Odvrácená tvář kryptoměny: Bitcoin spotřebuje víc elektřiny než Nigérie či Irsko

Facebook Twitter Vytisknout

Digitální měna Bitcoin — zřejmě nejznámější decentralizované platidlo používané pro uskutečnění finančních transakcí bez dohledu států či korporací — spotřebuje dnes při svém provozu více elektřiny než 159 jednotlivých států světa. Upozornil na to v pondělí web Digiconomist. Příčinou je podle Digiconomistu zejména složitý systém, kterým se bitcoinová síť brání proti podvodům. Novináři si všimli problému v posledních týdnech, kdy hodnota Bitcoinu rychle narostla a spolu s tím stoupla právě i elektrická spotřeba.

Systém Bitcoinu čerpá v současnosti množství elektřiny odpovídající roční spotřebě 30,2 TWh. Jedna bitcoinová transakce přitom pohltí až 300 KWh elektrické energie, což je množství potřebné k ohřátí šestatřiceti tisíc varných konvic plných vody.

Kdyby byl Bitcoin samostatný stát, zaujal by v žebříčku spotřeby elektřiny šedesáté čtvrté místo. Předskočil by tak i devatenáct států Evropy včetně například Irska a Slovenska, téměř všechny africké státy nebo Bolívii a Paraguay.

„Markantní rozdíl lze vidět například při porovnání s jinými platebními metodami. Kupříkladu centra produkující platby skrze portál VISA spotřebují stejné množství elektřiny jako padesát tisíc domácností ve Spojených státech. U Bitcoinu jsou to téměř dva miliony osm set tisíc domácností,“ uvedli ve svém článku analytici z Digiconomistu.

Systém Bitcoinu nemá centralizovanou autoritu, která by potvrzovala jednotlivé finanční transakce, ale spoléhá na práci takzvaných „těžařů“, kteří potvrzují směny s využitím extrémně silných a energeticky náročných výpočetních technik. Čím více lidí měnu užívá, tím více těžařů pracuje, a energetická náročnost měny tak dále narůstá.

Bublina jako u nemovitostí?

Bitcoin zaujal média v posledních týdench díky již zmíněnému růstu popularity. O víkendu se vyšplhala jeho tržní hodnota na historické maximum. Jeden Bitcoin tak nyní odpovídá až deseti tisícům amerických dolarů (přibližně 212 tisíc korun).

Znalci však upozorňují, že podobně rychlý růst zažila digitální měna i v letech 2013 a 2014, po čase ale začala stejně rychlým způsobem klesat. Komentátoři světových médií přirovnávali tehdejší dění k spekulativním bublinám objevujícím se například na trhu s nemovitostmi.

Analytici obecně se dnes začínají věnovat čím dál více i negativním stránkám digitálních měn. Například Bitcoin by byl při zachování současného trendu v růstu oblíbenosti v roce 2020 již tak energeticky náročný, že by se silně začaly projevovat jeho dopady na životní prostředí.