↗

Elektřinu fakticky spotřebovávají tzv. těžařská centra — komplexy s počítači, které provádějí složité matematické výpočty, jež měnu chrání. Většina z těchto center je v Číně. Provozovatelé jsou odměňováni v nově vzniklých — vytěžených — Bitcoinech. Foto Stefen Chow, IEEES

Nejméně tolik elektřiny jako Maďarsko, možná ale i tolik jako Francie; na každý pád už více než většina států světa. Takovou spotřebu elektrické energie váže dnes existence Bitcoinu, nejrozšířenější světové kryptoměny. Jak upozorňuje šéfzpravodaj BBC pro ekologická témata Justin Rowlatt, kvalifikované odhady energetické náročnosti Bitcoinu se značně rozcházejí — od 40 do 445 terawatthodin (TWh) ročně. Medián je přibližně 130 TWh, což je spotřeba Švédska. Avšak i spotřeba kolem nejnižších odhadů, tedy čtyřiceti TWh ročně, je impozantní. Odpovídá úrovni Kataru, Nového Zélandu či již zmíněného Maďarska. Navíc se všichni shodnou, že stále narůstá.

Podle aktuální dokumentace prestižního Centre for Alternative Finance při univerzitě v Cambridge (CCAF) se Bitcoin posunul v žebříčku spotřeby elektřiny od roku 2017 ze čtyřiašedesáté pozice (spotřeba Slovenska) na třicátou (spotřeba Argentiny). Přibližně dvě třetiny elektřiny spotřebované Bitcoinem přitom dle CCAF pocházejí z fosilních zdrojů.

„Taková je podstata Bitcoinu. Spotřeba elektřiny nemůže klesnout, dokud výrazně neklesne i jeho cena,“ uvedl pro BBC Michel Rauchs, analytik univerzity v Cambridge.