Bitcoin spotřebuje více elektřiny než většina států světa

↗

Elektřinu fakticky spotřebovávají tzv. těžařská centra — komplexy s počítači, které provádějí složité matematické výpočty, jež měnu chrání. Většina z těchto center je v Číně. Provozovatelé jsou odměňováni v nově vzniklých — vytěžených — Bitcoinech. Foto Stefen Chow, IEEES

Nejméně tolik elektřiny jako Maďarsko, možná ale i tolik jako Francie; na každý pád už více než většina států světa. Takovou spotřebu elektrické energie váže dnes existence Bitcoinu, nejrozšířenější světové kryptoměny. Jak upozorňuje šéfzpravodaj BBC pro ekologická témata Justin Rowlatt, kvalifikované odhady energetické náročnosti Bitcoinu se značně rozcházejí — od 40 do 445 terawatthodin (TWh) ročně. Medián je přibližně 130 TWh, což je spotřeba Švédska. Avšak i spotřeba kolem nejnižších odhadů, tedy čtyřiceti TWh ročně, je impozantní. Odpovídá úrovni Kataru, Nového Zélandu či již zmíněného Maďarska. Navíc se všichni shodnou, že stále narůstá.

Podle aktuální dokumentace prestižního Centre for Alternative Finance při univerzitě v Cambridge (CCAF) se Bitcoin posunul v žebříčku spotřeby elektřiny od roku 2017 ze čtyřiašedesáté pozice (spotřeba Slovenska) na třicátou (spotřeba Argentiny). Přibližně dvě třetiny elektřiny spotřebované Bitcoinem přitom dle CCAF pocházejí z fosilních zdrojů.

„Taková je podstata Bitcoinu. Spotřeba elektřiny nemůže klesnout, dokud výrazně neklesne i jeho cena,“ uvedl pro BBC Michel Rauchs, analytik univerzity v Cambridge.

Zpráva●Radek Kubala

Odvrácená tvář kryptoměny: Bitcoin spotřebuje víc elektřiny než Nigérie či Irsko

Hodnota Bitcoinu vzniká čistě na trzích. Měny samotné v oběhu přibývá velice pomalu, protože Bitcoin se rodí jen jako virtuální odměna pro provozovatele fyzicky existujících „těžebních center“ — počítačových komplexů zapojených do stále složitějších početních úloh, které tuto měnu decentralizovaně chrání. Právě tato centra spotřebovávají zmíněnou elektřinu. Platí, že čím je hodnota Bitcoinu na trzích vyšší, tím více je transakcí i potřeby jejich ochrany. S hodnotou roste též zájem těžební centra budovat.

„Čím dál náročnější výpočty pro Bitcoin neslouží žádnému jinému účelu. Jejich výsledky se takřka okamžitě mažou a stroje počítají zase další úlohy. Vše přitom stojí ohromné množství energie a příslušně zatěžuje životní prostředí,“ vysvětloval v pátečním vysílání BBC Alex de Vries, zakladatel stránky Digiconomist a expert právě na Bitcoin.

Muskův nákup

O tématu se v poslední době debatuje i proto, že v aktuálním roce hodnota Bitcoinu opět poskočila — aktuálně se pohybuje kolem padesáti tisíc amerických dolarů (přes milion korun) za jednotku. O tento boom se postaral mimojiné i americký vynálezce a miliardář Elon Musk, jehož Tesla nakoupila na počátku února jednorázově Bitcoin v hodnotě jeden a půl miliardy dolarů. Do budoucna navíc slíbila sama přijímat bitcoinové platby.

Komentář●Tobiáš Lipold

Starbucksová diplomacie Čínské lidové republiky a její přítel Elon Musk

Musk, respektive Tesla, podnítili další zájem o měnu a sami vydělali za měsíc 900 milionů dolarů. Dočkali se však také mohutné vlny kritiky. „Tesla získala minulý rok v dotacích na environmentální projekty jeden a půl miliardy dolarů. Stejnou částku firma investovala do Bitcoinu, který produkuje stále víc oxidu uhličitého. Dotace by se měly prošetřit a kryptoměny penalizovat uhlíkovou daní,“ uvedl k situaci David Gerard, autor studií a knih o digitálních měnách.

Ekologická udržitelnost Bitcoinu se odvíjí částečně i od energetického portfolia země, ze které „těžař“ operuje — například v Norsku kryptoměna funguje převážně na obnovitelných zdrojích. Většina těžařů se ale nachází v Číně, která je se svou závislostí na uhlí největším znečišťovatelem na světě.

Přes momentální popularitu je budoucnost Bitcoinu nejistá. Ekonomové připomínají, že jeho cena může klesnout stejně rychle, jako vzrostla. Kryptoměna se totiž opírá pouze o důvěru investorů