Libertarián Vít Jedlička vehementně předstírá vytvoření daňového ráje. Pojďme ho zkusit vzít vážně. Takový libertariánský stát v praxi nám totiž může ukázat, co vlastně pravice myslí tou „svobodou“.
Daněmi a regulacemi sužovaný lídr Svobodných v Královéhradeckém kraji Vít Jedlička si uvědomil, že pouze s ikonou Machem a ohranými frázemi o zlém státu a Evropské unii Svobodní ničeho nedosáhnou. Proto se nechal inspirovat historií kapitalismu. Konkrétně takzvaným „ohrazováním polí“.
Mezi Chorvatskem a Srbskem našel sedm hektarů oázy začínajícího kapitalisty — nikým nenárokované půdy. A tak se třináctého dubna jal analytik finančních trhů prvotně akumulovat. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, a uprostřed toho ráje se tyčí budoucí pamětihodnost, dnes nazvaná parlamentem, podle očitých svědků polorozpadlá ubytovna lomeno bar.
Jak poznáte Liberlanďana? Řekne vám to o sobě
Experti na demografii předpovídají raketový růst počtu „Liberlanďanů“, který (vzhledem k historicky nízké úmrtnosti na území Liberlandu) již s předstihem nazývají „demografickým přechodem“.
Negativních důsledků růstu populace si je místní státní aparát vědom, takže se rozhodl mezi žadateli o občanství pečlivě vybírat. A přesně zde začíná ta „libertas“ v názvu země. Obyvatelem totiž nemůže být jen tak někdo. Libertariáni nám tak poodhalují o něco víc z onoho velikášského pojmu „svoboda“, kterým tak rádi obhajují nekonečný dosah svojí pomatenosti.
Současná evropská chudina je skupina lidí, kteří nechtějí pracovat, ale rádi vysávají sociální stát. Ti jsou pochopitelně z Liberlandu automaticky diskvalifikovaní. Kdo by chtěl chudé ve svém státě, když si může podle svého klíče vybírat?