Už žádné skvrny na javorovém listu

Jiří Koželouh

Peníze z bohatých zemí, jež jsou často považovány za dobře investované, můžou ve vzdálených koutech světa škodit. Je proto nutné přísně dohlížet, jak se s nimi zachází.

Za jeden z nejzajímavějších projektů české rozvojové spolupráce považuji hydrologický výzkum a návazný systém včasné výstrahy před protržením ledovcových jezer v pohoří Ťan-šan v Kyrgyzstánu. Globálním oteplováním se jezera přeplňují a jejich hráze (tvořené materiálem nahrnutým ledovcem a kusy ledu) jsou nestabilní. V údolí leží vesnice a města, kterým tak hrozí bleskové povodně.

To by ale ještě nebylo to nejhorší. V pohoří těží kanadská firma Centerra Gold kyanidovým loužením zlato. Tato nebezpečná metoda po sobě zanechává odkaliště plné toxické břečky. Mimochodem, u nás byla i díky kampani ekologických organizací před lety zakázána. A toto odkaliště leží jen o pár metrů níž než hladina blízkého ledovcového jezera. Voda z protržené hráze by odkaliště „vypláchla“ a povodňová vlna by rázem nejen bořila, ale také smrtelně znečišťovala. Místní lidé už jednou bohužel zkušenost s kyanidem získali, když se těžařům v roce 1998 převrátil náklaďák s cisternou, zamořil řeku Barskún a voda otrávila stovky lidí. Několik jich zemřelo, těhotné ženy potratily.

×