Střední Amerikou se šíří protestní jaro, v Guatemale již padl prezident

František Kalenda

Vedle Guatemaly zažívá zatím největší protesty Honduras. Lidé se bouří zejména kvůli zkorumpovanosti vládnoucích politiků, jejich zapojení do zločineckých sítí a stále neřešené násilné kriminalitě obecně.

Úleva, překvapení ale také nedůvěra. Takové byly reakce na ulicích Ciudad de Guatemala, hlavního města stejnojmenného středoamerického státu. Více než pět měsíců tu pravidelně protestovaly deseti- až statisíce lidí, aby prezident Otto Fernando Pérez Molina buď odešel, nebo byl zbaven svého úřadu. Nyní dosáhly cíle: ve středu 2. září oznámil Pérez svou rezignaci.

Pérez tak nereagoval pouze na rozhořčené volání demonstrantů, ale především na soustavný tlak z domova i ze zahraničí, jenž vyústil v oznámení generální prokuratury o zahájení jeho trestního stíhání jen den poté, co byl parlamentem zbaven imunity. Ještě před několika týdny přitom na tiskové konferenci hrdě hovořil o připravenosti nikdy neustoupit tlaku „spiknutí“.

Nyní je všechno jinak. Nejenže Pérez už není prezidentem, v noci na pátek 4. září dokonce přišla zpráva o jeho zatčení. Nepotvrdil se tak předpoklad, že se pokusí uprchnout do Panamy.

Guatemalští rozhořčení třímají protestní svícny s Pérezovým obličejem. Foto archiv Taz.de

Důvodem pro demonstrace proti Pérezovi, jeho rezignaci a následné umístění do vazby jsou odhalení v rámci skandálu zvaného La Línea („Linka“) — podle telefonního čísla, na nějž měli volat dovozci, pokud se chtěli spojit se sítí zkorumpovaných politiků a úředníků, v jejichž čele stál prezident Pérez. Jenom on sám měl získat v přepočtu téměř sto milionů korun na úplatcích za nelegální slevy nebo úplné zrušení dovozních cel pro firmy. Země tak přicházela o miliardy na daních.

×