Bouřlivými protesty, kterých se v největších městech Hondurasu zúčastňují desetitisíce lidí, pokračuje již druhým týdnem politická krize ve známém středoamerickém státě. Nejvíce lidí se schází v hlavním městě Tegucigalpa, kde o víkendu armáda zabránila davu v pochodu na prezidentské sídlo. Protesty vyvolal výsledek prezidentských voleb z 26. listopadu, ve kterých porazil za podezřelých okolností dosavadní pravicový prezident Juan Orlando Hernández kandidáta levicové Aliance Salvadora Nasrallu, a to o pouhých 1,5 procenta.

Opozice obviňuje prezidenta z výhry za pomoci podvodů, což připustil do určité míry už i státní volební tribunál (TSE). Kvůli následným protestům a vzrůstajícímu tlaku prezident o víkendu nařídil zákaz vycházení. V úterý přitom odmítla honduraská politice zákaz vynucovat s tím, že se nestaví na žádnou stranu, ale že „je tu od toho, aby lidi chránila, a ne šikanovala“ a že nebude prezidentovy pokyny až do uklidnění situace poslouchat.

Týden trvající krizi, která je podle komentátorů nejhorší od puče z roku 2009, se TSE rozhodl řešit přepočítáním šesti procent hlasů z nejkontroverznějších obvodů. Opozice vedená Nasrallou požaduje ovšem kompletní přepočet, případně nové volby pod mezinárodním dohledem.

„Volební tribunál není nezávislou institucí. Lidé jeho přepočtům samozřejmě nevěří. Je neuvěřitelné, co se v této zemi děje. Nejsme slepí, v protestech budeme pokračovat,“ řekl novinářům sám Salvador Nasralla.

Z obecně politického hlediska vnímá opozice dosavadní Hernándezovu vládu jako viníka prohlubování chudoby, klienta velkých podniků a režim, který neváhá využívat násilí. Podle agenturních analýz je přitom dnes největším problémem Hondurasu rozsáhlá síť drogových gangů. Země patří v přepočtu na obyvatele ke státům s největším počtem vražd na světě.

„Se současným prezidentem nemůžeme pokračovat. Bojíme se večer vyjít ven z domu. Chceme studovat a mít budoucnost v bezpečné zemi. V současnosti často volíme mezi útěkem do Spojených států a strachem ze smrti,“ řekla Reuters honduraská studentka práv Marilyn Cruzová, která se zúčastnila i posledních protestů.

Puč, vraždy a chudoba

Komentátoři připomínají, že velké protesty se v Hondurasu odehrávaly také před dvěma lety. Tehdy je vyvolal skandál spojený se zneužíváním státního Honduraského institutu sociálního zabezpečení, z něhož měl jeho bývalý ředitel vyvést během čtyř let v přepočtu pět miliard korun na soukromé účely.

Analytikové spojují nicméně současné dění už s událostmi roku 2009, kdy v Hondurasu proběhl vojenský puč. Svržení levicového prezidenta Manuela Zelayi tehdy posvětil honduraský nejvyšší soud. Oficiálním důvodem byly obavy, že by Zelayia prosadil zrušení článku ústavy znemožňující jeho znovuzvolení do čela země.

Zrušení stejného článku ústavy přitom prosadil nakonec před dvěma lety právě současný prezident Juan Hernandéz, který se dostal k moci v jen o málo méně kontroverzních volbách v roce 2013.

Jednou z Hernandézových snah bylo bojovat proti drogovým kartelům, které po puči v roce 2009 narostly do nebývalých rozměrů a učinily z Hondurasu jednu z nejnebezpečnějších zemí světa. Znalci však upozorňují, že mezi největší příčiny násilí ve středoamerickém státě patří i propojení armády a policie s velkými soukromými firmami, jimž Hernandéz straní, i když jsou do obchodu s drogami také zapletené.

↗

Honduras patří krom jiného mezi nejnebezpečnější země pro novináře a aktivisty na světě. Foto Ifex.org

Honduraské ozbrojené složky jsou navíc spojovány s vraždami novinářů a ekologických či lidskoprávních aktivistů, jejichž počet se po roce 2009 rapidně zvýšil. Podle neziskové organizace Global Witness, monitorující devastaci planety a porušování lidských práv, bylo od roku 2009 zavražděno v zemi nejméně 124 aktivistů.  Za stejnou dobu zemřelo násilnou smrtí sedmadvacet novinářů, přičemž do té doby bylo za celou historii země zabito pouhých pět žurnalistů.

Zpravodajské agentury připomínají v dané souvislosti nejčastěji vraždu ekologické aktivistky Berty Cáceres, kterou mají dle dosavadního vyšetřování na svědomí nejspíše zástupci honduraských tajných služeb.

V Hondurasu se přitom nelepší ani sociální situace. Pod hranicí chudoby žije až sedmdesát procent obyvatelstva. Více než polovina lidí má denní příjem nižší než jeden dolar.

Opozice vedená Salvadorem Nasrallou slibuje vyřešení problémů s násilím a zavádění sociálních programů na snížení nerovnosti. V protestech hodlá pokračovat i v následujících týdnech.

Další informace:

The Guardian Honduras: police refuse to obey government as post-election chaos deepens

The Guardian Thousands protest in Honduras in chaos over contested presidential election

France 24 Thousands rally over vote count ‘fraud’ in Honduras

Deutsche Welle Honduras ballot recount begins amid election fraud protests

Los Angels Times Human rights groups denounce Honduras curfew as presidential vote count drags on