Nesnadné rozhodování čeká členy Středoamerického parlamentu, jejichž řady automaticky rozšiřuje a regionálním zákonodárcem se stává každý odstupující prezident šesti členských zemí. Do několika týdnů by mělo být určeno, zda bude Honduras reprezentovat v červnu 2009 svržený prezident Manuel Zelaya, anebo Robert Micheletti, který puč zinscenoval a zemi několik měsíců prozatímně řídil.

„V případě Hondurasu by měl být přijat prezident Zelaya, protože byl zvolen ve svobodných volbách a složil slavnostní přísahu ústavního prezidenta republiky,“ vyslovila názor honduraská zákonodárkyně Hena Ligia Madridová z Liberální strany, mezi jejíž členy patří Zelaya i Micheletti.

Dle Madridové ustavující dohoda nepřipouští, aby se mohl regionálním zákonodárcem stát prezident, který se do funkce dostal nepoctivým a protizákonným způsobem. S tím však nesouhlasí guatemalský poslanec a místopředseda politické komise Středoamerického parlamentu Rodolfo Dougherty, podle něhož by měl o novém členovi rozhodnout sám Honduras, píše pro IPS Danilo Valladares.

Středoamerický parlament vznikl v devatenáctém století. Zasedal ale jen několik let. Na konci osmdesátých let dvacátého století byl nicméně obnoven a dodnes funguje jako koordinační a diskusní platforma pro záležitosti středoamerické integrace.Takzvaný Parlacen tvoří po dvaceti zákonodárcích ze Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu, Nikaraguy a Dominikánské republiky. Panama z parlamentu odstoupila loni v listopadu na popud prezidenta Ricarda Martinelliho. Martinellimu se nelíbilo, že bývalí prezidenti v regionálním zákonodárném sboru využívají imunity, a unikají tak například vyšetřování obvinění z korupce.

Dilema, kterého z bývalých honduraských prezidentů do regionálního parlamentu přijmout, nyní bude řešit Středoamerický soudní dvůr. Výsledek by měl být znám do dvou týdnů, informoval honduraský zákonodárce Středoamerického parlamentu Víctor Manuel Galdámez.