Jak změní bitcoin svět?
Mikuláš FerjenčíkDigitální měna bitcoin ohrožuje státní monopol na peníze. Tato měna není vázaná na žádný stát či centrální banku. V tom spočívá revoluční potenciál bitcoinu. Konkurence státním inflačním penězům se dotýká samotné podstaty státní moci.
Bitcoin je digitální měna. Velmi zjednodušeně vzniká tak, že lidé pálí elektřinu a na oplátku dostávají podle předem známého klíče bitcoiny — digitální peníze. Hodnota bitcoinu se odvíjí od toho, že se nedá získat bez nákladů a dále od toho, co všechno se za něj dá koupit. Nemalý dopad na vývoj jeho ceny mají i pozitivní či negativní očekávání.
V následujícím článku se budu zabývat otázkou, jak může bitcoin ovlivnit fungování naší společnosti a našeho finančního systému, stejně tak i slabými místy bitcoinu.
Bitcoin může změnit placení na dálku velmi podobným způsobem, jakým změnil email poštu. Umožňuje hradit částky v řádech jednotek korun, kdekoli na planetě, bez poplatků a okamžitě. Tyto vlastnosti bitcoinu ohrožují bankovní sektor, současně ovšem otevírají prostor pro mnohem užší spolupráci a dělbu práce napříč planetou pro začátek v digitální ekonomice.
Měna bez centrální banky, je to možné?
V případě bitcoinu neexistuje žádná centrální banka, která by stála u počáteční emise peněz. Emise bitcoinů probíhá úplně decentralizovaně — na účty uživatelů, kteří používají velký výpočetní výkon pro těžbu bitcoinů, se bitcoiny prostě časem připíší. Podstatné je, že žádná centrální autorita nemá na tenhle proces vliv. Prostě existuje algoritmus, který akceptuje celá síť, a podle tohoto algoritmu bitcoiny vznikají.
Tento způsob emise peněz vede k zajímavým výsledkům. Předně, není žádný státník, či guvernér národní banky, který by mohl říct: „teď peníze natiskneme“, případně „teď peníze stáhneme z oběhu“. Politicky motivované zásahy do ekonomiky tak nejsou možné, vlády a centrální banky ztrácejí řadu možností jak ovlivňovat ekonomiku, které jsou ve světě centrálního bankovnictví úplně standardní. Žádné čachry s minimálními rezervami, žádný tisk bankovek jako ve Weimaru, žádná změna repo sazby. Ve společnosti, která platí bitcoinem, nelze udělat měnovou reformu.
Bitcoin také nevzniká dluhově. Množství bitcoinů v oběhu nezávisí na tom, zda si lidé zrovna půjčují, nebo zda dluhy splácejí. V tomto směru se bitcoiny podobají spíše zlatu. Vytěží se a prostě existují.
Konec státního monopolu na peníze
Největší změna, kterou bitcoin přináší, ovšem je ohrožení státního monopolu na peníze. Důležité je, že toto narušení státního monopolu není legislativní, ale technologické. Existuje měna, kterou se dá platit a není vázaná na žádný stát či centrální banku, ergo státní monopol na peníze je pryč.
V tu chvíli se ale naplno projeví další vlastnosti bitcoinu — platby jsou anonymní. Bitcoin tedy může razantně narušit možnost státu vybírat daň z příjmu fyzických osob. Ještě více může narušit schopnost státu vybírat DPH a to zvláště za služby v digitální ekonomice.
Bitcoin současně bere státu i možnost zabránit v provedení dnes ilegálních transakcí. Už dnes si můžete koupit za bitcoiny kokain téměř na dobírku.
Otazníky
Výše nastíněná vize je pořád ještě spíše hudbou budoucnosti. Na druhou stranu už dnes je možné přežít celý týden a platit pouze bitcoiny, jak nedávno dokázala novinářka časopisu Forbes Kashmir Hillová.
Základní otázkou je, jestli se časem vytvoří dostatečně velký trh, který by bitcoiny akceptoval. Osobně si myslím, že je to jen otázka času a otázka rychlosti reakce států. Jakmile začnou bitcoiny přijímat velké progresivní firmy (třeba Google, Facebook nebo Apple), je dost možné, že prolomí psychologické bariéry a stanou se univerzálním internetovým platidlem. Na druhou stranu je možné, že státy zatáhnou za „záchrannou brzdu“ a používání bitcoinů korporacím prostě zakážou (případně ho znemožní v praxi, třeba nastavením daní).
Druhým otazníkem je, zda je rozumné vytvářet deflační měnu. Je dost možné, že naše inflační měny podporují rozvoj hospodářství. Když peníze každý rok ztrácí hodnotu, motivuje to lidi investovat je (nebo je alespoň utratit). Ve chvíli, kdy je reálný výhled, že si za své úspory v bitcoinech budete moci koupit čím dál více zboží, je vaše motivace utrácet podstatně menší.
Proč by měl být bitcoin deflační? Algoritmus jeho emise je nastaven tak, že se tempo uvolňování nových bitcoinů do oběhu postupně zpomaluje a časem se úplně zastaví. Při očekávaném nárůstu výroby tedy bitcoin směřuje k deflaci.
Zřejmě největší problém bitcoinu v tuto chvíli je obrovská fluktuace jeho hodnoty. Cena bitcoinu vůči dolaru se mění o desítky procent během jediného týdne (občas i dne). Tato situace značně narušuje praktickou použitelnost bitcoinu.
Je možné, že se situace stabilizuje s rostoucím objemem plateb realizovaných v bitcoinech. Důležitá v tomto ohledu bude i obchodní stabilizace bitcoinu — v současnosti fluktuace jeho ceny razantně ovlivňují přísliby, či výpovědi spolupráce ze strany velkých hráčů v rozličných oblastech (především ale z bankovního sektoru). Jestli se tento problém nevyřeší, tak zřejmě bitcoin nebude nikdy schopen nahradit současné státní měny.
Otazníky panují i okolo zmíněné anonymity bitcoinu. Uživatel sice nemusí sdělovat své údaje, ale všechny proběhlé transakce jsou veřejně logované a pokud někdo zjistí identitu jednoho článku řetězu, dokáže identifikovat i zbytek (pokud má k dispozici donucovací prostředky). Existují technické nástroje, jak své soukromí chránit, ale není to zcela triviální a v některých jurisdikcích ani legální.
Co napsat závěrem?
Bitcoin dost možná není ta digitální měna budoucnosti, kterou hledáme, ale v tuto chvíli se zdá, že je vývojovým článkem na cestě k této měně. Největší průlom, který bitcoin v tuto chvíli přináší, je změna paradigmatu. Lidé jsou díky bitcoinu ochotní akceptovat i měnu bez institucionálního krytí.
Dá se očekávat, že již velmi brzy se proti bitcoinu rozjede masivní represe ze strany státních institucí. Ty budou za svůj monopol na peníze bojovat ze všech sil. Podobně jako nedávno skončila měna Liberty Reserve, která nepochybně měla stovky tisíc uživatelů, kteří se ničeho nelegálního nedopouštěli, obrátí se pozornost úřadů i směrem k bitcoinu.
Ten ovšem žádnou „centrální banku“ na rozdíl od Liberty Reserve nemá, takže bude podstatně těžší ho zakázat. Odolnost decentralizované infrastruktury prověří teprve čas. Stejně tak státy časem určitě budou chtít zakázat přijímání plateb v bitcoinech, pokud to ale neudělají dostatečně brzo, je reálná šance, že to veřejnost nepřipustí.
Další odkazy:
Série článků o týdnu života na bitcoinech
Pět amerických ekonomů se vyjadřuje k bitcoinu
Rick Falkvinge, zakladatel Pirátského hnutí, o bitcoinu
Anonymita bitcoinu, kde jsou její hranice a jak ji vylepšit
Zpravodajský článek o konci svobodné měny Liberty Reserve
Anonymita bitcoinu představuje jeho největší nebezpečí. Už dnes existují v USA obchody se zbraněmi, které přijímají platby pouze v bitcoinech, aby se zbavily odpovědnosti registrace a dali uživatelům malých zbraní možnost nakupovat bez nebezpečí.
Anonymita vede také k daňovým únikům a tedy parasitismu na systému. U Internetu je to vlastně ještě ostudnější, protože Internet je vlastně takový kapitalistický socialismus. Většina je ho budována za veřejné prostředky, přiživuje se na něm spousta lidí, aniž by do společné kasy něco odevzdávali.
Situaci nezlepší ani finanční limit na anonymní převody, který funguje v případě hotovostních vkladů v bankách. Každá bitcoinová transakce může být provedena na jinou anonymní adresu a to i rychle za sebou.
Největší paradox, v článku poněkud zastřený, ovšem je, že bitcoin je generován (emitován) pouze manipulací s ním. Vlastně je to obdoba českého bankovnictví, kdy největší objem prostředků generují bankéři (v případě bitcoinu jsou to tzv. miners) vybíráním poplatků za transakce.
Bitcoin je jednou z dalších podpůrně aktivit podporujících zločinnost, která podrývá autonomii Internetu a může vést k legitimizaci jeho regulace, kontroly a nakonec i zpoplatnění běžných služeb.