Nenávist k různosti
Jiří DienstbierBrutální a zbabělý útok na náhodně vybrané lidi, kteří nečekali, že by měli být napadeni, si zaslouží jen odsouzení a opovržení. Pozůstalým patří vyjádření naší soustrasti.
Masakr ve floridském Orlandu je podle dostupných zpráv útokem z nenávisti. Masový vrah zabitý na místě útoku policií měl být rozčilen či zhnusen tím, že před časem viděl na ulici dva líbající se muže. Jeho žena o něm v internetových zprávách hovoří jako o násilníkovi, který ji zavíral doma.
Onen muž sice podle dostupných zpráv pracoval v bezpečnostní agentuře a měl k disposici služební zbraň. Týden před útokem si ale legálně koupil pistoli a samopal. Takto ozbrojen pak vyrazil do klubu oblíbeného v prostředí LGBT.
Podrobnosti případu si přečteme v novinách za den nebo dva i se seznamem obětí. Oficiální závěry nás zastihnou někde uvnitř novin za pár měsíců. Nyní se zdá, že přímo při útoku zahynulo devětačtyřicet lidí. Další pět desítek je s různě těžkými zraněními v nemocnici.
Sám chci přičinit jen několik poznámek. První je na místě vyjádření soustrasti těm, kdo v klubu ztratili své blízké — přátele, partnery, děti. Brutální a zbabělý útok na náhodně vybrané lidi, kteří nečekali, že by měli být napadeni, si zaslouží jen odsouzení a opovržení.
Druhá věc je, že ten útok byl spáchán legálně drženými zbraněmi. Jsem rád, že v České republice nelze legálně koupit samopal. Ale beru každý podobný útok za doklad toho, že zbraně patří do rukou jen bezpečnostním složkám státu. Nepatří do rukou žádným pomyslným domobranám, nepatří do rukou ani veřejnosti, která se bojí.
Represe i ochrana veřejného pořádku jsou věcí policie, ochrana před vnějším nebezpečím je úkol armády. Úkolem politiky je pracovat tak, aby se občané ve státě cítili v bezpečí a aby státu důvěřovali jako funkční a srozumitelné struktuře. Ostatně i na příkladu Orlanda vidíme, že ani v zemi, kde je více zbraní než obyvatel, střelbě šílence nikdo nezabrání.
Poslední věcí, kterou chci dnes zmínit, je nenávist k různosti, která, jak se zdá, vedla o víkendu k masakru na Floridě. Různost byla po dlouhá léta předpokladem soutěže a modernizace. My jsme to zažívali před sto lety v národní soutěži mezi česky a německy mluvícími obyvateli českých zemí. Z ní vznikla ČKD i Živnobanka, Tatra i Porsche. Různost se rovnala soutěži a soutěž modernizaci.
Chci a přeji si, aby různost byla znovu vnímána jako příležitost k soutěži a aby byla vnímána jako žádoucí inspirace. Pak se totiž budeme rozvíjet. Smrt je definitivní a žádný rozvoj neznamená.
Jistě, čeští Němci založili Turnenbund, Češi opětovali založením Sokola. Ale když Němci zažádali stát o dotaci na nové divadlo, zažádali Češi ihned také. Chtěli divadlo? Nechtěli. Ale věděli, že stát na dvě divadla nedá, takže jejich žádost ten záměr Němců překazí. Povedlo se jim to.
To nebyla jenom soutěž a v jejím důsledku modernizace, že? To byly také pravidelné etnické srážky , roku 1882 s mrtvými. To byl děsivý český antisemitismus, vyvolaný tím, že většina židů byla německého jazyka a pomáhala těm německy mluvícím vyhrávat volby. To byly úvahy, že když se teď získala Bosna a Hercegovina, bylo by možné ty zatracené Čechy naložit na žebřiňáky a německý prostor Střední Evropy od nich vyčistit. To byly hořící české domy na Chebsku třicátých let. To bylo také to, že můj dědek nasazoval každý den, když šel do služby život, neboť nevěděl, jestli ho nějaký nácek jako státního zaměstnance neodpráskne ze zálohy. To byl Mnichov. To bylo také to, že můj otec, optimista, jako třináctiletý kluk pěstoval angorské králíky - aby měla rodina teplé prádlo, až půjdou špacírem na Sibiř. To byl také brněnský pochod smrti.
Když se podíváme jinam, vidíme ten ekonomický a modernizační "zázrak" Kosova. Soutěžení Hutů a Tutsiů také skončilo nepříliš dobře, pokud si dobře vybavuji. Dnešní president Rwandy se toto soutěžení snaží překonat, nejsme Hutové a Tutsiové, jsme Rwanďané. Zřejmě ten "hlupák", neví, co je pro zemi dobré.
Peníze jsou dobré, ale neznamenají všechno. Pokud mi někdo učiní "kulantní" nabídku, že pokud budu pracovat nikoliv 40, ale 80 hodin týdně a on mi za to přidá 5%, odmítnu. Těch 5% navíc mi za to nestojí.
Zprávy tohoto týdne: Marseille - barmanka byla zmlácená za to, že v době ramadánu prodává alkohol. O den později zavražděni Jean-Baptiste Salvaing a Jessica Schneider , o dva dny později zavražděna britská poslankyně Jo Cox.
Opravdu půjdete vysvětlovat jejich dětem, že sice budou vyrůstat jako sirotci, ale to nevadí, neboť různost se rovná soutěži a ta modernizaci, takže na tom vlastně vydělávají?
Mám střechu nad hlavou, více jídla než stačím sníst a více knížek než stačím přečíst. Nepotřebuji více. A už rozhodně nepotřebují více za cenu každodenního násilí, teroristických útoků a politických vražd.
Oni jsou také ta soutěž a plody modernizace rozděleny nestejnoměrně, že? Snižování mezd, zejména nekvalifikovaných pracovníků na jedné straně, levní zahradníci, uklizečky a chůvy pro ty bohaté. Japonské suši, italskou kuchyni a gruzínská vína pro bankéře, zaplatili penzisté v Bradfordu ztrátou právo dát si ke snídani chléb se slaninou.
Nepřesvědčivý argument také proto, že mnohonárodnostní Osmanská říše, Rusko, Rakousko (-Uhersko), Polsko na tom rozhodně s modernizací nijak dobře nebyly. Kdyby argument o soutěži platil, nejbohatší částí Evropy by byl Balkán.
HDP mnohonárodní Moldávie (2015, parita, IMF) je 5,006 dolarů na hlavu.To je na úrovni Pakistánu, někde za Barmou a Laosem..
Na druhé straně Jižní Korea, která byla po druhé světové válce chudší než Severní Korea má HDP na hlavu 36,511 dolarů a Japonsko dokonce 38,054 dolarů na hlavu. To mimochodem nastoupilo na cestu modernizace a ekonomického růstu, který byl srovnatelný se růstem západu už v období Edo, tedy v době uzavřených hranic.
Ano já vím, pokud se ideologie střetne s fakty, tím hůře pro fakta.