Zabil Mt.Gox bitcoin?

Tereza Starostová

Pád bitcoinové směnáry Mt.Gox spíše než jako zničující tragédii lze chápat jako příležitost pro uživatele, ale i další směnárny, k zamyšlení nad dostatečným zabezpečením svých investic.

Pokud považujete nadpis za úryvek detektivní literatury, pravděpodobně nevlastníte televizi, moc nečtete noviny, nebo se Vám z nějakého důvodu doposud dařilo i třeba na internetu tomuto tématu vyhnout.

Kryptoměna, virtuální decentralizovaná měna, která neexistuje, podobně jako koruny či dolary, v té obvyklé papírové podobě, ale pouze ve formě specifického kodu ve vašem počítači, chytrém telefonu nebo dokonce speciálním úložném zařízení podobném flashdisku.

Možná jste v kontextu s bitcoinem četli či slyšeli o absurdních výkyvech jeho hodnoty, krádežích, hackerských útocích, různých druzích zneužití či dokonce existenčních pádech celých burz obchodujících s touto měnou. Ale co to vlastně je, jak funguje a proč by Vás to mělo zajímat?

Protože i přese všechny skandály, které tato technologie doposud prodělala, existuje nadále a díky své inovativní myšlence pravděpodobně jen tak z povědomí veřejnosti nezmizí.

Ale od začátku. Bitcoin (a ne jen on) je internetová open-source peer-to-peer platební síť, která podobným propojením zařízení jako u internetu, umožňuje provoz digitálních plateb pomocí speciálního algoritmu za plné decentralizace systému. Zapojená zařízení „vyrábí“ mince(BTC) a umožňují transakce s nimi tak, že za pomoci náročných algoritmů hledají kódy(řady čísel), odpovídají algoritmu bitcoinu.

Ten, jehož zařízení najde dané číslo jako první, získá příslušnou minci. Stejně tak je celá síť zapojena do složitého procesu ověřování probíhajících plateb v síti, které na sebe skrze vývoj kódu navazují, čímž je zajištěno využití jen existujících mincí, tedy nemožnost padělku jako u běžných měn.

Bitcoin. Foto www.flickr.com

Důležitou charakteristikou bitcoinu omezený počet vygenerovaných mincí, který je stanoven na konečných dvacet jedna milionů. Ač by se to mohlo zdát málo, dobrá zpráva je, že každá mince je dělitelná na osm desetinných míst a lze tak provádět snadno i platbu v řádu halířů.

Místo běžných účtů uživatelé v platebním systému bitcoinu využívají tzv. peněženky, které se skládají z několika adres s určitým zůstatkem v bitcoinech. Počet těchto peněženek na uživatele není nijak omezen a každý si snadno vygeneruje jejich libovolný počet.

Hlavní myšlenka a výhoda, jak už bylo naznačeno, tedy spočívá v nemožnosti ovlivňování této měny ze strany jednotlivců, organizací či vlád tak, jak je tomu u běžné měny. Pravděpodobnost zneužití systému je tak malá.

V čem je tedy háček?

V rámci rozvoje této technologie a obchodování na základě spekulace, vzniklo v oblasti kryptoměn několik směnných burz. Tyto směnárny umožňují směnu bitcoinů za kryté peníze, a naopak. Jedná se tedy čistě o zprostředkovaný prodej a nákup mezi uživateli.

Směnárny svojí činností zajistili bitcoinu značnou popularitu a v očích veřejnosti získali obrázek nedílné součásti celého systému. Jak by také ne, když jakékoliv provozní zádrhele způsobují výkyvy ceny bitcoinu v řádu i několika desítek procent. Nutno ale podotknout, že tato provázanost je pouze zdánlivá. Fungující systém procesu zajišťování a ověřování převodů není existencí směnáren ani zdaleka podmíněn.

Běžná směnárna umožňuje uživateli vklad/výběr finanční částky v běžné měně za účelem získání kryptoměny (bitcoinu) v aktuálním kurzu, který jiný, konkrétní uživatel nabízí. Směnárna tak pouze plní roli prostředníka.

Mt.Gox zmíněný býval největším z nich, v poslední době nejdiskutovanějším.

Využití směnárny je oblíbenou a pohodlnou cestou k držení, obchodu i uložení bitcoinů. Stačí pouze disponovat přístupovými údaji a heslem k účtu, jako je tomu u jiných zákaznických služeb, e-mailu apod. Souvisejícím rizikem je však také možnost, že se k účtu dostane někdo nepovolaný.

Stejně jako při absenci dostatečného zabezpečení u banky, hrozí i v tomto případě krádež. Při využití služeb směnárny tak vkládáte důvěru v její dostatečné zabezpečení (opět obdoba banky), které, jak události naznačují, není vždy samozřejmostí.

V případě Mt.Gox byla důvěra narušena neschopností provozovatelů zabránit úniku bitcoinů skrze využití technické chyby, která umožnila podvojnou výplatu bitcoinů (tzv. transaction malleability). K chybě samozřejmě nedošlo náhodou, ale byla zneužita některými uživateli. Bohužel kvůli absenci dostatečných kontrolních procesů v rámci Mt.Gox došlo k úniku ohromného množství mincí, na základě čehož se směnárna ocitla v insolvenci.

Následně Mt.Gox znemožnil převodu bitcoinů/peněz na soukromé peněženky/účty mimo směnárnu a vznikl tak dočasně zcela oddělený systém, v rámci něhož mezi sebou uživatelé Mt.Gox stále obchodovali mince, které již nebyly provázané s vnějším trhem.

V důsledku nejistoty budoucnosti směnárny zde cena za bitcoin klesla na zlomek původní hodnoty. Směnárna však stále vydělávala na transakčních poplatcích a mezitím se možná pokoušela zjistit celkovou ztrátu. 25. Února Mt.Gox nakonec uzavřel obchodování úplně, webová stránka se stala nedostupnou.

Důvěra v tuto směnárnu tak po dlouhém klesání dorazila k nule a i když se jedná jen o „selhání jedince“, důvěru v bitcoin to jistě poznamená. Ale pravděpodobně jen dočasně.

Kdekoho asi napadne, že myšlenka decentralizace byla s příchodem těchto směnáren hozena tak trochu do ústraní, avšak za bezproblémového fungování při značnějším rozšíření bitcoinu, který je těmito subjekty podporován, by byl jejich jednotlivý vliv dle ideálního scénáře potlačen.

Mt.Gox tedy padl. Mnoho lidí utrpělo značné ztráty, cena klesla.

Spíše než jako zničující tragédii, lze celou událost chápat jako příležitost pro uživatele, ale i další směnárny, k zamyšlení nad dostatečným zabezpečením svých investic. Přeci jen, nechcete-li denně spekulovat s cenou bitcoinu v rámci některé ze směnáren, není nutné zde bitcoiny nechávat uložené.

Na rozdíl od banky (i když většinou ani v těch), Vás žádné úroky z vkladu nečekají a je vhodné tedy zvážit jinou variantu. Například v domácím, zabezpečeném PC či dokonce s využitím specializovaného zařízení pro úschovu bitcoinů, viz český trezor.

Jiné, důvěryhodnější směnárny tedy fungují bezproblémově dál a těší se větší oblibě než kdy dřív. Za zmínku stojí například Bitstamp, Kraken či Btc-e.

Kromě toho se rozrůstají další možnosti směny. Již se objevují specializované bankomaty umožňující nákup bitcoinů, například známější server LocalBitcoins.com umožňuje směnu v rámci osobního setkání kupujícího přímo s prodávajícím, například v internetové kavárně.

A nutno podotknout, že stále více se z roviny spekulativní dostává bitcoin také do hledáčku obchodníků v rámci běžných plateb za zboží. Jen v České republice se jejich počet vedený v databázi českého startupu coinmap.org nezadržitelně blíží stovce. Cena přestala klesat.

Bitcoin je něco naprosto odlišného, v dnešním světě doslova divného. Finančníci v obavách kroutí hlavami, legislativci jsou zaskočeni a vymýšlí nejvhodnější způsoby regulací a zákazů. Systém s něčím takovým prostě nepočítal a potřebuje nějaký čas na vstřebání.

Kouzlo této technologie, ať už to v kontextu proběhlých „skandálů“ může působit jakkoliv, je právě v možnosti omezení vlivu měnových monopolů, vlád a dalších subjektů, se kterým zpravidla veřejnost nesouhlasí. Umožňuje převody na jakékoliv vzdálenosti bez zbytečných průtahů a poplatků bankám. Zamezuje padělání bankovek.

Ať už proběhnou nějaké regulace nebo bude samotný systém modifikován, byla by škoda bitcoin ze strachu z nového odsoudit nebo dokonce nechat zcela zaniknout. Zvláště když jej lze nyní pořídit za relativně přitažlivou cenu.