Na švýcarské půdě se zase chystá revoluce

Jiří Silný

Iniciativa, připravující referendum o požadavku základního příjmu ve Švýcarsku, sesbírala dostatečný počet podpisů na vyhlášení referenda. V českém prostředí nebude snadné tuto myšlenku prosadit, což se ukazuje na debatě o zneužívání sociálních dávek.

Víkendová bouřka k nám prý přišla ze Švýcarska. A kdo ví, čeho všeho se ještě dočkáme. Švýcarsko je země, kterou obvykle považujeme za bohatou, konzervativní, demokratickou a až přehnaně spořádanou. To je všechno v podstatě pravda, ale každé takové obecné posudky mají i svou druhou stránku. A tak například hnutí dada, které si dalo za cíl „épatez les bourgeois“ (šokujte buržousty), bylo založeno roku 1916 v Curychu. V té době tam byl v exilu i V. I. Lenin, který zanedlouho k témuž cíli také nezanedbatelně přispěl.

V březnu 2011 se rovněž v Curychu ustavila iniciativa, připravující referendum o požadavku nepodmíněného základního příjmu (NZP). Návrh k hlasování zní: „Spolek (stát) zajistí zavedení nepodmíněného základního příjmu. Základní příjem má umožnit všem obyvatelům důstojnou existenci a umožnit jim účast na veřejném životě. Zákon upravuje především financování a výši základního příjmu.“

Iniciativa navrhuje výši 2500 franků pro dospělého a 600 franků pro dítě měsíčně. To by znamenalo celkovou potřebu asi dvě stě miliard franků, zhruba třetinu hrubého domácího produktu. Asi 17O miliard je dnes vypláceno v různých sociálních systémech, takže deficit 30 miliard by měl být ufinancovatelný. Současný kurs švýcarského franku je kolem 21 Kč.

Iniciativa už získala sto třicet tisíc podpisů (to je dostatečný počet) a to tempem, přesahujícím všechny dosavadní celostátní referenda, kterých bylo od jejich zavedení v roce 1891 celkem 420. I počet hlasů je větší než kdy dřív. Kdy dojde k hlasování, není předem jasné, proces může trvat až do roku 2019 a těžko odhadovat, jak nakonec hlasování dopadne, ale široká společenská debata je zajištěná. Každopádně může být Švýcarsko první zemí, kde bude NZP zaveden.

×
Diskuse
MH
August 6, 2013 v 15.38
"V českém prostředí nebude jistě lehké myšlenku NZP prosadit". Jen bych připomněl, že jeden ze světových průkopníků NZP byl český ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS), který v roce 2006 navrhoval základní příjem 4000 korun na osobu. Nebýt mocenských intrik Kalouska a zpřáteleného tisku, pravděpodobně bychom v ČR jako první už hodnotili tento zajímavý nápad. S výhradou, že plán ODS počítal s částkou na úrovni minima nutného k přežití, kterou by ovšem další vláda mohla upravovat.

Že se nic podobně odvážného nedá čekat od budoucí vlády levice, a už dávno ani od ODS (o ufonech z TOP09 raději ani nemluvě), je fakt který stojí za zamyšlení. Jako by jediná ekonomická pravda už všechno převálcovala.
TT
August 6, 2013 v 16.38
Bohužel,
od našich vlád těchto ni budoucích se skutečně nic takového očekávat nedá. A smutné je it to, že velká část lidí uvažuje ve vzorci, jak jej popisuje Werner. Ta líná cháska by nepracovala.

Zajímavé je, že ten samý argument uváděla šlechta a velkofarmáři, ať již se jednalo o zrušení otroctví, či zkrácení pracovní doby. Vždy byl argument, že my, plebs, nebudeme vědět co s volným časem. Tehdy to bylo o to pikantnější, že ti co to říkali, nikdy v životě nepracovali a dokonce práci považovali (a považují) za něco, co mají děla jen nižší třídy či podřadné národy.

Nepodmíněný základní příjem je v tomto ohledu dalším krokem k osvobození člověka - což je nakonec patrné i z textu otázky švýcarského referenda.
August 6, 2013 v 21.40
...
od určité výše platu bych ale tento příjem nedával, a využil peníze pro ty, kteří by potřebovali více peněz než by byl v tomto základním přijmu, např. zdravotně postižení. Jinak se mi to dost líbí...
August 7, 2013 v 2.07
Názor německého ekonoma
Stoupencem základního příjmu v Německu je i respektovaný ekonom a šéf Hamburského institutu pro světovou ekonomiku Thomas Straubhaar. Rozhovor s ním vyšel v letošním Respektu č. 25.

Zavedení základního příjmu považuje za svého druhu daňovou reformu, která sloučí různé kanály přerozdělování daní do jednoho. Výši základního příjmu pro každého, při stávajících daních, odhaduje na 600 – 700 EUR měsíčně. Pokud by měl být základní příjem vyšší, musely by se daně přiměřeně zvedat, nebo omezovat okruh osob, které by ho dostávaly.

Nevěří ale tomu, že by byla taková reforma možná jednorázově. Spíše postupnými kroky, třeba se zaměřením na pouze některé skupiny obyvatel, některé dávky a podobně. Téma základního příjmu však podle něj inspiruje k novému přemýšlení o sociálním státě.

V Německu prý nachází tato myšlenka největší podporu u Zelených a Die Linke. „Problém s tímto konceptem mají sociální demokraté – oslabily by pak totiž odbory, protože by klesl význam jejich vyjednávání se zaměstnavateli o výši mezd.“

K možnosti, že lidé při základním příjmu zleniví, Straubhaar říká: „Lidé nejsou sami od sebe líní, v Evropě je vysoký pracovní étos a to se dá i daty snadno doložit. Stačí chtít to vidět.“