Statistická analýza veřejně přístupných českých příspěvků na internetu zjistila, že lidé na českém internetu napíší v průměru více než sto třicet výhrůžek denně. Data za letošní rok, od prvního ledna do počátku prosince, vyplynula z analýzy sociálních sítí, popisků a diskusí na webu. Analýzu připravil datový analytik Jiří Kwolek a publikoval ji server Lupa.cz.

Celkově se v českém prostředí internetu vyskytlo více než devět tisíc veřejných výhrůžek smrtí a téměř padesát devět tisíc podrobných hrozeb zabitím. Zatímco sloveso „zabiju tě“ na přístupných sítích užívaly ve dvou třetinách celkových příspěvků ženy, blíže definované výhružky smrtí byly vytvořeny ze sedmdesáti procent mužskými uživateli. Hrozby nejčastěji souvisely s bývalými politiky, ve zvýšené míře se nenávistné reakce hromadily po teroristických útocích.

Počítačový systém na českém internetu vyhledal více než devět tisíc obsahů zahrnujících výhružky smrti s použitím slovesa „zabiju tě“. Ze dvou třetin se jednalo o příspěvky zveřejněné ženami. Největší množství — šest a půl tisíce vyjádření — se vyskytovalo na Facebooku, přes tisícovku bylo součástí popisku fotek nebo videí jinde na síti. Negativní emoční zabarvení přisoudil systém pěti procentům z celkového počtu. Vzhledem k výsledkům analýzy je spojení „zabiju tě“ obvykle myšleno především v nadsázce. Typickými zmínkami pro uvedená slova jsou fráze typu: „Buď budeme kamarádi do smrti, nebo tě zabiju,“ nebo „Ty jsi mu to řekla, zabiju tě.“ Podle autora analýzy Jiřího Kwolka nejsou reakce tohoto typu závažné. „Zde jádro internetové nenávisti rozhodně neleží,“ uvedl datový analytik.

Při podrobnějším průzkumu systém za letošní rok shromáždil téměř padesát devět tisíc definovaných výhružek usmrcením nebo přání smrti druhé osoby. Nejčastěji se jednalo o formulace o věšení, zastřelení, popravě, chcípání, vyvraždění nebo vyhlazování. Ironická vyjádření autoři v tomto případě do výsledků nezahrnuli. Ze sedmdesáti procent byly výhružky zveřejněny muži, přes čtyřicet sedm tisíc příspěvků se objevilo na Facebooku, šest a půl tisíce na různých portálech.

Podle autorů bylo mezi autory příspěvků pětatřicet tisíc různých osob, přes tři sta padesát z nich bylo podepsáno pod deseti a více reakcemi, téměř dva tisíce reakcí vyhrožovalo smrtí čtyřikrát. Uvedené výhružky ve většině případů souvisely s činností politiků a činitelů. „Nejvíce drsných vyhrůžek je obecně směřováno vůči dříve působícím politikům, činitelům a institucím. Velká část vyhrůžek je směrovaná obecně k diskutující protistraně,“ dodal Kwolek. Autor zároveň upozornil, že ideologické preference nejsou v nalezených datech zastoupeny stejným dílem.

V útocích na konkrétní jména převládaly výhružky směřované Bohuslavu Sobotkovi (přes sedm set příspěvků) a na Angelu Merkelovou (tři sta příspěvků). V databázi nejužívanějších výrazů byla nejvíce používána slova: „chcípni,“ „na šibenici,“ „já tě zabiju,“ „pověsit za“.

Dostupnost a anonymita

Podle psycholožky Alexandry Hrouzkové uvedené způsoby jsou dnes dostupným způsobem, jak zacházet s negativními emocemi. „Sociální sítě jsou snadno dostupné a člověk se na nich může vyjadřovat anonymně. To jsou ideální podmínky pro projev negativních emocí, pokud je člověk nemůže nebo nechce zpracovat jiným, pro něj užitečnějším způsobem,“ řekla Deníku Referendum.

Z přehledu za uplynulá tři léta dále vyplynulo, že průměrný denní počet výhružek byl vyšší v období teroristických útoků. Až čtyři stovky hrozeb denně mohou být důsledkem šířícího se strachu. „Agrese obecně bývá důsledkem frustrace a strachu. Pokud se k člověku donese negativní zpráva, která ohrožuje jeho pocit bezpečí, zcela přirozeně reaguje strachem a úzkostí, následkem čehož může mít tendenci útočit,“ doplnila Hrouzková.

Autor analýzy nicméně doplnil, že data nezohlednila výhružné reakce v soukromých, a tedy nedostupných, zprávách, kde mohou být hrozby i četnější. Veřejné příspěvky agresorů se v důsledku reakce jiných uživatelů často i mnohonásobně stupňovaly. Kwolek zároveň vyzval veřejnost k debatě nad tím, jak uvedeným vyjádřením zamezit. „Myslím, že je zájmem všech aby se takový necivilizovaný způsob komunikace minimalizoval,“ uzavřel.