Na přelomu roku 2017 se vytvořila největší spekulativní bublina na trzích s kryptoměnou bitcoin, kdy v průběhu jednoho měsíce vzrostla cena jedné mince z 8 na 19 tisíc amerických dolarů, aby za další měsíc opět klesla na 8 tisíc. V tomto období vyšlo o bitcoinu, o technologii blockchain či o budoucnosti finančních trhů nespočet článků. Zároveň vešlo ve známost několik výzkumů o obrovské energetické náročnosti bitcoinu.

Od ledna bitcoinové investiční nálady ochladly, a proto se nyní ptejme: pomohou nám technologie blockchain v cestě za udržitelnou nerůstovou budoucností, nebo jsou a budou energetickou pohromou?

Energetická stopa bitcoinu velká jako Česká republika

Bitcoin byl před deseti lety vyvinut na technologii blockchain, tedy veřejné šifrované databázi veškerých transakcí, jakési účetní knize, která je decentralizovaně ukládána v síti. Na rozdíl od běžného bankovního systému nepotřebuje bitcoin prostředníka a měnu spravují přímo členové sítě.

Vytváření peněz, takzvaná těžba, probíhá také decentralizovaně a je v zásadě odměnou těm členům sítě, kteří poskytnou svou výpočetní techniku k běhu energeticky náročného algoritmu (takzvaný proof-of-work), zajišťujícímu bezpečné zúčtování všech transakcí. S rostoucí sítí se samozřejmě zvětšuje energetická náročnost výpočtů a zároveň se snižuje odměna těžařům, což vede k dalšímu navyšování jejich výpočetního výkonu a spotřeby energie.

Odhady, kolik energie dnes bitcoin spotřebuje, se dosti liší, a to především pro nedostatek dat o uživatelích. Asi nejznámějším modelem je takzvaný Bitcoin Energy Consumption Index na serveru Digiconomist, dle nějž dosáhla náročnost systému v květnu tohoto roku 70 TWh (terrawatthodin), a překonala tak spotřebu energie České republiky. Přestože někteří autoři tato data všemožně relativizují, je zřejmé, že používání bitcoinu s sebou nese velké biofyzikální náklady s dopady na celou společnost.

Decentralizaci v prostředí bitcoinu umožňují nákupy levné elektřiny v oficiální ekonomice (například elektřiny z uhlí v Číně). Skutečné náklady v podobě emisí CO2 ale platí celá společnost. Doplácí tak na vlastní neschopnost zahrnout environmentální (a sociální) náklady do skutečných cen elektřiny a nelze očekávat, že by se vlastníci bitcoinu sami pokusili o nápravu. Ostatně způsob těžby měny je algoritmem předem dán.