. Možná by propuštění dvojice pomohl spíše politický a ekonomický tlak ze strany EU. Snaha ze strany ministra zahraničních věcí dosáhnout vyhoštění neoprávněně zadržené dvojice do České republiky byla zatím neúspěšná.

Rodiny těchto dvou zadržených humanitárních dobrovolníků žádaly o pomoc i veřejnost, neboť náklady zastupování dvojice v průběhu vyšetřování a soudního procesu v celkové výši museli předem uhradit rodiče Markéty. Obávají se, že výše nákladů na právní pomoc a zastoupení ještě vzroste. Sbírka na podporu uvězněných Čechů tedy dosud probíhá. Organizuje ji Nadační fond pomoci, který každý dar vynásobí takzvaným zlatým řezem.