Nesnadné rozhodování čeká členy Středoamerického parlamentu, jejichž řady automaticky rozšiřuje a regionálním zákonodárcem se stává každý odstupující prezident šesti členských zemí. Do několika týdnů by mělo být určeno, zda bude Honduras reprezentovat v červnu 2009 svržený prezident Manuel Zelaya, anebo Robert Micheletti, který puč zinscenoval a zemi několik měsíců prozatímně řídil.

„V případě Hondurasu by měl být přijat prezident Zelaya, protože byl zvolen ve svobodných volbách a složil slavnostní přísahu ústavního prezidenta republiky,“ vyslovila názor honduraská zákonodárkyně Hena Ligia Madridová z Liberální strany, mezi jejíž členy patří Zelaya i Micheletti.

Dle Madridové ustavující dohoda nepřipouští, aby se mohl regionálním zákonodárcem stát prezident, který se do funkce dostal nepoctivým a protizákonným způsobem. S tím však nesouhlasí guatemalský poslanec a místopředseda politické komise Středoamerického parlamentu Rodolfo Dougherty, podle něhož by měl o novém členovi rozhodnout sám Honduras, píše pro IPS Danilo Valladares.

Středoamerický parlament vznikl v devatenáctém století. Zasedal ale jen několik let. Na konci osmdesátých let dvacátého století byl nicméně obnoven a dodnes funguje jako koordinační a diskusní platforma pro záležitosti středoamerické integrace.Takzvaný Parlacen tvoří po dvaceti zákonodárcích ze Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu, Nikaraguy a Dominikánské republiky. Panama z parlamentu odstoupila loni v listopadu na popud prezidenta Ricarda Martinelliho. Martinellimu se nelíbilo, že bývalí prezidenti v regionálním zákonodárném sboru využívají imunity, a unikají tak například vyšetřování obvinění z korupce.

Dilema, kterého z bývalých honduraských prezidentů do regionálního parlamentu přijmout, nyní bude řešit Středoamerický soudní dvůr. Výsledek by měl být znám do dvou týdnů, informoval honduraský zákonodárce Středoamerického parlamentu Víctor Manuel Galdámez.

Podle Galdámezova názoru si křeslo v regionálním parlamentu nezaslouží ani Micheletti, ani Zelaya. „Micheletti se k moci dostal protiústavně a Zelaya se také dopustil mnoha protiprávních činů, například když se pokoušel přepsat ústavu,“ připomněl. Červnový převrat v Hondurasu byl vyústěním konfliktu, který se rozpoutal o Zelayou prosazované národní referendum, v němž měli místní obyvatelé rozhodnout o změnách ústavy, jež by prezidentovi umožnily znovu kandidovat na funkci prezidenta.

Další informace:

IPS Central America: Ousted President or Coup Leader to Regional Parliament?