Přemýšlejme, co nahradí tuto civilizaci a jak se na to začít připravovat

Mikuláš Černík

Rozhovor s Rupertem Readem, britským akademikem a politikem anglické Strany zelených, jenž působí jako ředitel think tanku Green House a přednáší na University of East Anglia, kde se zabývá filosofií vědy, jazyka a environmentálními teoriemi.

Neobáváte se, že jako filosof můžete být odtržený od reálného života? Děláte jako akademik něco pro to, abyste nehovořil pouze k akademické obci?

Často mluvím mimo akademické prostředí s aktivisty a veřejností. Jsem osobně zapojený v politice, konkrétně ve straně Zelených, a angažoval jsem se i v nenásilných přímých akcích. Vedu think tank, který se snaží zapojit do vytváření politik aktivněji a příměji, než to dělá většina akademiků. A v neposlední řadě mám také vlastní zahrádku, kde pěstuji podstatnou část jídla pro vlastní spotřebu a snažím se udržovat si propojení s opravdovým životem. A netrávit veškerý čas zavřený uvnitř.

Nedávno vzbudilo pozornost hnutí Momentum britských labouristů a Jeremyho Corbyna. Vidíte nějakou naději pro budoucnost v tom, že se náhle více mladých lidí začalo zajímat o politiku?

Ano, myslím, že to znamená naději. Naděje je i v tom, jak rychle tyto vlny a nárůsty přicházejí, v případě Corbyna, v Americe u Bernieho Sanderse. Podobné příklady nalezneme v Evropě i jinde. Je to nadějné, protože to znamená velikou možnost rapidní změny. A rapidní změna je to, co potřebujeme.

K tomu, co nabízí Jeremy Corbyn, jsem trochu skeptický. Corbyn má několik velmi dobrých stránek. Myslí to dobře, předtím, než se stal slavný, jsme se setkávali na demonstracích za smysluplné věci, například za jaderné odzbrojení nebo proti invazi do Iráku. Také některé jeho politiky jsou velmi dobré, například návrhy environmentálních opatření. On osobně je proti jaderné energetice, což je zajímavé a povzbuzující.

Je tu ale zásadní problém. Corbyn je stále součástí té staré levice, která je od základu odhodlaná prosazovat nekonečný ekonomický růst, nekonečný růst průmyslu, nekonečné budování nové infrastruktury či infrastruktury bydlení. Co ale vůbec nebere v potaz, je ekologická krize. Jeho jinak dobré návrhy v oblasti životního prostředí bohužel zastiňuje masivní tlak na rychlý a nikdy nekončící ekonomický růst v jeho programu.

Snažím se udržovat si propojení s opravdovým životem a netrávit veškerý čas zavřený uvnitř. Repro YouTube

Vedle labouristů a zelených nabízí v politice rapidní změnu také proud, který stojí za brexitem a který nyní nabývá na síle u nás ve středovýchodní Evropě s nástupem autoritářských režimů. Například Slavoj Žižek jednou vyjádřil pochopení pro příznivce brexitu. Je nutné brexit a jiné proudy konzervativní kontrarevoluce zavrhnout?

Mnoho lidí, kteří hlasovali pro odchod Británie z EU, hlasovalo proti politikám korporátní neoliberální globalizace, které v posledních generacích dominují světu. Příliš nepochopili, že jejich volba je hodně neefektivní způsob, jak vyjádřit nesouhlas. Ale vyjádřili ho a za to jim patří uznání. Zdá se mi, že principiálně by bylo možné mít zelený brexit. Napsal jsem o tom zprávu — o tom, že bychom mohli věnovat více úsilí lokalizované budoucnosti Británie, méně závislé na obchodu s Evropskou unií a kýmkoli jiným ve světě. Bohužel to se velmi pravděpodobně nestane, protože politice v naší společnosti dominují ideologie neustálého růstu, produktivismu, konzumerismu či globalismu.

Potřebujeme být těmi, kdo stojí na straně ochrany životního prostředí, pracovních míst, standardů pracovních podmínek. Na straně silnější lokalizace, která snižuje moc mezinárodních elit včetně finančních. A pouze pokud budeme dělat tohle, pak se dostaneme do pozice, kdy budeme moci získat zpátky hlasy toho typu voličů, kteří hlasovali pro brexit, Trumpa nebo autoritáře zde ve střední Evropě.

Profesorka Librová, jeden z významných hlasů environmentálního hnutí v České republice, říká, že dnes jako aktivisté můžeme poskytovat paliativní péči pro umírajícího pacienta — Zemi, která nakonec stejně podlehne. Je podle vás taková paliativní péče důležitá? Co je pro vás příkladem takové péče?

Myslím si, že bychom měli věnovat více úsilí do připravování půdy pro civilizace, které přijdou po této. Věřím, že je to velmi důležitá věc, na kterou bychom se měli připravovat již nyní. Je to něco pozitivního, na čem můžeme pracovat.

Můžeme se pokusit zachovávat znalosti a dovednosti, které mohou být v budoucnu užitečné, až civilizace začne kolabovat. Dovednosti budování komunity, dovednosti permakultury, zachovávání semen, zachovávání znalosti řemesel, naučit se žít soběstačně z toho, co nám dává Země. Někdo z nás se možná vrátí k půdě a bude pěstovat potraviny, ať už ve městech, nebo na venkově.

Nemůžeme předpokládat, že je buď všechno, nebo nic. Nemůžeme předpokládat, že si s touto civilizací vytvoříme ráj na zemi, nebo lidé úplně přestanou existovat. To, co se pravděpodobně stane, je někde na půli cesty mezi těmito extrémy. A to znamená, že je tu veliký prostor a veliká potřeba přemýšlet nad tím, co nahradí tuto civilizaci a jak se na to můžeme začít připravovat.

Zažíváme boom solárních technologií a jednou z jeho hlavních představitelů je Elon Musk. Vidíte jeho nebo jeho společnost jako součást žádoucí změny, nebo spíše naopak?

Myslím, že je veliký omyl brát jej jako hrdinu. Je to především byznysmen, který hledá způsoby, jak vydělat hodně peněz. Na to bychom neměli zapomínat. Ani na to, že některé způsoby, kterými vydělává peníze, jsou potenciálně velice nebezpečné. Například fetiš elektrických aut je poměrně diskutabilní.

Když se podívám dnes ráno v Brně z okna, všude jsou auta a prakticky všechna využívají technologii spalovacího motoru. Když pouze nahradíme tuto technologii elektrickou a solární, stále tu budeme mít auta ucpávající ulice, srážející a zabíjející lidi.

Elon Musk ale plánuje ještě další znepokojivé věci, například vesmírný turismus. Pokud bychom měli dostatek energie ze slunečního záření k tomu, abychom se vystřelili do vesmíru, bylo by daleko lepší pomocí této energie vyhřívat své domovy nebo vařit. Každá energie odněkud pochází. Jakákoli energie, kterou nevyužíváme k dobrým účelům, je ve výsledku vyplýtvaná a představuje promarněnou příležitost za vysokou cenu.

Zodpověděl jste mi všechny otázky. Mělo by v tomto rozhovoru ještě něco zaznít?

V České republice na mě udělal dojem živý sektor lidí zapojených v nerůstových iniciativách, v přípravě klimakempu, ve vytváření alternativních médií, ve vytváření družstevních prostor. Je to vzrušující a tyto zážitky si užívám. Tyto věci vytvářejí budoucnost a doufám, že čtenáři tohoto rozhovoru se do nich také zapojí. Pokud ne, alespoň je podpoří penězi, aby se do nich mohli zapojit ostatní.

Originál rozhovoru v angličtině je k přečtení zde.

    Diskuse
    JN
    April 23, 2018 v 9.46
    "Tak nám zrušili civilizaci!"
    "Kterou, paní Müllerová?

    A to je dobře, rapidní změna je to, co potřebujeme."
    PK
    April 23, 2018 v 13.12
    Kdo ty odpovědi překládal?
    Především bych mu chtěl sdělit tajemství, že slovo "politics" není množným číslem, přestože má "s" na konci.

    Z obratu "některé jeho politiky jsou velmi dobré" ovšem dostávám přímo osypky. To by nezachránilo ani to jednotné číslo.

    Rovněž obraty jako "tyto zážitky si užívám", "že si s touto civilizací vytvoříme ráj na zemi" "věnovat více úsilí do připravování půdy" by byly tak ještě snesitelné při rychlém tlumočení mluvené řeči.

    Správné užívání předložek a pádů v češtině se zřejmě podle autora příliš přeceňuje.
    PK
    April 23, 2018 v 13.20
    To je právě ta potíž s referendy
    Že lidi si vůbec nepřečtou otázku, a "hlasují" o čemkoliv jiném:

    "Mnoho lidí, kteří hlasovali pro odchod Británie z EU, hlasovalo proti politikám korporátní neoliberální globalizace".

    Dobře, ne každý je genius, ne každý umí číst, a ne každý sleduje sdělovací prostředky natolik, aby věděl, o čem je referendum, kterého se rozhodl zúčastnit. Ale že se britský politik zcela vážně domnívá, že "za to jim patří uznání", tak to už je opravdu nad moje chápání.
    April 25, 2018 v 8.44
    Vystřelit se do vesmíru
    Když máme dost energie, abychom se dokázali vystřelit do vesmíru, je právě vystřelit se do vesmíru naší povinností. Aspoň pokud chceme zastavit globální oteplování.

    Podle zákona zachování energie žádná energie, kterou máme, nemůže jen tak zmizet, může jen změnit svou podobu. Každá energie, kterou jakkoliv využíváme, se nakonec promění na teplo. Na zdrojích energie, jaké využíváme, záleží, protože některé jen přeměňují sluneční energii, která na Zemi dopadá tak jako tak, některé uvolňují energii z chemických vazeb nebo atomových jader, kde mohla zůstat neškodně uložená, a některé ještě navíc posilují skleníkový efekt, který omezuje vyzařování tepla pryč ze Země. Tak jako tak ale jakoukoliv spotřebou energie z jakéhokoliv zdroje ohříváme planetu. Naše civilizace tím pádem nemůže neohřívat Zemi, pokud neomezí svou spotřebu energie anebo významnou část této spotřeby nepřesune mimo Zemi.