Na podzim minulého roku ohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že 40 tisíc afrických žadatelů o azyl, kteří jsou nyní v Izraeli, bude „deportováno“ do nespecifikovaných afrických zemí. Mluví se o Rwandě a Ugandě. Zanedlouho to potvrdil rwandský ministr zahraničí, podle kterého s ním Izrael sjednal dohodu, že Rwanda přijme až 10 tisíc migrantů a za každého dostane pět tisíc dolarů. Další destinací pro deportaci by mohla být Uganda. Obě země už v minulosti na podobný transfer přistoupily.

Drtivá většina dotčených žadatelů jsou lidé z Eritreje (70 procent) a dále z Jižního Súdánu (19 procent). Jedná se o migranty, kteří do Izraele přišli během poslední dekády. Eritrejci odcházejí ze země hlavně před diktátorským režimem a mladí muži se snaží vyhnout obzvláště tvrdé a dlouhé vojně v zemi. Z Jižního Súdánu utíkají lidé před jednou z nejkrvavějších občanských válek současnosti. Vrcholní politici migranty označují za infiltrátory, jejich nežidovský původ je vnímán jako velký problém pro zemi, která je posedlá udržením si židovské většiny.

Jen velmi nepatrné množství těchto lidí je označeno za uprchlíky, a tudíž dostane azyl. Za posledních pět let dostalo azyl pouhých 10 lidí ze 14 tisíc žadatelů. Nynější plán počítá s deportacemi počínajícími v dubnu 2018, má trvat dva roky. Letos v lednu se Netanjahu nechal slyšet, že azylantům bude nabídnuta letenka do cílové země a 3500 dolarů k tomu. Pokud odmítnou, budou na neurčenou dobu uvězněni. Lidskoprávní organizace upozorňují, že plán (nuceného) transferu uprchlíků znamená porušení mezinárodního práva. Úřady ani nezkoumají jednotlivé případy a neposuzují, zda se jedná o uprchlíky.