Nevšiml jsem si ohňostroje, když bylo osvobozeno Rakká. Zkusil jsem to dát do Google „osvobození Rakká — ohňostroj“. Na prvním místě vylezly dva články z proruského Sputniku. Normálně na něj nechodím, takže předvýběr neexistoval. Když chcete ohňostroj k jednomu z nejdůležitějších vojenských vítězství naší civilizace v poslední době, strýček Google vás pošle k Rusům.

Prezident Trump rozhodl o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma a šéf čerstvé jaderné mocnosti Kim Čong-un konstatoval, že válka je nevyhnutelná. Tlouštíkovi s dětskou tváří sice hladoví lidé v jeho státě-vězení, ale rakety jeho specialisté dělají tak dobré, že jedním směrem doletí do Ameriky a druhým k nám.

Rusové už ve válečném stavu de facto jsou. Porušili zásadu neposunování hranic na Krymu, chtějí rozložit Evropskou unii, udržují konflikt na východě Ukrajiny, vzkřísili Asada, z manipulace internetu si udělali státní politiku.

Kondice České republiky

Hlavní bezpečnostní zárukou pro Českou republiku je členství v NATO. Neplatíme do něj, kolik máme, a KSČM, která je jediná ochotna tolerovat menšinovou vládu ANO, by z něj nejraději vystoupila. Senát poměrně potichu nepodpořil ústavní zákon držení zbraní, čímž ukončil trapné kutilství exministra Chovance, jenž chtěl obejít evropskou směrnici tím, že z myslivců a spol. udělá domobranu.

Další trapnost vlády pod vedením sociální demokracie, nepřijetí uprchlíků podle kvót, nezajde asi na úbytě tak snadno jako pistolkový zákon. Evropský soud může příštím českým kutilům ukázat, že odpírání solidarity může přijít draho. Pod zorným úhlem sedmiprocentního volebního výsledku všechna tato provinění sociální demokracie proti humanismu a vlastním ideovým zásadám působí jako naprostý výsměch.

Voliči Okamury se u Chovance možná zastavili na první školení. To zůstává jako hlavní dojem. Tento dojem nezachrání pozitivní fakta jako ustavení zvláštního orgánu pro kybernetickou bezpečnost (za ironických řečí z Hradu) nebo příjemnou skutečnost, že ministr Chovanec nenechal statečným zásahem před kamerami z budovy vymlátit obyvatele Kliniky. Co se týče přípravy na válku, kybernetická bezpečnost je důležitou věcí. Bylo by dobré, kdybychom se poučili z kauzy lithium, u které se prokázalo, že byla ruského původu a ovlivnila volby.

↗

Dnešní války se nevedou tak, že existuje fronta, na které se střílí. Koláž Pixabay

Válka a veřejná kázeň

Současné války se na rozdíl od těch historických nevedou tak, že existuje fronta, na které se střílí. Česká republika se v současném pojetí válečných sporů protivníkům evropského západu hodí jako potenciální trojský kůň. Jako místo nestability, nevypočitatelnosti, provozní zrady evropských principů. Můžeme mluvit o veřejné kázni a o ráně, kterou jí zasadil konec této vlády. V nějaké chvíli to začalo vypadat, že po takzvaném lánském puči Sobotkova garnitura dostala čas chránění s podmínkou, že se sama koncem volebního období zničí.

Zničila se příkladně. Jak jinak si vysvětlit, že premiér v době, kdy bylo třeba sedlat do voleb, uvedl svůj tým a svou stranu do stavu klinické smrti? Probírka vlastních ministrů, neschopnost rozhodnout se k předčasným volbám nebo k mlčení. Ztrapnění parlamentního řečníka Zaorálka tím, že byl postaven na poslední chvíli do role volebního lídra? „Vyhlašuji válku levné práci“, tvrdil na plakátech a lidé si říkali, že tedy už mohl čtyři roky statečně bojovat. Proč by lidé volili Sysifa valícího papírový balvan?

Lidé správně vycítili, že je potřeba počítat se změnami, na které nejsme připraveni. Že se chytáme na válku. Jak má vypadat rozhodnost a silná ruka, si lidé představují tím nejhrubším způsobem. Silnou ruku charakterizuje netolerance k jinakosti a takzvané nepřizpůsobivosti. Posuzování sociálních dávek, jako kdyby se jednalo o sumy na sanaci bank či prodělky ČEZU při zahraničních investičních dobrodružstvích. Falešnou rozhodnost charakterizují nenávistné a ironické řeči vůči jakékoli vyšší organizační formě, ať je to Evropská unie nebo fungující a ideově zakotvená politická strana.

Síla v Evropě vypadá jinak. Plyne ze svobody a z humanismu.

Svět konce tohoto roku je třeba vnímat jako svět blízký válečnému stavu. Lidé to cítí a ve volbách odmítli změkčilost a nedostatek rozhodnosti. Bylo správné porazit takzvaný islámský stát. Zapomněli jsme to pořádně oslavit, samozřejmě společně s muslimy. Teď jde o překonání Trumpa jako politického fenoménu. V našich podmínkách má kutilské křupanství podobnou roli jako fundamentalistické náboženství v případě fenoménu Trump.